ROZHOVOR
V roce 2014 získala Česká kardiologická společnost prestižní cenu WHO za přínos k veřejnému zdraví. Co toto ocenění pro české kardiology znamenalo, jaké výhody a výzvy oboru přineslo?
Udělená cena je nesmírným vyznamenáním pro českou kardiologii. Česká kardiologická společnost patří mezi nejstarší odborné společnosti v Evropě i ve světě a to, že zmíněná cena byla udělena za přínosy v léčbě infarktu myokardu, je zásluhou zejména minulého předsedy naší společnosti, profesora Petra Widimského. Ten realizoval sérii studií PRAGUE, v nichž prokázal, že má smysl transportovat pacienta do specializovaného centra intervenční léčby akutního infarktu myokardu a že tato léčba přináší pacientovi okamžitý benefit a zlepšuje významně jeho prognózu. Základ tohoto postupu byl pak následně začleněn do doporučených postupů evropské i americké kardiologické společnosti. Cena Světové zdravotnické organizace byla oceněním jak pětadvacetileté práce profesora Widimského, tak celé české kardiologie. Na studiích se totiž podílely kromě kardiocentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady i další kardiocentra v České republice. Chtěl bych ještě uvést, že momentálně běží registr Czech III, který by měl odpovědět na otázku, jak jsou aktuálně léčeni pacienti s infarktem myokardu v českých kardiocentrech.
Zlepšila se díky tomuto „zviditelnění“ české kardiologie spolupráce s mezinárodními odbornými společnostmi? Otevřelo vám to dveře k další spolupráci?
Samozřejmě se tím utvrdilo dlouhodobě pozitivní vnímání české kardiologie v celosvětovém měřítku. Česká kardiocentra jsou tradičně spolehlivým partnerem pro vědu, výzkum a klinické aplikace, participují na řadě mezinárodních studií a jejich výsledky jsou publikovány v renomovaných impaktovaných časopisech. Navíc dochází k určité obměně kardiologické populace, nastupuje generace čtyřicátníků, kteří již za sebou mají dlouhodobé zkušenosti v zahraničí a nyní se snaží aktivně uplatnit v české kardiologii. My starší se zase snažíme věnovat mladším kolegům, kteří jsou sdruženi v pracovní skupině ČKS Kardio 35, sdílíme s nimi své zkušenosti a předáváme jim naše poznatky z oboru v rámci edukačních kurzů a dalších společných aktivit. Rád bych se ještě zmínil o tom, že kromě oceněné intervenční kardiologie dosáhly výborných výsledků i další subspecializace, jako je péče o dětské pacienty s vrozenými srdečními vadami, péče o pacienty s plicní arteriální hypertenzí, dále o pacienty se vzácnými kardiologickými chorobami, velmi úspěšná je také česká arytmologie, zaměřená na léčbu poruch srdečního rytmu.
Hovořili jsme zatím o úspěších kardiologie. Kde vidíte rezervy?
Určité rezervy vidím v mezioborovém dialogu. Česká kardiologická společnost se proto snaží prohloubit dialog s nejbližšími partnery – Společností kardiovaskulární a thorakální chirurgie, Angiologickou společností a Českou společností pro trombózu a homeostázu – s cílem dosáhnout konsenzu v důležitých otázkách diagnostiky a léčby. Výsledkem je již první mezioborový doporučený postup. Dalším úkolem, který před námi stojí, je zlepšit péči o pacienty se srdečním selháním. Pacientů s tímto problémem přibývá, paradoxně díky lepší akutní kardiologické péči, mnozí z nich jsou indikováni k transplantaci. O možnostech léčby a osudu těchto pacientů vedeme proto dialog s Českou transplantační společností. Jinou oblastí, na kterou se musíme do budoucna zaměřit, je genetika. Vznikla již první centra zabývající se komplexním pohledem na geneticky podmíněná kardiologická onemocnění, další budou přibývat. Problematickou oblastí je i diskrepance léčby. Vždy je a bude rozdíl mezi tím, co prezentují nová doporučení, nové výsledky výzkumu, a reálnou možností zdravotnických zařízení tuto léčbu poskytnout všem pacientům. Příkladem mohou být nová perorální antikoagulancia, která jsou v zemích Evropské unie předepisována všem pacientům v riziku tromboembolické nemoci, avšak v České republice máme zatím výrazné restrikce ze stran plátců zdravotní péče. Dále se to týká například PCSK9 inhibitorů, léků zcela nové koncepce na bázi protilátek, které evidentně budou též výrazně preskripčně omezeny. Aby však byl systém zdravotní péče udržitelný, je potřeba nezavádět skokově velké množství nových léčebných postupů, ale zavádět je do praxe postupně podle pravidel a doporučených postupů stanovených na podkladě dialogu odborných společností, VZP a dalších plátců zdravotní péče.
Jaké doporučené postupy vznikly v tomto roce a co se připravuje?
Letos jsme přijali pět doporučených postupů, všechny jsou uveřejněny na webových stránkách společnosti, další čtyři budou publikovány v příštím roce. Jedním z nejvýznamnějších bude doporučený postup pro léčbu fibrilace síní. Dokument přinese novinky v oboru a celou řadu dat a interpretací nezbytných pro léčbu tohoto závažného onemocnění.
Pokrok v kardiologii významně ovlivňují moderní technologie. Co všechno v současnosti umožňují?
Z oblasti léčby mohu zmínit například dynamický rozvoj v oblasti katetrizačních náhrad chlopenních vad – nahrazují se již rutinně aortální a pulmonální chlopně, začínají se katetrizačně modifikovat i chlopně mitrální. Také v oblasti arytmologie je obrovský boom – jak co se týče katetrizačních ablací, tak využití implantabilních přístrojů. Namátkou mohu zmínit bezelektrodové kardiostimulátory či možnost dlouhodobého sledování EKG pomocí podkožně implantovaného záznamníku. Nové technologie samozřejmě přicházejí neustále, snažíme se je však zavádět s rozumem. Přihlížíme přitom k předchozím schválením americkou lékovou agenturou FDA a hledíme na to, aby byly nové přístroje opatřeny příslušnými certifikáty (CE) a seriózně testovány v klinické praxi. Bohužel se ukazuje, že některé technologie byly zavedeny předčasně. Příkladem může být katetrizační renální denervace u pacientů s rezistentní hypertenzí, která loni skončila negativními výsledky v klíčových studiích.
Také vzdělávání je neodmyslitelně spjato s digitálními technologiemi a novými médii. Česká kardiologická společnost má nové webové stránky… Využíváte také sociálních sítí – věnujete se edukaci veřejnosti?
Momentálně se zaměřujeme především na vzdělávání odborníků, kterým jsou určeny naše stránky. Na poslední schůzi výboru společnosti však bylo odsouhlaseno, že se založí také účty na Facebooku, Twitteru a Instagramu. V dalším kroku tedy chceme vzdělávat i laickou veřejnost, vzniknou mimo jiné i pacientské stránky, jejichž součástí bude poradna a komunikace s pacienty.
Letos proběhla řada domácích kardiologických akcí. Naposledy to byly České kardiologické dny, které se konaly koncem listopadu. Co bylo na programu?
Jedná se o druhou nejvýznamnější českou kardiologickou konferenci. Hlavní náplní je edukace mladých kardiologů a jejich příprava na atestaci. Rovněž zde zaznívají novinky v kardiologii. Letos šlo o blok profesora Widimského zaměřený na intervenční léčbu pacientů s cévní mozkovou příhodou, a to pohledem kardiologa, neurologa a intervenčního radiologa. Prezentovány byly také novinky v léčbě dyslipidemie, se zaměřením na zmíněnou familiární hypercholesterolemii či statinovou intoleranci. Informovali jsme i o novém léku pro léčbu tromboembolické plicní hypertenze, který v současnosti vstupuje na trh.
Vzdělávání je spojeno i s publikační činností. V Mladé frontě v divizi Medical Services vyšly v nedávné době dvě kardiologické publikace, které vznikly pod vaším vedením a vedením profesora Kautznera a pokřtěny byly v průběhu sympozií, jež organizuje Postgraduální akademie. Jak vnímáte aktivity tohoto vzdělávacího projektu a jakou další spolupráci byste uvítal?
Zmíněné aktivity plně zapadají do rámce vzdělávání, jaký si vytyčila Česká kardiologická společnost. S vaším vydavatelstvím máme dlouhodobé pozitivní vztahy, ať se jedná o publikační činnost či edukační akce. Medical Services vnímáme jako organizaci, která má velké zkušenosti a velký dopad. Zvažujeme proto další spolupráci v oblasti vzdělávacích akcí. Sympozia organizovaná Postgraduální akademií, která probíhají v Žižkovské věži, považuji za přínosná pro širokou skupinu odborníků – internisty, praktické lékaře a kardiology v klinické praxi. V souvislosti s výročním kardiologickým sjezdem pak vydáváme Novinky v kardiologii, které shrnují to podstatné, co zazní na kongresu. Ve spolupráci s Mladou frontou vzniká také elektronická učebnice kardiologie, kterou máme téměř dokončenou a bude k dispozici i v angličtině. Do budoucna by se pak měl ve spolupráci s Českou lékařskou komorou a vaším vydavatelstvím rozjet větší multimediální vzdělávací projekt, jehož součástí budou i webináře a živé přenosy z různých pracovišť.