Malá horská nemocnice by ale zatím bez pravidelných dodávek a podpory nebyla schopná fungovat.
Oba horolezci se z Pákistánu před nedávnem vrátili. Zásoby léků nebo zdravotnický vůz by měly nemocnici na další rok zabezpečit provoz a obyvatelům Arandu tím pomoci přežít zimu.
„Změnilo se toho hodně. Lidé z těch středověkých podmínek skočili do něčeho, co se už trochu podobá 20. a 21. století. Byla tam absolutní absence čehokoliv,“ popsala situaci matematička Štěrbová.
Obyvatelé horské vesnice ležící v údolí pod ledovcem Čo go lungma dosud umírali i na jednoduše léčitelné choroby - například infekce dýchacích cest či nemoci způsobené nedostatečnou hygienou. Trápí je i červi napadající zažívací trakt. Během zimních měsíců, kdy teplota klesá až k minus 35 stupňům Celsia, v horách navíc umírá až desetina dětí.
„Slyšeli jsme o případu, že zemřelo i více než 100 dětí v jediné vesnici za jednu zimu,“ popsala Štěrbová. Dodala, že dětskou úmrtnost v Arandu se díky nemocnici podařilo takřka vymýtit.
Nemocnice v pákistánské vesnici se letos kromě léků dočkala i další nezbytné údržby nebo novinek ve vybavení. Z iniciativy obou horolezců navíc ve vesnici vznikly například i veřejné sprchy se slunečním ohřevem vody. Většina zdravotních problémů jejích obyvatel totiž souvisí s nedostatečnou hygienou.
Podle elektroinženýra Vítězslava Dokoupila má ale pomoc muslimské vesnici ještě druhý důležitý aspekt. „Je to taková jiskřička toho, že všechno, co je na Západě, není špatné. Protože to je tam lidem vtloukáno do hlavy a to oni konfrontují s něčím jiným,“ vysvětlil.
Sama provincie Baltistán, kde se nemocnice nachází, je podle Dokoupila poměrně bezpečná. Nebezpečí ale hrozí v jiných částech země, přes který museli oba horolezci cestovat. „Největší obava je z únosů cizinců, takže se člověk musí pohybovat hodně opatrně a moc na sebe neupozorňovat,“ popsal Dokoupil.
Pacientům horské nemocnice během roku pomáhá takzvaný dispenzář, což je člověk, který umí diagnostikovat chorobu, vybrat lék nebo píchnout injekci. Nově také člověk, který se stará o čistotu, a další, jenž nemocnici dozoruje.
„Takový zvláštní systém. Jeden hlídá druhého, protože když to svěříte jednomu, máte jistotu, že se nebude dít nic,“ doplnila Štěrbová. Nemocnice podle ní ale bude na pomoc zvenčí odkázaná ještě několik let.
Podle horolezců je velkým problémem nedostatečná osvěta. Drtivá většina obyvatel horského údolí neumí číst a psát a chybí někdo, kdo by jim například osvětlil alespoň základní hygienická pravidla.
Vyloučené proto není, že by v Arandu mohla s českou pomocí vzniknout i první škola. „Vážně o to uvažujeme, protože to znamená znamená zajistit jediného člověka - ale kvalifikovaného,“ dodala matematička.
Dina Štěrbová a Vítězslav Dokoupil se dosud do pákistánských hor vydávali v letních měsících. V zimě je totiž cesta k horským vesnicím velice obtížná. Příští rok v únoru se chystají udělat výjimku.
„Chtěli bychom zimní podmínky zdokumentovat. O Baltistánu v létě se ví poměrně dost, ale zima je v podstatě tabu. Nikdo pořádně neví, jak se v těch vesnicích nahoře žije,“ uzavřel Dokoupil.