Ústav podle slov náměstka pro vědu, výzkum a výuku Marka Svobody požádal Organizaci evropských onkologických ústavů (OECI) o provedení akreditace poskytovaných služeb. Po roce příprav proběhla koncem letošního listopadu návštěva komise OECI, která konstatovala, že MOÚ splňuje předpsané požadavky a bude mu na dobu pěti let přiznána akreditace, kterou se v současnosti „pyšní“ 24 evropských onkologických pracovišť. „Získání této akreditace dává našim pacientům jistotu, že jsou skutečně léčeni v centru evropské úrovně,“ řekl Svoboda.
Vzácné solidní nádory a INTENT
Brněnská onkologie se také zapojila do budování prestižní celoevropské referenční sítě onkologických center EURACAN specializovaných na diagnostiku a léčbu dospělých pacientů se vzácnými solidními nádory. Ty jsou definovány jako onemocnění, která se v populaci objeví u pěti či méně osob z 10 tisíc obyvatel. Do kategorie spadá řada histologických jednotek zhoubných nádorů postihujících prakticky všechny orgány. „Byli jsme také vyzváni, abychom se zapojili se do projektu INTENT. Jeho cílem je snížení roztříštěnosti a zvýšení konkurenceschopnosti středoevropských center v léčbě a péči o onkologického pacienta. Budeme v projektu plnit roli referenčního centra, které poskytuje zdravotní péči na vysoké úrovni a které se bude podílet na tvorbě nástrojů pro srovnávání kvality péče napříč onkologickými ústavy ve střední Evropě,“ vysvětlil náměstek.
Zapojení do výzkumných infrastruktur
Podle vedoucí Oddělení klinických hodnocení docentky Reginy Demlové je MOÚ už šest let zapojen do celoevropské infrastruktury výzkumu Biobanking and biomolecular resources research infrastructure. Ústav jako národní koordinátor její české části (BBMRI_CZ) založil a spravuje Velkou infrastrukturu - Banku klinických vzorků v České republice. „Současně jsme také zapojeni do klinického modulu sítě CZECRIN. To je národní výzkumná infrastruktura podporující akademická klinická hodnocení, jejímž národním koordinátorem je Masarykova univerzita v Brně. Díky této spolupráci je tak MOÚ zapojen do další významné panevropské sítě infrastruktur klinického výzkumu, ECRIN-ERIC (European Clinical Research Infrastructure Network),“ upřesnila Demlová.
Zadavatel klinických hodnocení
Ústav dlouhodobě podporuje provádění všech klinických studií, které jeho pacientům zajišťují přístup k nejnovější léčbě o mnoho let dříve, než je komerčně dostupná. V České republice v této oblasti zastává vůdčí postavení. Centrum v posledních letech rovněž rozvíjí a podporuje nezávislý výzkum prováděním vlastních klinických hodnocení, ve kterých vystupuje jako zadavatel. „Jsou to akademické klinické studie, protože jejím zadavatelem je nekomerční subjekt. Organizační, finanční a další požadavky kladené na ně se ale neliší od studií komerčních. Obrovský objem práce na zajištění studie, pro který jsou ve velkých farmaceutických firmách vyčleněna celá oddělení, zde zastávají lékaři, zdravotní sestry a výzkumní pracovníci nad rámec poskytování zdravotní péče pacientům. Chci zdůraznit, že akademické klinické studie jsou ve světě klinického výzkumu nezastupitelné. Nesledují totiž komerční zájmy firem a nepřinášejí zadavateli finanční zisk. Zaměřují se zcela na přínos pro pacienta, objektivní zhodnocení stávající klinické péče a její zlepšení,“ zdůraznila Demlová. Prostřednictvím těchto studií, jejichž systematická podpora je nezbytná, se MOÚ zapojuje jako klinickovýzkumná jednotka do infrastruktury CZECRIN, a tedy také do ECRIN-ERIC.
Mezinárodní přesahy
Koordinační centra na čtyřech univerzitách (Masarykova univerzita, Karlova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) propojuje CZECRIN se sedmi klinicko-výzkumnými jednotkami v jednotlivých zdravotnických zařízeních (FN u svaté Anny Brno, Fakultní nemocnice Brno, FN Motol, FN Ostrava, FN Hradec Králové, VFN a MOÚ). Vytváří zde podmínky pro provádění a analýzu národních akademických klinických hodnocení. Napojením na evropskou síť ECRIN-ERIC umožňuje také provádění mezinárodních akademických studií a zapojení do evropských grantových projektů, které jsou financované převáženě z programu Horizont 2020. Mělo by se tak co nejvíce využít kapacity jednotlivých pracovišť s cílem zvýšit počet i kvalitu akademicky iniciovaných klinických studií u nás i na celém světě.
Biobanka
S rozvojem aplikací molekulární biologie nabývá v posledních dvaceti letech na významu dostupnost nádorové tkáně odebrané při operacích. Je uchovaná v co nejméně poškozeném stavu a za přesně definovaných podmínek. „Biologický materiál je velice důležitý pro aktuální a budoucí výzkumné projekty analyzující nové prognostické a prediktivní faktory na úrovni genetických změn i bílkovinných markerů. Dlouhodobé uložení biologického materiálu může být přínosem i pro konkrétního pacienta. Stane se tak v případě, že za několik let po operaci bude potřeba provést důležité vyšetření vlastností nádoru, které se v současnosti neprovádí nebo není k dispozici,“ upozornil MUDr. Rudolf Nenutil, CSc., z Oddělení onkologické patologie.
V současnosti je pod gescí Biobanky MOÚ vytvořena síť biobank přidružených k lékařským fakultám, které dlouhodobě uchovávají biologický materiál pacientů za standardizovaných a akreditovaných podmínek. Součástí sítě bude i vytvoření informačního systému biobank, který v budoucnu umožní i komunikaci českého ústředí BBMRI_CZ s dalšími evropskými biobankami. V současné době je k dispozici celkem 72 tisíc vzorků. „V průběhu let 2010 až 2014 archivovalo BBMRI_CZ tisíce vzorků biologického materiálu, například tkáň, sérum, DNA, které slouží jako modelový materiál pro řešení různých výzkumných či grantových projektů. Biologický materiál pacientů se zhoubnými onemocněními je dnes skutečně nepostradatelný pro další projekty na různých úrovních výzkumu. Je také důležitý pro zkoumání předpovědi individuální reakce nemocného na plánovanou onkologickou léčbu,“ uzavřel Nenutil.
Vedoucí oddělení klinických hodnocení MOÚ docentka Regina Demlová.