„Psychiatrické péči však stále vládnou velké léčebny, zatímco ambulantní a také komunitní péče zaostává,“ říká přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Raboch.
Transformace oboru psychiatrie by však neměla vést ke zrušení léčeben, kterých je dnes v Česku 17 pro dospělé pacienty a čtyři pro děti. Všechny složky jsou potřeba, měl by se však přesunout důraz z péče v léčebnách na ambulantní.
Akutní péče by měla být podle Jiřího Rabocha poskytována v rámci ambulantní psychiatrie nebo v rámci akutní péče ve všeobecných nemocnicích.
„A samozřejmě potřebujeme i nadále psychiatrické léčebny především pro následnou péči. Ta se týká určité části pacientů, kteří bohužel nejsou schopni života mimo nějakou instituci,“ konstatoval. „Samozřejmě naším cílem je pacienta vyléčit a vrátit ho zpět do společnosti,“ dodal.
Nedostatek financí
Právě akutní péče v nemocnicích je však velice špatně finančně oceňována, proto ředitelé těchto zařízení neradi zřizují psychiatrická oddělení. Zatímco v léčebnách je okolo 10 tisíce lůžek, na specializovaných odděleních nemocnic jen 1500.
Problémem je také nedostatečné ocenění psychiatrů v očích veřejnosti ve srovnání například s kardiochirurgy.
S tím možná souvisí i nízké finanční příspěvky, které ve srovnání s jinými obory poskytují pojišťovny psychiatrickým ambulancím. „Malá nemocnice má na jednoho pacienta zhruba 2500 korun na den, zatímco psychiatrická léčebna pětkrát méně,“ uvádí Jiří Raboch. Ještě větší rozdíl panuje ve výdajích na léky. Přitom léčebny musí kromě psychických chorob léčit i další nemoci svých pacientů.
Pozitivní je, že mladí čeští lékaři mají o psychiatrii zájem. Přesto je v Česku podle počtu obyvatel o čtvrtinu méně psychiatrů než v Evropské unii. Podle Jiřího Rabocha se však dá předpokládat další nárůst počtu lidí s psychickými poruchami, bude tedy muset růst i počet psychiatrů.
„Důležité je, aby péče o lidi s nemocnou duší byla správně rozložena, a poskytovala tak největší šanci na vyléčení. Protože na prvním místě by měl být vždy pacient, a nikoliv ekonomické důvody,“ říká Jiří Raboch.
Lidé stále podceňují návštěvu psychiatra
To, že pacientů v psychiatrických ordinacích přibývá, je především důsledkem „destigmatizace“ oboru, který lidé po dlouhá léta nebrali příliš vážně. „Přesto odborníka stále vyhledá jen malá část těch, kteří by ho opravdu potřebovali. Současná společnost přitom klade na psychiku člověka větší nároky než dříve,“ tvrdí Jiří Raboch.
Přibývá hlavně neurotických a afektivních poruch a také depresí. Častěji bývá překvapivě postižena mladší generace. Podle zkušeností z Kanady má problémy až čtvrtina lidí mezi 15 a 24 lety. Jen třetina z nich však vyhledá psychiatra. Podobné zkušenosti mají i čeští lékaři.
Důvod, proč je psychika mladých lidí ohroženější, souvisí podle Jiřího Rabocha s nejistotami jejich vstupu do světa. „Možná světu trošku nerozumějí, nebo mu rozumějí, ale nelíbí se jim,“ soudí.
S nárůstem psychických poruch přibývá i počet sebevražd. Zatímco po druhé světové válce si lidé sahali na vlastní život méně, v současnosti po jistém poklesu jejich počet opět mírně stoupá. Zvláště je to podle psychiatra patrné mezi muži.
Hospodářské noviny, 27.11.2003