PŘEPIS ROZHLASOVÉHO POŘADU BEZ OBALU
Jiří VESELÝ, ředitel Lázní Vráž: Myslím si, že v současné době se dá hovořit o krizi v lázeňství, českého lázeňství, které má v podstatě obrovskou tradici, nějakých 150 let, je podloženo odbornými lékařskými studiemi.
Mária PFEIFEROVÁ, redaktorka: Hodnotí situaci v lázeňství dnes ředitel Lázní Vráž Jiří Veselý. Ale od začátku. Jihočeské lázně si nikdy v minulosti na nedostatek hostů neztěžovali. Ročně odmítali i několik tisíců návrh na léčbu od pojišťoven. Donedávna tvořil poměr samoplátců, tedy lidí, kteří si pobyt hradí sami a pojištěnců, těch, kterým pobyt hradí pojišťovna 80 ku 20 procentům. Pouze 20 procent lázeňských hostů si pobyt hradilo samo. Z toho většina byli cizinci. Například v Lázních Aurora v Třeboni to byli lidé z bývalého východního Německa. Změna nastala v posledních pár letech. Už v roce 2012 posílily pojišťovny do lázní o desítky procent méně pacientů než v uplynulých letech. A lázně se musely více zaměřit na takzvané samoplátce. Největší šok spustila změna indikačního seznamu, na základě kterého pojišťovny výrazně omezily hrazené pobyty pacientů v lázních. Faktorů, které ke krizi v lázeňství vedly, je prý více, říká šéf Sdružení lázeňských míst České republiky a prokurista třeboňských lázní Jiří Houdek.
Jiří HOUDEK, šéf Sdružení lázeňských míst České republiky, prokurista třeboňských lázní: Problémů bych řekl, že je víc, když bych je měl seřadit, tak samozřejmě ten problém byl a je zejména ve filozofii ministerstva zdravotnictví, která hlásala to, že lázeňství je svým způsobem přežitek a že lázeňství není zdravotnický úkon, který by se měl nějakým způsobem hradit ze zdravotního pojištění a následně pak samozřejmě ten největší zásah, toto největší omezování nastalo od doby platnosti nového indikačního seznamu, jeho účinnost byla sice od 1. 10. 2012, ale ty dopady se poznaly až od ledna 2013 a tam opravdu skokově došlo k zásadnímu omezování dokonce v republice u některých lázní až o 90 procent vystavovaných poukazů v předcházejících letech. Také si myslím, že i takový docela předsudek i ze strany praktických lékařů, kteří jsou ti první, kteří by měli psát poukazy, že se domnívají, že lázeňská péče se jim odpočítává z jejich limitů na zdravotní péči. Tak to není. Lázeňská péče je jedna z péčí zdravotnických, které mohou předepisovat praktičtí lékaři a nepočítá se do jejich limitů, které jim vystavují zdravotní pojišťovny.
Mária PFEIFEROVÁ, redaktorka: Filozofie ministerstva zdravotnictví se příliš nezměnila ani s příchodem nového šéfa resortu. Martin Holcát Českému rozhlasu řekl, že indikační seznam, který určuje, komu léčení a pobyt zaplatí pojišťovna, pravděpodobně minimálně rok měnit nebude. Podle Holcáta nová pravidla odpovídají současné medicíně.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví: Dřív přišel pacient s infarktem, šest týdnů ležel a automaticky odcházel do lázní. Nyní on odchází za tři dny i do práce a nechce velmi často stonat, on nedostane dovolenou, požadavky na množství lázní samozřejmě klesají.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví: Lázně Velichovky zkrachovaly, velké problémy hlásí Jánské Lázně. Značný úbytek pacientů zaznamenaly i v Lázních Vráž u Písku. Potvrzuje jejich ředitel Jiří Veselý.
Jiří VESELÝ, ředitel Lázní Vráž: Současná obsazenost našich lázní je 80 procent, tohle je sice krásné číslo, ale musíme si uvědomit, že jsme v lázeňské sezóně, jinak musím říct, že tento rok oproti loňskému roku jsme znamenali úbytek všech našich klientů, jak samoplátců, tak pacientů na komplexní nebo příspěvkové lázeňské péči o 30 procent.
Mária PFEIFEROVÁ, redaktorka: Největší jihočeské lázně na tom nejsou o moc lépe, říká prokurista třeboňských lázní Jiří Houdek.
Jiří HOUDEK, šéf Sdružení lázeňských míst České republiky, prokurista třeboňských lázní: V našich lázních jsme se pohybovali v tom lednu něco kolem 60 procent, pak následně v tom druhém kvartálu se vystavování poukazů o něco zlepšilo, takže ten konečný výsledek je do 50 procent omezení v tom letošním roce nebo do pololetí letošního roku.
Mária PFEIFEROVÁ, redaktorka: Co dál?
Jiří HOUDEK, šéf Sdružení lázeňských míst České republiky, prokurista třeboňských lázní: Tak určitě se tou situací neustále zabýváme a jednak teda odhalujeme nějaké rezervy, zejména v těch položkách nákladových, které jsou, nechceme v žádném případě sahat do nějakých personálních opatření, protože se domníváme, že i tato situace je zatím přechodnou situací a že se za situace v druhém poletí, případně v roce 2014 tím, že se změní, to jedna oblast hledání úspory nákladů. Tam se tomu věnujeme velmi intenzivně. Pak další oblast je samozřejmě určitá náhrada toho výpadku pojištěnecké klientely klientelou samopláteckou, to jsou opatření, která budou určitě na delší dobu, protože i naše lázně byly lázně, které z 80 procent byly závislé na té pojištěnecké klientele a ta samoplátecká doplňovala tu pojištěneckou. Dnes samozřejmě stává samoplátecká klientela pro nás klientelou, které se musíme velmi intenzivně věnovat, ať už marketingovými programy, ať už jinou obchodní politikou.
Mária PFEIFEROVÁ, redaktorka: Říká Jiří Houdek. Ve Vráži zase budou lépe informovat klienty o možnosti, jak se dostat do lázní.
Jiří VESELÝ, ředitel Lázní Vráž: Pacienti se o odměnách dozvídají z druhé, z třetí ruky a z tohoto důvodu jsme zřídili asistenční službu, což je náš nový projekt, kdy v podstatě naši lékaři zodpovídají dotazy pacientům, který neví, nevyznají se v nové legislativě nebo si nepřečetli veškeré změny, kterých se dotýká právě ta vyhláška nová.
Mária PFEIFEROVÁ, redaktorka: Některé lázně si se složitou situací poradí. Některé ne. Svaz léčebných lázní se bude o situaci radit ve druhé polovině srpna. Mária Pfeiferová, Vráž u Písku, Třeboň.