Celkové náklady nemocnic dosáhly ke konci minulého roku výše 131,3 miliardy korun a oproti předchozímu roku tak vzrostly o 0,4 %. Naproti tomu výnosy nemocnic poklesly ve stejném období o 1,3 % (1,7 mld.) na 129,4 miliardy korun, přičemž příjmy nemocnic od zdravotních pojišťoven se oproti předešlému roku snížily o 2,2 % a v porovnání s rokem 2011 o 1,5 %. Úhrady od zdravotních pojišťoven se přitom podílejí na financování nemocnic největší měrou – v roce 2012 to podle ÚZIS bylo z 81,1 %. Kromě úhrad získávají nemocnice finance i mimo zdravotní pojištění (2,3 %), z prodaného zboží (6,6 %), provozních dotací od zřizovatele (1,9 %) a dalších zdrojů (8,1 %).
Osobní náklady beze změn
Nejvíce nemocnice vydaly v oblasti osobních nákladů, jež v roce 2013 činily 60,8 miliardy (tj. 46,3 % z celkových nákladů) a oproti předchozímu období se nijak významně nezměnily. Vzrostly ovšem náklady na léky, které spolu s náklady na zdravotnické prostředky představují finančně významný druh nákladů. Loni se náklady nemocnic na léčiva podílely na celkových nákladech 14 % a meziročně vzrostly cca o 6 %. Naopak náklady na zdravotnické prostředky, jež tvoří 12,8 % celkových nákladů, poklesly o 2 %. „Kromě nárůstu nákladů na energie o přibližně 3 % a dalších nákladů (blíže neurčených) zůstaly ostatní sledované nákladové položky buď na hodnotách minulého roku, nebo poklesly,“ konstatoval ve zprávě ústav.
Kdo jak hospodařil?
Celková ztráta nemocnic za minulý rok činí 1,9 miliardy korun. V černých číslech však skončilo hned 101 ze 163 nemocnic, tedy 62 %. Ztrátu zaznamenalo 62 subjektů (38 %), z nich však 45 % vykázalo ztrátu pouze ve výši do 10 milionů korun. S katastrofálním propadem nad 290 milionů korun se potýkala pouze 4 zařízení.
„Zastoupení jednotlivých zřizovatelů na celkových nákladech a výnosech se v posledních letech významně nemění. Největší podíl na těchto finančních ukazatelích (49 %) mají státní nemocnice, tj. 19 zařízení v působnosti ministerstva zdravotnictví a 3 subjekty ostatních centrálních orgánů. Následují nemocnice řízené jinou právnickou osobou (37 %), dále krajské nemocnice ve formě příspěvkových organizací (9 %) a městské nemocnice typu příspěvkových organizací (4 %),“ vysvětluje ÚZIS.
Potíže s placením závazků
Kromě nákladů a výnosů ÚZIS pravidelně sleduje i pohledávky a závazky nemocnic z obchodního styku. Celkový objem těchto pohledávek za minulý rok činil 13,2 miliardy korun a oproti stavu na konci roku 2012 se snížil o 9 %. Podle informací, jež ústav zveřejnil, se meziročně snížily i pohledávky po lhůtě splatnosti, a to o 20 % na hodnotu 1,6 miliardy.
„Polovinu nesplacených pohledávek ve lhůtě tvořily pohledávky po splatnosti do 30 dnů. Z pohledávek po lhůtě splatnosti připadalo 48 % na pohledávky za zdravotními pojišťovnami, největší část je soustředěna do lhůty 30 dnů po splatnosti. Celková výše pohledávek z obchodního styku krajských a městských nemocnic – obchodních společností k 31. 12. 2013 byla 3,1 mld. Kč, z toho 11 % představovaly neuhrazené pohledávky po termínu splatnosti,“ upřesnil ÚZIS. Hodnota závazků nemocnic se však o 1 % zvýšila, na 17,4 miliardy korun, a hodnota závazků po lhůtě splatnosti vzrostla hned o 32 % na 5,3 miliardy korun.
Tab. 1 Náklady, výnosy, hospodářský výsledek nemocnic k 31. 12. 2013 podle zřizovatele
Tab. 2 Vybrané ekonomické ukazatele nemocnic podle krajů k 31. 12. 2013
Graf 1 Vývoj nákladů a výnosů nemocnic (v mil. Kč)
Graf 2 Vývoj vybraných položek nákladů nemocnic (v mil. Kč)