Lékařské péči se z logických důvodů snažíme vyhnout, ale čas od času ji potřebujeme všichni. V tom případě očekáváme odbornost, důvěru, úsměv a co nejkratší pobyt v nemocnici.
Český Krumlov - Jaký je současný stav českého zdravotnictví ve srovnání se zeměmi Evropské unie, mohla porovnat Dana Podholová, hlavní sestra krumlovské nemocnice. Zkušeností byla zahraniční stáž na Univerzitní klinice v Amsterodamu, které se zúčastnila společně se třemi dalšími sestrami prostřednictvím Nadace Olgy Havlové.
Rozdíly v personální oblasti
„Samotné přístrojové vybavení bylo téměř totožné s tím, na které jsme zvyklé z krumlovské nemocnice. Výrazný rozdíl je ale v ošetřovatelské péči,“ srovnává Dana Podholová.
„Zatímco v naší nemocnici připadá na jednu sestru až 30 pacientů, má holandská zdravotní sestra ve službě na starosti v průměru 3 až 4 pacienty, záleží na náročnosti ošetřovatelské péče. Ve spojení s nižší pracovní dobou - 36 hodin týdně - to znamená, že sestry nejsou v práci přetížené a přicházejí odpočaté, takže se mohou pacientům věnovat naplno.“
Zajímavostí je funkce pri
mární sestry, kterou má přidělený každý pacient po celou dobu hospitalizace. Ta je pak styčnou osobou mezi lékařem a pacientem. Během stáže krumlovské sestry marně hledaly oddělení dlouhodobě nemocných. Nakonec se dozvěděly, že takové oddělení prostě neexistuje. Staří lidé jsou buď nemocní a jsou hospitalizováni, nebo jsou pouze „nemohoucí“ a jsou v domácím prostředí v péči rodiny.
Výměna zkušeností
Své zkušenosti ze stáže v Holandsku zúročila hlavní sestra krumlovské nemocnice nejen při své práci, ale i na Mezinárodní konferenci ošetřovatelství v Olomouci na počátku září. Té se zúčastnila společně se staniční sestrou Jaroslavou Zárubovou a Ludmilou Hrycovou, vrchní sestrou z Psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře. Program byl rozdělen do několika sekcí, přednášejícími byli jak sami účastníci, tak špičkové kapacity z lékařského oboru a teoretici z ústavů ze třinácti evropských zemí.
Konference byla orientována hlavně na sestry z vyšších odborných škol, ale přizváni byli i další. Také dva studenti 4. ročníku Střední zdravotnické školy v Č. Krumlově Adéla Drtilová a Vojtěch Němec, který byl nejmladším účastníkem. Oba měli na programu ošetřovatelskou péči ve Finsku.
Tak trochu sci-fi
„V první řadě nám zdůrazňovali, že po vstupu do EU se střední zdravotnický personál bude muset každopádně dále vzdělávat, čemuž bych se rozhodně nebránil,“ přitakává Vojtěch Němec.
„Pokud budeme opravdu sestrami, jak je to v jiných evropských zemích, a nikoliv ošetřovateli, pak mě bude práce určitě bavit. Na konferenci se mluvilo o problémech, které jsou pro nás spíše něco jako sci-fi z roku 2030. U nás se řeší naopak stále ještě personální problémy a finance,“ vybavuje si Vojta.
Dozvěděli se, že ve Finsku připadá na 21 lůžek 10 diplomovaných sester (bakalářky), 4 sestry (střední škola), dvě ošetřovatelky plus pomocnice a dva lékaři. Jedná se ovšem pouze o jednu směnu. Není to samoúčelné, protože možnost zvýšené péče o pacienta zkracuje výrazně délku pobytu na lůžku, což zase znamená mnohem nižší náklady na jedno lůžko. V konečném součtu se tak nemocnici vyšší náklady na personál vrátí. Například po operaci slepého střeva leží u nás pacient 5 až 7 dní, ve Finsku bez komlikací 2 až 4. U komplikovanějších a dlouhodobých případů je rozdíl ještě patrnější. Rodina by také chápala jako ostudu, kdyby nechala rodinného příslušníka v nemocnici dlouhodobě, přednost má domácí léčba v kruhu rodiny.
Ke standardu s Leonardem
„Jinak jsme také zjistili, že ani v rámci zemí EU neproběhla zatím standardizace při uplatňování jednotlivých stupňů zdravotnického vzdělání v praxi, takže v tomhle směru nejsme zase až tak pozadu,“ dodává Vojta.
Hlavní sestra Dana Podholová navazuje s informací, že proto existuje program nazývaný Leonardo da Vinci II., který má napomoci sjednocení úrovně vzdělání, pravomocí, povinností a kompetencí zdravotnického personálu v jednotlivých evropských zemích. Oproti zemím EU mají sice naše sestry převážně střední zdravotnické vzdělání, což je vlastně to nejnižší, ale jsou zase nejlépe připravené do praxe. Se vstupem do EU odpadne povinnost nostrifikačních zkoušek pro sestry, které chtějí pracovat v cizině. Předtím bude ještě nutné reformovat zdravotnické školství a upřednostnit vyšší zdravotnické vzdělání.
Platových tříd je málo
„Z tohoto pohledu je pro nás poněkud neštastné oddálení zvýšení počtu platových tříd. Nejde ani tak o vyšší výdělek, ale právě o možnost lepšího roztřídění platů podle vzdělání. Zatím je jedno, zda má sestra střední nebo vysokou školu, k dispozici mám pouze tři platové třídy, a to je pro odlišení málo,“ vysvětluje Dana Podholová.
„Letos máme v krumlovské nemocnici konečně po více než pěti letech plný stav sester, tedy alespoň do doby, než některá otěhotní,“ poznamenává Dana Podholová s úsměvem. Deset potřebných míst kompletně zaplnili absolventkami místní střední školy. Tento školní rok by mělo absolvovat 45 maturantů, z toho tři kluci. Mužů - zdravotních sester, jak zní správné označení, by se prý v praxi uplatnilo mnohem více. Přednost mají jako záchranáři nebo přímo na oddělení ARO, protože tam nejlépe spojí své vědomosti a fyzickou sílu.
JAROMÍR ŠIMEK, Českokrumlovské listy, 26.9.2002