Do formulace základních principů „nové“ regionální politiky v rámci ČR se intenzivně zapojilo i ministerstvo zdravotnictví, které se snaží zajistit možnost využití evropských prostředků pro modernizaci českého zdravotnictví.
Přestože tradičními oblastmi dotovanými z EU jsou např. podpora podnikání, výzkumu a vývoje či vzdělávání, i kvalitní zdravotní péče jakožto základní předpoklad pro zachování zdravé pracovní síly představuje jednu z hlavních podmínek rozvoje jednotlivých regionů a její vliv bude stále růst zvláště v souvislosti s demografickým stárnutím populace.
Oblast zdravotnictví navíc reprezentuje významného zaměstnavatele (spolu se sociální péčí zaměstnává cca 7 % ekonomicky aktivních obyvatel Česka) a existuje zde významný potenciál vzniku nových pracovních míst. Podpora zdravotnictví tak může přispět nejen k příznivému ekonomickému a sociálnímu vývoji jednotlivých regionů, ale i k plnění strategie Evropa 2020, která jako hlavní rozvojový dokument EU nahradila tzv. lisabonskou strategii.
Rozvojové priority
Ministerstvu zdravotnictví se podařilo vyjednat, aby mezi hlavní rozvojové priority ČR vedle oblastí Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, Rozvoje páteřní infrastruktury, Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy a Integrovaného rozvoje území byla zařazena i priorita Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví.
Tato priorita v sobě zahrnuje opatření v oblasti modernizace zdravotní péče jako takové, podporu prevence, ale i opatření systémového charakteru vedoucí k zajištění efektivity a udržitelnosti systému zdravotní péče. Strategie ministerstva zdravotnictví pro využití evropských prostředků v období 2014-2020 je však komplexnější, dílčí priority resortu v podobě Vzdělávání a systému rozvoje lidských zdrojů ve zdravotnictví a Podpory výzkumu a vývoje byly zahrnuty do základní priority Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Právě v současné době připravovaný návrh konkrétních aktivit vychází ze stávajícího programového období, kdy je modernizace českého zdravotnictví řešena jednak v rámci Integrovaného operačního programu a také v jednotlivých Regionálních operačních programech.
Toto období se vyznačuje rychlým úspěšným čerpáním zejména v Integrovaném operačním programu a především úzkým zaměřením na investice do modernizace infrastruktury, díky čemuž se daří vymazávat určitý deficit v kvalitě vybavení jednotlivých zdravotnických zařízení.
Cílem je však omezit současný problém v nekoncepčnosti jednotlivých dotovaných aktivit a zajistit, aby podpora oblasti systému zdravotní péče v rámci strukturální politiky měla přímý vliv na rozvoj jednotlivých regionů a komunit (tj. např. se počítá s dotacemi aktivit na propojení zdravotní a sociální péče) a zároveň představovala efektivní nástroj doplňkový k národní zdravotní politice.
Příprava podkladové analýzy
Vzhledem k tomu, že o základní podobě Smlouvy o partnerství jakožto základním zastřešujícím dokumentu na úrovni členských států a potažmo základní struktuře budoucích operačních programů se má rozhodnout do konce tohoto dubna, finišuje nyní na ministerstvu zdravotnictví příprava podkladové problémové analýzy a chystá se řada jednání s relevantními partnery.
Do současné doby bylo provedeno dotazníkové šetření mezi partnery a do jednání stávající pracovní skupiny pro přípravu budoucího programového období se zapojovali rovněž zástupci krajů, nyní je však čas na projednání v širším plénu.
Ministerstvo se nyní snaží vyjednat co nejvýhodnější podmínky čerpání pro příští programové období tak, aby bylo možno podpořit jak „tvrdé“ investice z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tak „měkké“ aktivity z Evropského sociálního fondu. Jako jedna z variant pro realizaci budoucích operačních programů se vzhledem k probíhajícímu reformnímu úsilí v obou resortech jeví možnost spolupráce ministerstva zdravotnictví s ministerstvem práce a sociálních věcí.
(Zveřejněno na serveru www.top09.cz)