Resortní ministerstvo nepřistupuje k možnostem čerpání z evropských fondů příliš aktivně
reprofotoZdraví.Euro.cz
Co se týče investic do vědy, výzkumu a rozvoje zdravotnictví, dokáže být Evropská unie poměrně štědrá. Evropská komise například letos schválila dotaci ve výši 15 miliónů eur na rozsáhlý výzkum alergií v Evropě, 30 miliónů eur investuje do ochrany dětí před negativním vlivem internetu na jejich psychiku. Na koordinaci lékařské informatiky věnuje téměř 16 mi-liónů a na podporu vývoje nových softwarových programů pro lepší komunikaci zdravotníků půjde přes 35 miliónů eur.
O evropské peníze mohou žádat také české organizace. Některá ministerstva ale nezajistila nástroje, které by čerpání dotací umožnily. Opozice viní vládu, že v Bruselu nechává ležet milióny eur, kterých by mohla Česká republika využít. Ze 24 mi-liard korun, které může z fondu EU letos získat, má jen devět jistých. O ostatních 15 miliard si musí umět požádat.
Čisté svědomí v tomto ohledu nemůže mít ani resort zdravotnictví. MZ totiž nedokázalo prosadit oblast zdraví do takzvaného Národního rozvojového plánu, který je strategickým dokumentem pro čerpání dotací. Podle předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangera nás tak MZ ochudilo o peníze z evropských strukturálních fondů. „Opakovaně jsme ministerstvo žádali, aby sdělilo, jakým způsobem byly finanční prostředky unie využity. Namísto požadovaných informací nám ale lhalo,“ uvedl J. Schlanger. „Zástupci MZ řekli, že vstup do EU se zdravotnictví až na výjimky netýká. Přitom v unii je zdravotní pojištění součástí sociálního pojištění.“
A co na to ministerstvo? „S tezí pana Schlangera lze částečně souhlasit,“ přiznává Martin Blažek z odboru mezinárodních vztahů a Evropské unie. „V roce 2002, kdy byl vytvářen Národní rozvojový plán, nebyl resort zdravotnictví dostatečně důrazný v prosazování zdraví jako priority ČR. Je ale pravda, že ani ze strany Evropské komise nebyl velký tlak na toto opatření.“ Ministerstvo zdravotnictví tak dnes nemá přímý přístup k prostředkům ze struktu-rálních fondů a Fondu soudržnosti. Zdraví lidí v České republice mohou vylepšit evropské peníze pouze nepřímo - například přes ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo životního prostředí nebo prostřednictvím Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. „V nejbližší době se uvažuje o neinvestiční pomoci pro oblast lidských zdrojů - jde například o rekvalifikace zdravotnického personálu,“ říká M. Blažek. Podle něj na tom není české zdravotnictví v souvislosti s dotacemi nijak špatně. Různých mezinárodních projektů se prý ČR účastní, a to prostřednictvím komunitních programů, do vědecké a výzkumné činnosti jdou peníze z ministerstva školství.
Jenže ani peníze, které jdou z EU do zdravotnictví nepřímo, neumějí české úřady využít. Příkladem může být zmiňova-ný celoevropský výzkum alergií, na který Evropská unie věnovala 15 miliónů eur. Ačkoliv má ČR v tomto oboru světoznámé kapacity, účastnit se ho nebude - ministerstvo nedokázalo odeslat přihlášku do Bruselu. „Loni v září jsem dostal od náměstka Michaela Víta dopis, že mě jmenují do pracovní skupiny tohoto výzkumu,“ říká prof. Václav Špičák. „Další pokyny jsem měl dostat z Bruselu. Tam mi sdělili, že žádné jmenování nedostali. Z ministerstva zřejmě potřebné papíry vůbec neodeslali. V pracovní skupině česká strana tedy zastoupena není.“ Na dotazZdraví.Euro.cz, proč se celoevropské studie čeští vědci účastnit nebudou, M. Vít vzkázal, že tento problém do jeho kompetence nespadá.
Oslovené instituce shodně uvádějí, že zatím je systém čerpání dotací v začátcích. Na přímé investice si totiž zdravotnictví bude muset počkat nejméně tři roky. „Čerpání ze strukturálních fondů v rámci samostatného programu pro oblast zdraví přichází v úvahu až v letech 2007 až 2013,“ poznamenává M. Blažek. Do té doby mohou jít peníze do zdravotnictví například přes mezinárodní grantové projekty. I v této oblasti velmi záleží na podpoře národních vlád. „Projekty, které dostanou podporu EU, vyžadují nejméně čtyřicetiprocentní spolufinancování ze strany všech zúčastněných partnerů. To je poměrně vysoká částka, a to i pro mnohé západní instituce,“ uvedla Tamsin Roseová, ředitelka nadace European Public Health Aliance. „Vlády některých zemí založily peněžní fond na pomoc neziskovým organizacím, které v unii uspějí,“ upozorňuje.
Iva Bláhová