V Praze proběhla 17. května 2017 konference, která se komplexně věnovala konceptu zdravotní péče založené na digitálním propojení. Elektronické zdravotnictví (EZ) umožňuje zefektivnit diagnostické, léčebné a ošetřovatelské procesy včetně personalizované péče. Pod pojmem Health 4.0 lze rozumět aktuální IT trendy, které propojují všechny komponenty (senzory, biosenzory, systémy a kybernetickou nadstavbu) se subjekty pomocí internetu, respektive internetu věcí. Health 4.0 využívá principů konceptu čtvrté průmyslové revoluce a Společnosti 4.0.
Konferenci o benefitech elektronizace pořádala Česká společnost pro systémovou integraci ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze. Hlavním partnerem byla společnost CompuGroup Medical Česká republika a dále ji podpořily firmy Cisco a ICZ. Mediálním partnerem byla divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta.
Na celodenní konferenci zazněly příspěvky odborníků ze státní i soukromé sféry, které se téma elektronického zdravotnictví snažily uchopit z nejrůznějších úhlů pohledu. Ať už šlo o ohlédnutí do minulosti a připomenutí počátků, které v podstatě představují nedávnou minulost, nebo připomenutí kontextu (spojitost s e-Health) a zkušeností se zaváděním informačních a komunikačních technologií (ICT) ve vybraných zemích. Stranou nezůstaly ani právní aspekty konceptu a otázky bezpečnosti a ochrany osobních údajů, které všechny subjekty zapojené do elektronizace logicky považují za klíčové.
E-Health – není cesta zpátky
Pojem e-Health (elektronické zdravotnictví) je relativně nový (používá se od konce 90. let 20. století) a obecně označuje moderní koncept služeb nebo systémů využívající komunikační a informační technologie v oblasti medicíny, a to především v oblasti prevence, diagnostiky i léčby. Vzhledem k neustálému rozvoji digitálních technologií získává pojem neustále nové významy a konotace. Podstatou elektronického zdravotnictví je vzájemné sdílení dat mezi pacienty, zdravotnickými i nezdravotnickými zařízeními a subjekty. A to na podkladu elektronických zdravotních záznamů, elektronického předepisování léků a poskytování zdravotních informací. Koncept však nezahrnuje jen výměnu dat, ale také například monitoring pacientů pomocí internetu nebo mobilních komunikačních technologií. Vyhodnocení parametrů na dálku s využitím self-monitoringu může hrát zásadní úlohu třeba při záchraně života.
Aby projekty elektronického zdravotnictví úspěšně pronikly do praxe, je nutné, aby na tvorbě standardů a metodik spolupracovaly všechny subjekty od vládních i nevládních organizací přes zdravotní pojišťovny, orgány veřejné správy, zdravotnická zařízení a soukromé firmy a v neposlední řadě také jednotliví zaměstnanci, lékaři a pacienti, jichž se celý systém elektronizace bezprostředně týká.
Příspěvek Martina Potančoka, odborného garanta konference, představil Health 4.0, nadstavbu e-Health, jež bude s velkou pravděpodobností představovat v budoucnosti řešení, jak snížit neustále rostoucí náklady na zdravotní péči stárnoucí populace. Cílem je především vytvořit personalizovanou péči, která by efektivně propojovala informační a komunikačních technologie využívající virtualizaci, kyberfyzikální systémy, cloud computing, mobilní komunikační sítě či internet věcí. Tato IT řešení mohou díky nositelným senzorům pomoci lékařům, aby sledovali zdravotní stav pacientů na dálku. Díky tomu bude ve zdravotnických zařízeních možné lépe monitoritovat zdravotnické materiály či léky. Využití cloudových služeb ve zdravotnictví se ve svém příspěvku věnoval i Vlastimil Černý z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cloudový reporting, který zajistí pohled na firemní data ze všech úhlů pohledu, byl tématem prezentace Michala Rozehnala (Reporting.cz).
Situace v České republice
Aktuální stav v České republice přiblížil ve svém příspěvku Martin Zeman z Odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví ČR, který je spolutvůrcem Národní strategie elektronického zdravotnictví (NSeZ). Shrnul kroky, které se podařily, jako například schválení Akčního plánu NSeZ, zahájení realizace Národního kontaktního místa pro e-Health nebo získání 48 milionů
Kč na podporu Národního centra EZ. Za prioritní aktivity elektronizace označil strategické řízení rozvoje EZ v rezortu MZ, e-preskripci, vybudování rezortního datového rozhraní pro komunikaci transakčních informačních systémů, čímž by se měla vyřešit elektronická identita zdravotnických pracovníků a posílila by se jejich právní a organizační jistota při práci s elektronickými písemnostmi a zdravotnickou dokumentací.
Zároveň se bude ministerstvo v nejbližších letech soustředit na jednotný koncept výměny zdravotnické dokumentace, kybernetickou bezpečnost, telemedicínu a portál elektronického zdravotnictví. Jednotlivé projekty, jako například infrastruktura e-Health nebo sdílení zdravotnické dokumentace, jsou připravené a měly by se realizovat během roku 2017 a 2018. Zeman rovněž připomněl komplikace, s nimiž se NSeZ potýká. Jde zejména o kritický nedostatek lidských zdrojů.
Na konferenci zazněl i příspěvek o projektu NIX–ZD.cz – Národní centrum pro výměnu zdravotnické dokumentace – který je součástí NSeZ a který koordinuje Kraj Vysočina. Předmětem projektu, z velké části financovaného ze zdrojů CEF Telecom, je v letech 2017–2020 vybudovat Národní kontaktní místo (bránu) pro e-Health v České republice a zapojit ji do celoevropského mechanismu výměny zdravotnických dat pro službu pacientského souhrnu (Patient Summary). NIX–ZD by mělo shromažďovat informace o všech dostupných zdrojích zdravotnické dokumentace (Master Patient Index), vytvořit adresář komunikujících subjektů, jejich služeb, adres, klíčů a protokolů. Zároveň by se v Národním kontaktním místě monitorovala dostupnost služeb a jejich případná odezva. Nezbytnou součást tvoří i systém identifikace cizinců a možnost výměny zdravotnických dat s ostatními státy.
Aby se projekt mohl naplno rozběhnout, je zapotřebí se zabývat nedostatky kolem editace dat v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPSZ) a umožnit, aby se registr aktivně využil pro aktivity jednotlivých krajů. Vyřešit by se také měla technická platforma identifikace uživatelů/lékařů. Nutné budou také legislativní změny, například zavedení elektronického pacientského souhrnu jako nezbytné součásti zdravotnické dokumentace.
Pacienty, ale i zdravotnické pracovníky je možné přesvědčit o přínosu nových technologií jen tehdy, když budou usnadňovat práci. Drobným, ale funkčním příkladem z praxe je aplikace „Mobilní aplikace záchranka“, kterou představil Filip Maleňák. Umožňuje přivolat RZS pomocí nouzového tlačítka, jež lokalizuje polohu volajícího. Nouzová zpráva se dispečinku odesílá pomocí datového připojení. V případě nedostatečného připojení se odešle ve formě SMS. Do aplikace mohou lidé zadat řadu nepovinných údajů, které zdravotníkům umožní rychleji zahájit službu první pomoci. Za rok své existence již aplikace zachránila sedm tisíc lidských životů.
Česká společnost pro systémovou integraci (www. cssi.cz) je neziskovou platformou pro výměnu informací a názorů v oblasti informačních systémů i informačních
a komunikačních technologií. Sdružuje uživatele a dodavatele informačních a komunikačních technologií.