na semináři „Zdravotní systém České republiky a vstup do Evropské unie“, který uspořádalo Informační centrum EU při Delegaci Evropské komise v ČR.
V mnoha směrech, pokud jde o zdravotnictví, jsme podle Ratha už Evropu dohnali a někde i předběhli. „V úmrtnosti dětí do pěti let jsme lepší než Anglie nebo Nizozemsko, v počtu operací srdce dosahujeme lepšího evropského průměru, stejně tak v dostupnosti léků. Problémem však je špatná komunikace především mezi zdravotnickým personálem a pacienty. V tom vězíme hluboko někde na úrovni Rumunska a Ukrajiny a velmi zaostáváme za evropským průměrem,“ dodal. Zlepšení by měla přinést změna v zákoníku práce, který v souladu s evropskými pravidly snižuje velkou pracovní zátěž lékařů a sester. Náladu zdravotnického personálu by podle Ratha také změnilo k lepšímu, kdyby společnost více ocenila jeho práci, a to i finančně.
Problematika zdravotnictví není součástí vstupních rozhovorů mezi EU a kandidátskými státy, podobu zdravotnického systému ponechává unie na jednotlivých státech. Jak ale upozornil na semináři velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrián, mají některé aspekty zdravotnictví při vyjednávání svůj význam. Poukázal především na veřejné zdraví. Klíčové záměry v této oblasti se týkají např. zlepšování zdraví obyvatelstva a prevenci nemocí. Zdravotnictví ČR by měl po vstupu do unie ovlivňovat rovněž trh s léky a jeho regulace používaná v EU. Cibrián ovšem přiznal, že i mezi dnešními členskými státy existují značné rozdíly v cenách a objemech spotřeby léčiv.
Náměstek ministra zdravotnictví Antonín Hlaváček připomněl, že ČR už má nový „atomový zákon“, který odpovídá evropským normám a zpřísňuje požadavky mj. na rentgenové přístroje. Právě se také podepisují s několika evropskými zeměmi mezistátní smlouvy o úhradě zdravotní péče. Hlaváček připustil, že vstup do EU jistě vyvolá v nějaké míře vyšší potřebu peněz do zdravotnictví, ale i tlak na to s nimi lépe hospodařit.
Výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavel Mazan a prezident ČLK Rath zdůraznili význam samoléčby, která je v Evropě daleko více rozšířena než v ČR. Rath upozornil, že nikde jinde na světě neexistuje, aby pacient navštívil lékaře patnáctkrát za rok. Průměr v Evropě je pět až šest návštěv. Jde podle něho o to, aby si lidé taková banální onemocnění, jako je nachlazení, léčili sami, stejně jako v jiných vyspělých zemích. Mazan řekl, že podle studií EU se v případě důsledného uplatňování samoléčby ušetří až 10 % z celkových nákladů na zdravotnictví.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 25.5.2001