Náklady na zdravotnictví jsou velmi vysoké ve všech vyspělých zemích světa, v zemích OECD dosahují 9,5 % k HDP. Rostou rychleji než reálná ekonomika, v důsledku toho se zvyšuje spoluúčast pacientů.
Výdaje na zdravotnictví jsou v Česku v porovnání s ostastními zeměmi OECD nízké. Celkové výdaje na zdravotnictví činí 7,5 % k HDP za rok 2010. Průměrné výdaje na zdravotnictví v členských zemích OECD přitom činí 9,5 % k HDP.
Nejvyšší výdaje na zdravotnictví vynakládají Spojené státy Americké (17,6 % k HDP). Přímé platby pacientů jsou v Česku jedny z nejnižších ze zemí OECD (cca 16 % všech výdajů). Nejrozsáhlejšími změnami prochází ve vyspělých zemích penzijní a zdravotní systémy.
Náklady na zdravotnictví v posledních deseti letech výrazně stouply, více než reálná ekonomika. V důsledku toho stoupají přímé platby občanů za zdravotní péči, nejvíce za léky. Zdravotnictví v zemích OECD
Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v členských zemích OECD. Na rozvoji domácí ekonomiky tak profitují občané země nejenom zvyšující se životní úrovní, ale také zvyšující se průměrnou délkou života. Kvalitní zdravotnictví se bez dostatku finančních prostředků neobejde.
V průměru na celém světě je 13 lékařů na 10 tisíc obyvatel. Mezi zeměmi jsou však značné rozdíly. Rozdíly ovlivňují především finance. V Africe tak připadají na 10 tisíc obyvatel pouze 2 lékaři, zatímco v Evropě je to 32 lékařů. U zdravotních sester je situace obdobná, stejně tak nemocničních lůžek a lékařského vybavení.
To je pouze číselné vyjádření, které nemůže zohlednit lepší znalosti a dovednosti. Česko se může v rámci zemí OECD pochlubit s dostupnou lékařskou péčí, na 10 tisíc obyvatel připadá 36 lékařů, průměr v zemích OECD je 31 lékařů na 10 tisíc obyvatel. Na 10 tisíc obyvatel připadá v Česku 81 zdravotních sester, průměr za země OECD je 87 zdravotních sester na 10 tisíc obyvatel.
Velmi vysoký je v Česku počet nemocničních lůžek, když na 10 tisíc obyvatel připadá 49 nemocničních lůžek, průměr za země OECD činí 34 nemocničních lůžek. Pouze Japonsko, Německo, Rakousko a Korea mají více nemocničních lůžek připadajících na deset tisíc obyvatel než Česko. Nejnákladnější je americké zdravotnictví
Množství finančních prostředků proudících do zdravotnictví výrazně ovlivňuje kvalitu zdravotní péče. Z členských zemí OECD proudí nejvíce peněz do amerického zdravotnictví. Celkové výdaje na zdravotnictví představovaly v USA v roce 2010 dokonce 17,6 % HDP, zdaleka nejvíce ze všech členských zemí (průměr za OECD je 9,5 %).
Následuje Nizozemí (12,0 %), Francie (11,8 %), Německo (11,6 %), Švýcarsko a Kanada (11,4 %) a Dánsko (11,1 %). Nejnižší jsou naopak v Turecku (6,1 % k HDP), Mexiku (6,2 %), Estonsku (6,3 %), Polsku (7,0 %), Koreji (7,1 %) a Česku (7,5 %).
V USA jsou rovněž nejvyšší výdaje na zdravotnictví na obyvatele (8 233 $ v paritě kupní síly), což je 2,5krát více než činí průměr za země OECD (3 268 $). Dalšími zeměmi s vysokými výdaji na zdraví jsou Norsko (5 388 $), Švýcarsko (5 270 $), Nizozemí (5 056 $), Lucembursko (4 786 $), Dánsko (4 464 $) a Kanada (4 445 $). Nejnižší jsou v Turecku (913 $) a Mexiku (916 $).USA jsou spolu s Chile a Mexikem jedinými zeměmi, kde je hlavním zdrojem financování ve zdravotnictví soukromý sektor. Soukromé výdaje na zdraví přímo od občanů dosahují přes 50 %.
V Česku činily v roce 2010 přímé platby pacientů (např. platické operace, doplatky za léky, regulační poplatky, stomatologická péče…) 16,2 % všech nákladů ve zdravotnictví, průměr za členské země OECD byl přitom 27,8 %.Diagnostická technologie je pouze ve vyspělých zemích
Během posledního desetiletí došlo v bohatých zemích OECD k rychlému nárůstu v dostupnosti diagnostických technologií jako je počítačová tomografie (CT), skenery a magnetická rezonance (MRI). V chudých zemích tato technologie chybí.V Česku je počet CT a MRI skenerů 14,5 a 6,3 na milion obyvatel.
Tato hodnota je sice podprůměrnou hodnotou členských zemí OECD (22,6 a 12,5 na milión obyvatel), ale ve většině zemí světa chybí úplně. Nejvíce jsou CT a MRI skenery rozšířeny v Japonsku (97,3 a 43,1 na milión obyvatel), v USA (40,7 a 31,6 na milión obyvatel), Rakousku (29,8 a 18,6 na milión obyvatel).
(zdroj. OECD)