Českému národnímu registru dárců dřeně (ČNRDD) je 25 let

30. 10. 2017 14:19
přidejte názor
Autor: Redakce

Choroby krvetvorby v České republice postihují ročně stovky mladých lidí i malých dětí. Život jim zachraňuje transplantace kostní dřeně, ale i nové léčebné metody, které se neustále vyvíjejí.




Díky stále se rozšiřujícím znalostem v oblasti molekulární biologie se v posledních letech zlepšují i možnosti leukemie a jiných hematologických onemocnění. Základem léčby bývá chemoterapie, případně imunoterapie či biologická léčba. Pokud terapie selhává, přistupuje se k transplantaci krvetvorných buněk od zdravého dárce. Ve většině případů se, bohužel, shodné transplantační znaky nenacházejí u rodinných příslušníků, ale v registrech neznámých dárců. Jedná se o seznam dobrovolníků, kteří jsou ochotni bezplatně darovat kostní dřeň.

Založit Český národní registr dárců kostní dřeně (ČNRDD) bylo hlavním cílem Nadace pro transplantaci kostní dřeně, od jejíhož založení letos uplynulo 25 let. Dárcovská centra vznikla díky obrovskému úsilí tehdejšího primáře Hemato-onkologického oddělení FN Plzeň MUDr. Vladimíra Kozy, který nakonec přesvědčil transfuzní oddělení i centrální instituce o smysluplnosti své aktivity. Klíčová byla také podpora Ústavu imunologie a alergologie FN Olomouc a doc. MUDr. Adély Bártové. V roce 1993 se podařilo navázat i mezinárodní spolupráci prostřednictvím celosvětové sítě a od roku 2010 vstoupil registr také do evropského komunikačního systému EMDIS.

Koordinační úloha registru

Činnost registru zahrnuje mnoho souběžných aktivit. Zajišťuje osvětu a získávání dobrovolníků ochotných darovat krvetvorné buňky. Vyšetřuje jejich transplantační znaky a udržuje elektronickou databázi. Průběžně i na základě dalších vyšetření vyhledává možné dárce pro konkrétní pacienty z ČR i zahraničí, provádí dále testování dobrovolníků a zajišťuje jejich bezpečnost. Registr rovněž organizuje všechny kroky spojené s odběry a transportem materiálu na transplantační pracoviště a dohlíží nad zdravotním stavem dárců po odběrum, shromažďuje data o provedených odběrech i transplantacích a analyzuje je pro potřeby transplantačních strategií. Za dobu své existence se stal jedním z největších ve střední a východní Evropě. K 30. 9. disponuje databází 74 873 dárců s průměrným věkem 27 let a podařilo se mu najít dárce pro 1498 pacientů.

Od počátku své existence kladl registr důraz na kvalitu. Proto jako čtvrtý na světě podstoupil akreditaci Světové asociace dárců dřeně (WMDA), která vyhovuje nejpřísnějším požadavkům a garantuje bezpečnost pro každého dárce a kvalitu štěpu pro příjemce. Rozvoj registru s sebou ale nese značné finanční náklady, jež zůstávají závislé na grantovém programu Nadace pro transplantaci kostní dřeně. Částečné náklady pokrývají od roku 2000 i zdravotní pojišťovny.

Nová léčebná metoda

Transplantaci kostní dřeně u 30-80 % nemocných kostní dřeně provází tzv. reakce na štěp proti hostiteli, která může být velmi bouřlivá a může vést i k úmrtí. Imunitní komplikace po transplantaci kmenovými buňkami jsou tématem klinické studie, která od roku 2014 probíhá ve Fakultní nemocnici v Plzni. Cílem týmu vedeného doc. MUDr. Danielem Lysákem, Ph. D., je vyvinout přípravek využívající tzv. mezenchymální kmenové buňky.

Vědecký tým vyvíjí novou léčebnou metodu, jejímž cílem je minimalizovat imunitní komplikace. Nový lék má využívat kmenové buňky, které se získávají z kostní dřeně, podkožního tuku nebo pupečníkové krve. Tyto buňky dokážou reagovat s buňkami imunitního systému a tlumit nežádoucí nebo nadměrně vystupňované imunitní reakce, podporují hojivé procesy a regeneraci buněk i tkání. Klinická studie je společným projektem FNP, Nadace pro transplantaci kostní dřeně a ČNRDD. Její výsledky představují další krok k úspěšné terapii hematologických onemocnění.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?