Experti v něm poprvé srovnávali politiku boje proti AIDS v 29 státech. Česko obsadilo 17. místo a získalo 701 bodů z možného tisíce.
Ředitel Domu světla a tajemník České společnosti AIDS pomoc (ČSAP) Miroslav Hlavatý se nad tímto umístěním pozastavil. Podle něj je na tom Česko lépe než Slovensko, které je šesté.
První místo v žebříčku, který sestavila společnosti Health Consumer Powerhouse na základě veřejných statistik, průzkumů u pacientů a nezávislých výzkumů, obsadilo Lucembursko s 857 body. Za ním následují Malta a Švýcarsko. Slovensko se spolu se Slovinskem dělí v žebříčku o šesté místo.
Politika boje proti AIDS je na Slovensku hodnocena jako dobrá. Žádná země nedosáhla plných tisíc bodů.
Hlavatý ČTK řekl, že Slovensko je v boji proti AIDS daleko za Českem. V Praze byl otevřen v srpnu 1999 první Dům světla ve střední a východní Evropě. Dům se stal útočištěm pro HIV pozitivní lidi, pacienty trpící AIDS, jejich přátele i rodiny. Slovensko takový dům dodnes prý nemá.
„Tam ani není žádná organizace podobná těm našim, které se zabývají prevencí a bezplatným testováním. Teprve teď se snaží založit něco, jako máme my. O Domu světla se jim nebude snít ještě řadu let,“ řekl.
Česko si podle indexu vede dobře, pokud jde o práva lidí nemocných AIDS nebo o jejich zapojení do normálního života. Přístup k lidem s HIV, prevence a její výsledky ale nedávají podle zprávy mnoho důvodů k hrdosti.
„Významné snížení rozpočtu na programy boje s HIV/AIDS postihly zejména prevenci. To vedlo ke snížení personálu a uzavření některých středisek, v němž dobrovolníci poskytují rady a provádějí testy. To vše se v blízké budoucnosti projeví na počtu nově infikovaných lidí,“ konstatuje šéfka EHIVI Beatriz Cebollaová.
Podle zjištění ČTK dával stát dříve na boj proti AIDS ročně až 60 milionů korun, postupně tato částka klesla na 20 milionů. Ministerstvo to vysvětluje tím, že původně se z těchto peněz hradila vedle prevence i léčba a testování, od loňského roku hradí léčbu a testování zdravotní pojišťovny.
Dotace tedy jdou jen na prevenci. V prvním kole dotačního řízení rozdělil stát pro letošní rok zhruba osm milionů 14 organizacím.
„V roce 2007 dalo ministerstvo 800.000 korun na prevenci i na dům, loni už 3,3 milionu a poprvé se nám stalo, že jsme dostali peníze na mzdy,“ reagoval na přidělení dotací Hlavatý.
Ministerstvo ve starších vyjádřeních rovněž mluví o růstu peněz na preventivní programy v Česku. Aktuální vyjádření se nepodařilo získat.
Od začátku testování v roce 1986, kdy byl odhalen první případ, bylo ke konci letošního srpna evidováno v Česku 1283 infikovaných virem HIV.
Přestože v každém členském státě EU vzrostl počet HIV pozitivních lidí, rozpočty v některých zemích byly sníženy, konstatuje Health Consumer Powerhouse. Stále běžnější praxí se stává sexuálně rizikové chování lidí.
V mnoha zemích je velkým problémem kriminalizace lidí postižených virem HIV a v některých státech existují zvláštní právní normy týkající se HIV; lidé mohou být stíháni také kvůli neúmyslnému a nevědomému přenosu viru HIV.
Přístup k léčbě opomíjených skupin obyvatelstva, jako jsou třeba nelegální migranti, není zaručen téměř nikde v Evropě. Diskriminace HIV pozitivních lidí je častá v zaměstnání i ve školách. Nedostatečně se také dbá na situaci ve věznicích, a to zejména ve východoevropských zemích.
Všeobecně je politika boje proti HIV nedostatečně řízena a zřejmě žádná vláda nezná skutečný počet HIV infikovaných lidí, uvádí Health Consumer Powerhouse, podle níž hlavním závěrem je, že je toho ještě třeba hodně udělat.