Ocenění talentovaných doktorandům uděluje Francouzské velvyslanectví v České republice ve spolupráci se společností Rhodia.
„Když ta molekula vstoupí do našeho těla, tak si vybere cíl v buňce, většinou je to nějaký enzym, který zablokuje, a kvůli tomu ta buňka, třeba bakterie, zemře. A interakce toho léku s tím takzvaným cílem probíhá často pomocí nekovalentních interakcí a já jsem jednu takovou nekovalentní interakci, které se říká halogenovaná vazba, popsal tak, aby se ten popis dal využít při návrhu léčiv,“ popsal Kolář ČTK zjednodušeně podstatu své práce.
Řešením se zabýval skoro tři roky v rámci své doktorské práce. Na celém světě se prý této problematice věnuje asi pět laboratoří.
„Halogeny jsou věci, kterých se lidi bojí, chlornan například v přípravku Savo ničí bakterie, je to taková ta špinavá chemie, ale až 40 procent léčiv obsahuje nějaký halogen,“ upozornil Kolář.
Počítače jim při práci pomáhají tím, že v ohromné databázi sloučenin vyberou ty, které by mohly být perspektivní do nového léčiva. Vývoj léků stojí miliardy dolarů, a tak i když už třeba vědci najdou látku s léčivým účinkem, musela by být často tisíckrát účinnější než dosavadní léky, aby se farmaceutické firmy pustily do vývoje.
„My se zaměřujeme hlavně na rakovinu nebo některé typy rakoviny, zaměřujeme se na diabetes melitus druhého druhu (nejčastější forma cukrovky). Léky, co navrhujeme, pak ještě můžou léčit HIV,“ uvedl Kolář s tím, že pokud najdou lék, který funguje, lidé se jím budou moci začít léčit nejdřív za deset až 12 let.
Ceny se předávaly v rámci kongresu Evropské asociace pro chemické a molekulární vědy pod předsednictvím francouzského nositele Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehna. Mladí chemici soutěžili se svými pracemi před odbornou porotou, první tři získali finanční odměnu a dva nejlepší vyšle francouzské velvyslanectví na měsíční stipendijní pobyt do některé francouzské laboratoře.