V některých týdnech nyní pochází z Řeže až patnáct procent evropské neboli pět procent světové spotřeby technecia, jehož ceny vzhledem k nedostatku razantně vzrostly. Tento radioaktivní prvek se používá ve čtyřech z pěti případů vyšetření nukleární medicíny zejména ke zjišťování nádorů, ale také k určení poškozených vnitřních orgánů. „Jeho životnost je velmi krátká, takže v těle nestačí mít negativní vliv,“ vysvětluje primář Ústavu nukleární medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Kubinyi.
„U nás v reaktoru připravujeme radioaktivní molybden, který odvážíme na zpracování do belgického Ústavu pro radioaktivní prvky ve Fleures. Tam jej upraví, takže se může dopravit do nemocnic, kde se z molybdenu už samovolným rozpadem vytváří technecium potřebné pro lékařská vyšetření,“ vysvětluje ředitel divize reaktorových služeb ústavu v Řeži Jan Kysela.
Příjmy z přípravy radioizotopů pro medicínu podle něj nyní pokrývají deset procent nákladů na provoz výzkumného reaktoru. Během podzimu by se měly původní výrobní reaktory vrátit do běžného chodu. Kysela přesto věří, že spolupráce ústavu v Řeži při přípravě technecia pro medicínu bude i poté pokračovat.