Čeští vědci jsou rozhodně proti klonování lidí. Shodli se na tom ve středu při kulatém stolu na Akademii věd. Avšak terapeutické klonování, kdy z kultivovaných kmenových buněk lze získat buňky různých tkání, a ty pak využít k léčení dosud zcela nezvladatelných chorob, možné je.
„Právě sem se soustředí veškerý výzkum,“ uvedla profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny v Praze.
„Lékaři si představují, že budou mít banku buněk pro pacienty, kteří je budou potřebovat. Je ale otázka, zda se podaří takových buněk, které by lidem pomáhaly, vypěstovat dostatek, zda budou stabilní a také zda budou mít schopnost napravit v člověku to, co napravit chceme,“ uvedla profesorka.
Inženýr Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad vyslovuje důvody proti klonování člověka a odvolává se přitom na pokusy na zvířatech.
„Efektivita postupu je extrémně nízká, zhruba pět procent, naklonovaní jedinci umírají již během březosti nebo těsně po narození, mnoho narozených zvířat je abnormálních a abnormality se projevují ipozději, během jejich života.“
Narození klonu člověka je podvod
Podle docenta Jiřího Forejta, místopředsedy vědecké rady Akademie věd, ohlášení narození klonovaných dětí náboženskou sektou nemá s vědou nic společného. „Je to intelektuální pornografie. Navíc z 99 procent se jedná o podvod a reklamu sekty.
V biologii ale nic neplatí na sto procent, a proto je nutné ponechat procentní možnost, že nějakou shodou náhod mají tato individua v rukou zásadní inovaci klonovací technologie, kterou nikdo z vědců dosud neobjevil.
Je to ale nesmírně nepravděpodobné,“ uvedl docent a dodal, že využití kmenových buněk ať už z dospělého organismu nebo z embrya, má velký praktický potenciál pro léčení dosud zcela nezvladatelných chorob.
Bude rozhodovat také etika
Vědci se domnívají, že při klonování vyvstávají i jiné otázky, zejména právní a etické.
Profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, soudí, že klonování je technika, která nabízí šance ale i extrémní rizika. „Nebyl v dějinách vy nález, který by taková rizika přinášel. Otevírají se dveře nebezpečnému barbarství.“
Právě etické problémy budou zřejmě hlavní, o kterých se celosvětově v souvislosti s klonováním bude hovořit. Klon totiž není společné dítě muže a ženy vzniklé z oplodněného vajíčka, jak to určila příroda. Profesorka Syková proto tvrdí, že experiment na člověku je nepřípustný.
Pokusy budou dál
Přesto ale ve světě i v České republice se pokusy na zvířatech dělají a dělat budou. A nikdo z vědců si dnes netroufne odhadnout, co v tomto oboru bude za pět či deset let. „Fakticky se asi nepodaří prosadit celosvětový zákaz klonování lidí. Nebylo by ale pak lepší mít tento postup pod kontrolou?“ vyslovil otázku inženýr Josef Fulka.
VÁCLAV PERGL, Právo, 30.1.2003