PRAHA -
Za pár let už nebudou nemocní čekat na orgány k transplantaci - do jater či srdce jim budou vpraveny kmenové buňky, jež nahradí nemocnou tkáň. Kmenové buňky se totiž mohou vyvinout v kteroukoli buňku těla, včetně mozkové. Uvedla to profesorka Eva Syková z Akademie věd.
„Dosavadní výzkum prováděli čeští vědci na buněčné linii zakoupené v USA, kde se před pěti lety poprvé podařilo vytvořit v laboratoři lidské embryonální buňky. Velkým úspěchem je to, že nyní mají čeští vědci vlastní zdroje,“ poznamenala Syková.
Technologii odborníci všude na světě tají, vedle USA ji zvládli vědci v Austrálii, Izraeli, Švédsku, Velké Británii a nyní v Česku. Registr vede Národní ústav zdraví USA a je v něm 78 linií.
Odborníci ve světě se nyní zabývají tím, jak přimět kmenové buňky ke změně ve vybranou buňku. Dosud se podařil vývoj nervové tkáně, srdečního svalu, výstelky krevních cév, buňky produkující inzulin a krvetvorné buňky. |
Budoucnost skýtá podle profesorky Sykové velké možnosti. Díky kmenovým buňkám bude možné pomoci mnohem většímu počtu pacientů.
Dosud se například lidem s Parkinsonovou nemocí voperovávají do mozku buňky z lidských embryí, potřebné množství se získá z osmi potracených plodů. Novou technologií lze získat z jediného embrya díky neustálému dělení kmenové buňky pro tisíce pacientů.
Před vědci je podle Sykové ještě řada úkolů. Prvním bude vybudovat buněčnou banku. Dále se vědci musejí soustředit na projekt bezpečného užívání, aby se kmenovými buňkami nepřenesly nemoci. „Důležité je udržet kvalitu linie, tedy stálé vlastnosti buněk,“ dodala Syková.
Nervové kmenové buňky a léčba mozkových onemocnění jsou jedním z témat 6. světového kongresu o výzkumu mozku, na němž se od 10. do 15.července sejde v Praze na 3000 odborníků z celého světa.
DÁLE ČTĚTE: Evropská unie chce financovat výzkum na lidském embryu Američtí vědci: Buňky kostní dřeně jsou schopné přeměny v jaterní buňky Skotští vědci dostali povolení k výzkumu kmenových buněk |
ČTK