Praha - Například děti po mozkové obrně či lidé s těžkými úrazy. Ne však lidé například se zažívacími potížemi, kteří si je způsobili sami.
„Lázeňství odčerpává z peněz pojišťoven poměrně velkou částku, léčebný prospěch z něj má jen málo pacientů,“ říká předseda ministerské rady urolog Jan Dvořáček. Je nutné, aby lidé přestali lázně považovat za rekreaci.
Zdravotní pojišťovny, které za lázně ročně vydávají přes dvacet milionů korun, postup ministerstva vítají.
„S názory vědecké rady ministerstva se ztotožňujeme,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner. Vyloučil ale domněnku, že za někdy zbytečné využívání lázní mohou praktičtí lékaři, protože je předepisují lidem, kteří je nepotřebují.
„Jednají podle platné legislativy,“ řekl k tomu Suttner. Dodal, že VZP by uvítala, kdyby se změnily předpisy pro poskytování lázní.
Nynější stav, kdy lidé buď mohou jet do lázní na pojišťovnu, či si je zaplatit sami, často vedl k tomu, že se nedostalo na ty, kdo léčbu nebo poúrazovou rehabilitaci potřebovali. Lázně navrhuje praktický lékař, pobyt musí potvrdit revizní lékař pojišťovny, která jej proplácí.
Letošní čísla ještě nejsou známa. Loni bylo v lázních „na pojišťovnu“ 55 procent tuzemských klientů, dalších 11 procent si je platilo samo a 34 procent návštěvníků byli cizinci.
V zahraničí je přitom neobvyklé, aby za lidi proplácela lázeňskou léčbu pojišťovna.
RADKA WALLEROVÁ, Plzeňský deník, 13.12.2001