Kvůli ztíženému dýchání se do krevního oběhu nedostává dostatečné množství kyslíku, s čímž souvisí rozvoj dalších obtíží, jako je například oslabení svalů nebo kardiovaskulárního systému. Nemoc se pak projevuje velice silným kašlem, dušností a nepřirozenými zvuky při nádechu. Na začátku se tyto příznaky mohou objevovat jen při zvýšené fyzické námaze, postupem času k nim ale dochází i v momentě, kdy je pacient v klidu.
CHOPN může být podle stavu závažnosti příznaků lehká, středně těžká, těžká a velmi těžká. Obecně platí, že se postupem času zhoršuje. U závažného průběhu onemocnění přitom dochází k takzvané exacerbaci neboli akutnímu zhoršení. Vyvolat jej mohou například infekce dýchacích cest, chladné počasí, znečištěný vzduch či určité léky a doprovodná onemocnění.
Máte vlastní zkušenost s touto nemocí, nebo se s ní potýká někdo, koho znáte? V diskuzi níže se můžete podělit o své zkušenosti s ostatními čtenáři.
Já mám lehkou formu, užívám 3× denně combair. Vyloženě mě to v životě neomezuje, ale často cítím dušnost, i když jsem v klidu, takže moc nesportuju a trochu jsem přibrala. Bývám taky více unavená a hodně kašlu, ale hleny nevykašlávám
Babička bojovala s touto nemocí taky. Byla silný kuřák celý život. Když jí lékař oznámil, že je nemocná, byla ve druhém stádiu. Postupně se to ale zhoršovalo. Po 6 letech od diagnózy už musela používat kyslík, nemohla udělat prakticky krok bez toho, aby neměla potíže s dýcháním. Pak to šlo už rychle.
Já ráno vdechuji Seebri a jako doplněk mám ventolin. Mám druhé stádium nemoci a podle doktora se to po dvou letech nezhoršilo. Já ale ten pocit nemám. Přijde mi, že mnohem více kašlu, a taky jsem mnohem častěji unavená.
Moje máma má CHOPN a nechce přestat kouřit. Doktor na ní naléhal, ale ona je tak silný kuřák, že si bez toho nedokáže představit život. Kašle strašně moc, používá inhalátor, ale stejně si tu cigaretu neodpustí. Mám o ní strach :(
Komu není rady, tomu bohužel není pomoci... maminka musí chtít sama. Vy se jí můžete snažit podpořit, pokud se rozhodne přestat kouřit ,ale to rozhodnutí je jen na ní, nikdo jí k tomu nedonutí, znám to z vlastní zkušenosti
Tuhle nemoc mi diagnostikovali před necelými 5 lety, někdy mě to obtěžuje a někdy o ní skoro nevím. Doktor mi předepsal combair a když mě čeká něco namáhavého, tak používám ventolin. Dá se s tím normálně fungovat, tedy s tou mírnější formou, u těžké to je asi náročný
Táta má CHOPN a naučil se s ním žít více méně v pohodě. Je pravda, že teda nikdy nekouřil a taky zásadně upravil životní styl. Chodí hodně na procházky a začal plavat. Dodržuje rady od lékaře a není to tak zlé, jen se občas zakašle a jsou dny, kdy se mu trochu hůře dýchá.
Manželova maminka měla CHOPN. Diagnostikovali jí ho v 56 letech a žila s tím do 70. Poslední roky ale už musela být na kyslíku, protože skoro nemohla dýchat. Nakonec zemřela na rakovinu plic, šlo to rychle...
Moje teta taky musela používat dýchací přístroj, žila s ním asi 10 let. Nakonec ale zemřela na něco jiného než na CHOPN, takže těžko říct, jak dlouho by s tím dokázala ještě žít. Každopádně jí ta nemoc hodně omezovala v životě, kdyby neměla strejdu, tak nevím, co by dělala.
Babička (69 let) má CHOPN. Hodně se zadýchává a kašle i při normálních činnostech jako jsou třeba domácí práce. Byla celý život silná kuřačka, takže je to pravděpodobně následek toho. Myslím, že jí to omezuje hodně, ale vyléčit se to nedá.