STUDIE: Nejvíce infarktů postihuje nemocné v časných ranních hodinách.
Choroby srdce souvisí s hněvem.
Nezdravá strava, nedostatek pohybu a genetické dispozice přispívají ke vzniku nemocí srdce a cév. K těmto chorobám jsou také náchylnější lidé, kteří se příliš rozčilují.
To, jaký vliv má psychika na kardiovaskulární systém se v 60. letech minulého století rozhodli vysledovat dva američtí kardiologové Meyer Friedman a R.H.Rosenman ze Stanfordu. „Všimli si totiž, že sedadla v čekárně před jejich oddělením jsou ošoupána jen vepředu. Lékaři se zamýšleli proč a došli k poměrně překvapivému závěru. Pacienti oddělení kardiologie - tedy ti, kteří již měli se srdcem či cévami nějaké potíže, byli většinou lidé nervóznější, v časovém stresu,“ popisuje psychiatr Radkin Honzák. Tím, že tito lidé seděli na krajíčku židle, byli lépe připraveni se zvednout a běžet do ordinace. Nechtěli pohodlným vysedáváním ztrácet čas.
Rozčilení muži
Lékaři se tedy u svých pacientů zaměřili nejen na zkoumání činnosti srdce, ale i na jejich chování. Zjistili, že lidé mající problémy se srdcem vykazují jiné známky chování. Autoři této studie pak rozdělili populaci do dvou skupin. Takzvaná skupina A, nebo A typ chování se vyznačuje agresivnějším chováním, nepřátelstvím, stálým pocitem časového stresu. „Neustále zrychlují a zrychlují svou činnost, a nedokáží zpomalit,“ říká Radkin Honzák. V této skupině se problémy se srdcem a cévami vyskytovaly mnohem častěji.
Druhý typ lidského chování, označený písmenem B, zahrnuje především ty, kteří žijí klidnějším životem, mají rozvážný přístup k věcem a mnohem méně často trpí kardiovaskulárními problémy. „Psychické pochody se odrážejí a ovlivňují činnost mnoha orgánů v těle. Faktorů, které však celé dění ovlivňují je mnoho,“ říká Radkin Honzák.
Souvislostem mezi špatnou náladou, hněvem a předčasným infarktem se na svých internetových stránkách věnuje také zpravodajská stanice BBC. Ta uveřejňuje mimo jiné studii, která dlouhodobě sledovala data od více než 13 000 studentů. Vyplývá z ní, že mladí muži, kteří reagují na vzniklé situace především rozzlobením, jsou mnohem náchylnější k tomu, že se u nich v pozdějším věku vyvine nějaké srdeční onemocnění. Vědci uvádí, že tito muži byli v pozdějším věku pětkrát více postiženi infarktem než jejich vrstevníci, kteří reagují většinou klidně. A to přesto, že se u nich v rodině nevyskytoval nikdo, kdo by trpěl nemocemi srdce. Studenti nejdříve vyplňovali dotazníky nervového vypětí v době studia na lékařské fakultě (v letech 1948 až 1964), poté byli zkoumáni v roce 1992.
Co vlastně vztek v organismu způsobuje? Soupeřivý až nepřátelský postoj člověka k druhému (hostilita), zlost a rozčilování vede k aktivizaci vegetativního nervstva, vyplavení řady hormonů, zejména z nadledvin. Kardiovaskulární systém je připraven na zátěžovou situaci. „Muž, především muž, neboť on je lovec a bojovník je při praven k boji, který se ale konat nebude - neboť leccos jsme nuceni polknout,“ vysvětluje kardiolog Petr Pavel, přednosta Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze.
Příprava na boj
V těle se v tu chvíli zvyšuje srdeční frekvence, krevní tlak, zvyšuje se prokrvení svalů, snižuje prokrvení útrob, mobilizují se energetické rezervy, mění se krevní srážlivost. Srdce přečerpává více krve. Tělo však nedělá nic (nebojuje), vztek je dušen vůlí. Vědec, pozorující tento jev jej nazve stresem. Taková situace probíhá ale velmi často bez toho, že by si ji člověk příliš uvědomoval. Pro kardiovaskulární aparát je každopádně tento stav zátěžovým testem. „Obvykle však není nablízku kardiolog, který by nalepil na vzteklouna elektrody a natočil zátěžové EKG. Jedině tak by se totiž mohli odhalit známky tzv. němé ischémie - o níž pacient vůbec neví,“ vysvětluje Petr Pavel.
Právě tzv. němá ischémie - tedy potíže, které pacient nikterak nepozoruje, mohou podle lékaře dotyčného zahubit. „Ne hned dnes, ale třeba až za rok, kdy pohled na vysvědčení, či manželčiny nové šaty rozběsní majitele zúžených koronárních cév natolik, že nedostatek kyslíku v o překot pracujícím srdci se stane kritickým.“
Také Jaromír Hradec, zástupce přednosty 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze potvrzuje, že stres, a to především civilizační - časové skluzy, hrozba ztráty zaměstnání, nutnost řešit několik problémů najednou, podobně jako emočně silně působící události - například úmrtí partnera, rozvod, autohavárie patří mezi několik desítek tzv. menších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. „To znamená, že mohou zvýšit riziko o něco málo, na rozdíl od takzvaných velkých nebo hlavních rizikových faktorů, které toto riziko zvyšují několikanásobně. Mezi ty patří věk, pohlaví, dědičnost, kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina tukových látek v krvi,“ dodává Hradec.
Rovněž podle Jana Pirka, přednosty Kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny je stres prastará reakce, kterou jsme zdědili po svých zvířecích předcích. Je to příprava organismu na útěk či boj. S tím souvisí vyplavení hormonů povzbuzujících činnost srdce a vyplavení energetických zásob tak, aby svaly určené k obraně ať útěkem nebo bojem byly připraveny k činnosti.
„Co ale udělá moderní člověk, jestliže je ve stresu? Dá si cigaretu, šálek kávy. Zvýší se mu krevní tlak, hormony a energetické látky se nespotřebují a velice zjednodušeně a laicky řečeno, ukládají se do stěn cév a vzniká ateroskleróza, čili zúžení cév,“ vysvětluje Jan Pirk.
Je tedy zřejmé, že lidská psychika má vliv na kardiovaskulární choroby. „Není to ale tak zásadní, abychom nemocné posílali k psychologům, či jejich chování nějak ovlivňovali,“ domnívá se Petr Pavel. Nejvíce ovlivňují vznik nemocí srdce a cév predispozice - tedy to, co zdědíte po rodičích. „Po nich dědíme nejen geny, ale také zvyky a zlozvyky. Například znalost přípravy a propagace určitého typu knedlíků a lásku k nim, nebo i tendence k činnostem bohulibým, což může být sedavé hobby, tedy nic moc pozitivního, nebo sport, který je naopak výbornou prevencí,“ říká Petr Pavel. A dodává: Budu-li člověkem zlým, hostilním, neurvalým, cholerickým a budou-li mými rodiči sprostí a neurvalí cholerikové, kteří zemřeli ve 100 letech, avšak jedli ryby, sportovali, pili alkohol v přiměřené míře, nebyli obézní a neměli ani vysoký tlak ani diabetes, těžko si kardiovaskulární chorobu svým zlostným chováním přivodím.“
Stres a rozčilení každopádně více ohrožuje muže než ženy. Podle Petra Pavla mají totiž ženy jiné reakce, nejsou bojovnice. „Navíc jsou až do doby přechodu chráněny ženskými hormony. Až po menopauze se jejich riziko kardiovaskulárních chorob rapidně zvětšuje,“ vysvětluje lékař.
Jak na to?
Podle psychiatra Radkina Honzáka každopádně fyzická stránka organismu ovlivňuje tu psychickou, ale i naopak. Psychický stav má vliv na regulační mechanismy v těle. „V 60. letech minulého století se tomu říkalo „manažerské nemoci“. V 90. letech minulého století se pozornost lékařů obrátila ke zkoumání depresí jako nezávislého rizikového faktoru mnohých nemocí,“ popisuje Radkin Honzák. Velké studie podle něj prokázaly, že optimisté žijí déle, kvalitněji a zdravěji. Oproti tomu lidé trpící depresivním onemocněním jsou na tom mnohem hůře. Podle psychiatra je to jako začarovaný kruh. Deprese narušuje imunitu, tělo je pak náchylnější na nemoci, potíže a bolest depresi prohlubují a podobně. Lze tomu nějak zabránit? „Chce to více pohledů do psychosociálních oblastí. Mnohé problémy a nemoci by se tak mohlo podařit léčit lépe a dříve,“ domnívá se Radkin Honzák.
Jak ale se vztekem nakládat? Řešením rozhodně není jeho potlačování. To by mohlo problémy ještě zhoršit. Julia MacPhersonová z organizace Mind (pomáhající lidem s duševními problémy) na internetových stránkách zpravodajství BBC říká, že uvolňování napětí kontrolovanou cestou pomáhá organismu udržovat se v rovnováze. Hněv a zlost zažívá každý, není to žádné specifikum lidí s duševními problémy. Je lepší naučit se, jak s hněvem nakládat. Jak se s ním vypořádat konstruktivně a produktivně. „Vyjádřete svůj hněv raději asertivně než destruktivní cestou, tím si budete zachovávat a udržovat své duševní zdraví,“ dodává MacPhersonová. Podle ní by lidé měli pohlížet na své tělo jako na celek, zkoumat své problémy s reagováním na nějaké podněty se způsoby svého chování, měli se snažit předcházet situacím, když cítí, že by nemuseli později se ovládnout.
Kardiochirurg Petr Pavel má ještě jednu radu. „Pokud vás někdo naštve, tak zlost nepotlačujte. Organismus je již připraven k boji, proto je nejlepší toho využít a jít „zlost“ vyběhat,“ uzavírá.
Markéta Grosmanová, Pavla Skurovcová, Hospodářské noviny, 13.3.2003