Chřipková epidemie podle ní zvolna ustupuje v celé Evropě, nemocnost zůstává vysoká jen v několika zemích.
„V jedenáctém kalendářním týdnu v Česku poklesla nemocnost na chřipku o 8,7 procenta, nicméně pokles není na celém území - v kraji Moravskoslezském, Plzeňském a Královéhradeckém je zaznamenán mírný vzestup. Jednoprocentní průměrný nárůst byl u akutních respiračních infekcí, přičemž zhruba polovina krajů eviduje mírný pokles a polovina mírný vzestup,“ uvedla.
Celková nemocnost činila 1242 pacientů na 100.000 obyvatel. Pomalý vývoj a velmi pozvolná stabilizace počtu nemocných s respiračními infekcemi je podle Havlíčkové typická pro řadu evropských států.
Převážná většina pacientů s vážným průběhem měla chronické onemocnění a vesměs nebyli očkováni, nebo záznam o očkování chybí. Pacienti byli ve věku od pěti měsíců do 91 let, z nich 85 byly ženy a 138 muži.
Většinu chřipkových onemocnění způsobují podle Havlíčkové viry typu A/H1N1 a B. Především u dětí a seniorů se na nemocnosti podílejí i další nechřipkové respirační viry.
Název chřipky zřejmě má původ ve staročeském slově chřípěti, označující chraptění nebo sípání. Ruská podoba základu chrip byla v 18. století přejata do francouzštiny a němčiny. Vzniklo označení grippe. Odtud se slovo vrátilo do ruštiny jako grip a do polštiny jako grypa. Ve většině ostatních evropských jazyků je chřipka označována jako influenza z latinského influere - vtékat, vlévat se. Souvislost chřipky a tečení si lze vysvětlovat jako rozlévající se epidemií.