BERLÍN -
Hlavními body reformy, kterou se Schmidtovou před týdnem dohodl za opoziční CDU/CSU exministr zdravotnictví Horst Seehofer (CSU), je zavedení paušálního čtvrtletního poplatku u lékaře ve výši deseti eur, zvýšení příplatku za předepsané léky až na deset eur a vyjmutí základních léků jako aspirin či sirup proti kašli z úhrad nemocenskou pojišťovnou, denní poplatek deset eur za pobyt v nemocnici (nejvýše však 280 eur za pobyt) a omezení příspěvku na zubní protézy.
Reformu tvrdě odmítla odborová centrála DGB, podle níž reforma „zatěžuje především zaměstnance“. K tomu se přidalo levicové křídlo v SPD - na zasedání prezídia strany v Berlíně jeho člen Michael Müller označil za neslýchané, že reformu „mají zaplatit především pacienti“ jen proto, že na rozdíl od lékařů, lékárníků a farmaceutického průmyslu nemají žádnou lobby.
Mytí hlavy neušel ani Seehofer, který se po noční dohodě se Schmidtovou nekontroloval a překvapeným novinářům řekl, že „to byla pro něj nejšťastnější noc“.
Šéfka CDU Angela Merkelová ho napomenula, že by nemusel jako opoziční politik tolik jásat, „jelikož výsledek není zase tak pozitivní“. Proto politik koncem minulého týdne hodil zpátečku slovy, že „reforma vydrží tak čtyři pět let a potom se bude muset změnit celý systém“. To už znělo Merkelové příjemněji, protože na reformě jí vadí to, že „nejde dost daleko“.
V tom s ní souhlasí především zubní lékaři, podle nichž se nemělo odsunovat rozhodnutí, že zubní protézy nebudou vůbec hrazeny z nemocenského pojištění a zahrnout to do reformy hned.
Schmidtová a Seehofer sice po dohodě tvrdili, že se její zásady nebudou zmírňovat, ale všeobecná kritika je přece jen překvapila. Oznámení, že chudí budou platit v ordinaci jen symbolické euro naznačuje, že reformu čekají těžké zkoušky.
Právo, 28.7. 2003