Novinářům to řekl ředitel Spojené akreditační komise ČR David Marx na jihlavské odborné konferenci Dny bezpečí.
Zájem o zvyšování bezpečí ve zdravotnické praxi v Česku podle něj podstatně stoupl v posledních letech, a to hlavně v souvislosti s takzvanými heparinovými vraždami v havlíčkobrodské nemocnici.
„Široká medializace Zelenkovy kauzy vedla k tomu, že si u nás nejen úzká skupina odborníků, ale i širší odborná veřejnost začala uvědomovat význam rizik,“ konstatoval Marx.
Stále jsou prý i taková zdravotnická zařízení, která se o zlepšování bezpečí pacientů moc nezajímají. Potřebná opatření přitom většinou nejsou drahá. „Vyžaduje to jenom systém kontroly a hlavně práci s lidmi,“ podotkl ředitel.
Plošná studie, která by v Česku zmapovala poškozování pacientů v důsledku pochybení, podle Marxe ještě udělána nebyla. Odborníci ale mimo jiné vycházejí ze závěrů velkých epidemiologických studií v jiných zemích, které mají podobný systém poskytování zdravotní péče.
Provoz lůžkových zdravotnických zařízení je spojen s velkým množstvím rizik. „Nemocnice, která má nulová rizika, je nemocnice, která se ještě neotevřela,“ podotkl nadsázkou Marx. Ke znatelnému poklesu výskytu nemocí může vést například důsledné dodržování dezinfekce rukou, navíc se ušetří peníze za další léčbu.
Podle Marxe je také důležité to, aby se pacienti domáhali svého práva být informováni o lékařských úkonech i o tom, jaký dostávají lék či injekci. Měli by se také zajímat o to, zda se v jejich nemocnici počet rizikových jevů dlouhodobě snižuje - například zda ubývá úrazů pádem z lůžka a nemocničních nákaz.
K nastolení trendu trvalého snižování výskytu rizikových jevů mají pomoci akreditace. V Česku bylo akreditováno celkem 33 zdravotnických zařízení, mezi nimi i čtyři z pěti krajských nemocnic Vysočiny. Tři zařízení už získala také mezinárodní akreditaci. „Netýká se to jen nemocnic, ale i léčeben,“ podotkl Marx. Řada dalších zdravotnických zařízení se na akreditaci připravuje.
ČTK