Verdikt Ústavního soudu, který zamítl napadení úhradové vyhlášky pro rok 2015 jako protiústavní, zrušení regulačních poplatků za ambulantní péči a za recept, které nebylo provázeno výrazným nadužíváním péče, přijetí transparenční novely zákona o zdravotním pojištění, získání dotací pro investice přímo řízených organizací, další valorizace plateb za státní pojištěnce či další navýšení tarifních platů zdravotníků, to jsou pro ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka pozitivní mezníky, od nichž se odrazí činnost resortu pro tento rok.
Od ledna dochází vedle růstu tarifních platů zdravotníků o 5 % (v loňském i letošním roce) po několika letech také k navýšení ceny práce nositelů výkonů. Jak ministr uvedl, tyto nárůsty by měly pomoci kontinuálně zajistit dostupnost zdravotnického personálu a spravedlivé odměny pro zdravotníky. Legislativně by je měla ukotvit novela zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře. Svatopluk Němeček si od úpravy legislativy slibuje nejen zlepšení postavení mladých lékařů v ČR, ale zejména horizontální prostupnost mezi jednotlivými obory tím, že významně sníží počet základních oborů. Účinnost novely úřad předpokládá v průběhu roku 2016.
Skokové navýšení o 30 procent
Jak ale uvedl předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Eduard Sohlich, zdroje na platy a mzdy jsou stále nedostatečné a to je příčinou rostoucího nedostatku sester a lékařů v nemocnicích v celé ČR. „Tyto trendy se v závěru roku 2015 ještě prohloubily a není důvod očekávat jejich zlepšení. Započaté zvyšování platů zdravotníků o 5 procent v letech 2015 a 2016 se ukázalo jako málo stimulující. V mnoha nemocnicích ani na toto zvýšení platů nestačily úhrady od zdravotních pojišťoven. Ve vzdělávání lékařů a sester vzhledem k legislativní přípravě může dojít ke změnám nejdříve v roce 2017,“ uvedl předseda Sohlich.
AČMN proto navrhla ministru Němečkovi a sociálním partnerům razantní změnu přístupu, má-li být změněn trend vedoucí k uzavírání celých oddělení nemocnic a omezování péče v řadě dalších nemocnic, fakultní nevyjímaje. „K tomu, aby byl zvrácen trend směřující k rozpadu nemocniční péče, považuje asociace za nezbytné skokové zvýšení platů a mezd v nemocnicích, a to nejméně o 30 procent. K zajištění potřebných prostředků lze zvýšení rozložit do 3 let (3krát 10 procent), za podmínky, že jako celek bude předem dostatečně garantováno včetně nezbytných finančních zdrojů pro nemocnice,“ uvádí předseda AČMN, které se nelíbí, že ministr Němeček v ČT24 v polovině ledna pohrozil snížením dosavadních úhrad nemocnicím, které nedokázaly platy od 1. ledna 2016 zvýšit.
Dost sester a fyzioterapeutů
I současný nedostatek sester chce ministerstvo řešit systémově, a to novelou zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání. Přípravy na výkon základních ošetřovatelských a odborných činností sestry by měly být zkráceny ze 7 na 4 nebo 5 let. Možné varianty nového vzdělávání resort zdravotnictví projednává také s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. „Předpokládáme, že návrh zákona bude vládě předložen k projednání a ke schválení v dubnu 2016. Samozřejmě je nutné docílit dalšího zlepšení finančního ohodnocení zdravotnických pracovníků a zabývat se i jejich pracovními podmínkami,“ uvedla mluvčí MZ Štěpánka Čechová.
(pokračování na straně 2) Cíle ministerstva zdravotnictví pro letošní rok (pokračování ze str. 1)
Na dotaz redakce Zdravotnictví a medicína (ZaM), zda ministerstvo uvažuje o snížení počtu odborností u nelékařských profesí, ministr Němeček přisvědčil: „Ministerstvo bude usilovat o snížení počtu oborů zdravotnických pracovníků. Do detailu bych zatím nezacházel, ale počet specializací těchto pracovníků by měl být zúžen, z hlediska nelékařských povolání není superspecializace žádoucí. Předpokládám ale, že teprve v průběhu ledna bude ministerstvo svolávat schůzku se všemi zainteresovanými, kde se projedná konkrétní podoba. Řada představitelů sester má ale naprosto protichůdné názory. Obávám se, že nedojde ke konsenzu a budeme muset rozhodnout, takže část sester spokojena nebude.“
Kontrola pohybu léků
Velkým loňským úspěchem ministerstva bylo podle Němečkových slov schválení transparenční novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. „Zdravotnictví je v ČR prvním resortem, který povinně zveřejňuje smlouvy mezi subjekty, v tomto případě mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami. Kromě toho novela obsahuje zákaz pro pojišťovny, aby nabíraly pojištěnce prostřednictvím třetích osob,“ zdůraznil s tím, že proces kontroly pojišťoven posílil také prostřednictvím odboru zdravotního pojištění.
Návrh novely zákona o léčivech, která má vedle implementace evropské judikatury o klinickém hodnocení snahu omezit reexport léků určených pro český trh, byl podle ministra připraven v souladu s evropskou komisí a bude v letošním roce podroben notifikaci.
„Státní ústav pro kontrolu léčiv sestaví seznam léků, u nichž bude dostupnost více sledována. Distributoři budou muset úmysl reexportu nahlásit 15 dní dopředu. Pokud ústav usoudí, že by reexport mohl znamenat snížení dostupnosti těchto přípravků, dá podnět ministerstvu zdravotnictví, které vydá opatření a reexport zakáže,“ vysvětlil ministr Němeček. Podle slov výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakuba Dvořáčka reexport v ČR roste ročně o 5 % a tvoří celkem 10 % (5 miliard korun) z celkového objemu peněz, které jsou za léky vydávány. Nejvyšší riziko reexportu vzniká u nezaměnitelných léků, například na onkologické, kardiovaskulární a neurologické diagnózy. Ministr se v této souvislosti ohradil proti návrhu zdražit léky, které často reexportu podléhají.
Restart dat
Jako klíčový program k fungování systému zdravotnictví označil ministr projekt DRG restart. Nezbytnou podmínkou jeho fungování je novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (v současnosti v poslanecké sněmovně), díky níž Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) získá zákonné zmocnění ke sběru dat např. prostřednictvím Registru poskytovatelů zdravotních služeb či Národního registru zdravotnických pracovníků. Ten by měl podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška přinést odpovědi na otázky, kolik a jak je v ČR zaměstnaných zdravotnických profesionálů, zda máme dostatečné kapacity lékařů i nelékařů v regionech či zda nemigrují zdravotničtí pracovníci mimo svůj obor. Jak ředitel Dušek podotkl, nově bude jeho úřad produkovat data využitelná i pro regiony, stanoví nové a srozumitelné indikátory kvality péče, na které se podle něj v minulosti pozapomínalo. Ve spolupráci s krajskými úřady ÚZIS nově vytvořil informační portál, který zahrnuje 400 až 500 ukazatelů zdraví a obsahuje ukazatele napříč medicínským spektrem. On-line portál bude po odborné oponentuře veřejně dostupný na jaře. Oponován je také nový návrh metodiky oceňování hospitalizačních případů a začala se sbírat ostrá data v referenční síti nemocnic o reál ných nákladech hospitalizační péče.
Pravidelná valorizace a podpora prevence HIV
V plánu resortu je také předložení návrhu zákona, který zavede pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce pro zajištění dalších finančních prostředků a tím zrychlení tempa růstu platů a mezd ve zdravotnictví. Prvním čtením ve sněmovně již v prosinci prošel zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek – tzv. „protikuřácký zákon“.
Ministerstvo pracuje také na nápravě situace posledních let, kdy byla podceňována prevence HIV/ AIDS. Jak uvedla mluvčí Čechová, dotační programy se opět stávají klíčovými nástroji podpory zdraví v ČR a pro rok 2016 se ministerstvu v dotačním programu podařilo zajistit 11,9 milionů korun a 10,9 milionů pro Národní program řešení problematiky HIV/ AIDS. „Navyšujeme jak dotace pro přímo řízené organizace, které pracují na programech souvisejících s problematikou HIV, tak pro široké spektrum organizací pracujících ve veřejném prostoru, včetně neziskových. Celkem jsme tedy proti stavu v minulých letech, kdy na prevenci šly jen necelé 3 miliony korun, ještě pro loňský rok uvolnili na aktivity proti šíření HIV více než 11 milionů korun a pro rok 2016 už půjde o téměř 19 milionů korun,“ vypočetla Štěpánka Čechová.
Centrální nákupy
Ministerstvo zveřejnilo také plán investičních výdajů pro tento rok – na financování programů reprodukce majetku půjde 1,4 miliardy Kč, což představuje cca 20 % z celkových výdajů kapitoly MZ. Nyní resort zahájí realizaci strategických investic (zejména přípravné a projektové práce) v objemu cca 500 milionů Kč. Bude dále obnovovat zdravotní infrastrukturu a přístrojové vybavení zdravotnických zařízení. Současné programy reprodukce majetku budou ukončeny se závěrem roku 2016.
Ministr podporuje také centrální nákupy pro přímo řízené organizace, loni šlo o nákup energií, díky němuž resort uspořil 80 milionů korun. Na dotaz naší redakce, zda bude ministerstvo pokračovat v loňském záměru centrálních nákupů léků, ministr odvětil, že pilotní projekty odbor přímo řízených organizací chystá, ale počet molekul vhodných pro tyto nákupy je poměrně omezen. „V řadě nemocnic jsou rozdílné léčebné zvyklosti, což vychází z velmi rozdílné struktury jednotlivých zařízení – Ústav pro péči o matku a dítě a Masarykův onkologický ústav jsou naprosto nesouměřitelné. Navíc je každá nemocnice v trochu jiné ekonomické kondici, a přestože většina z nich problémy nemá, některé se stále vyrovnávají se zátěží z minulosti. A srovnat podmínky pro nákupy u všech nemocnic je obtížné,“ uvedl ministr Němeček.
Pohledávky po splatnosti
Jak velká je u nemocnic „zátěž z minulosti“, ukazují jejich závazky po splatnosti vůči dodavatelům. Lhůty se běžně pohybují kolem 180 dní. Na dotaz ZaM, zda bude ministerstvo v roce 2016 situaci řešit, ministr sdělil, že ne. „S dodavateli je to bez zásadních problémů. Většina nemocnic je v dobré ekonomické kondici. Letos jsme řešili závažný stav pouze u dvou nemocnic, které v čase své problémy zmenšují. Závazky nemocnic ve lhůtách po splatnosti nejsou z hlediska ministerstva zásadní problém a je to spíš výzva pro strategie managementů jednotlivých zařízení, aby dále zlepšovala své finanční zdraví a své lhůty po splatnosti zkracovala a dosahovala tak u dodavatelů lepších cen,“ uvedl ministr Němeček.
Situace však ukazuje, že pohledávky po splatnosti jsou problém vždy a pro každého, kdo obchoduje transparentně. Stav, kdy nemocnice mají lhůty po splatnosti klidně i 180 dní, podle distributorů ministerstvo neřeší, protože pohledávky dodavatelé prodávají tzv. bezregresním faktoringem (viz box), což strany akceptují. Až na to, že dle nového občanského zákona se mají faktury hradit do 30, respektive 60 dnů.
Ne privatizaci
Ministerstvo chce i v letošním roce pokračovat v debatě o návrhu zákona o neziskových zdravotnických organizacích. Snahou novely je podle ministra především zamezení privatizaci krajských nemocnic. „Cílem novely je upravit novou právní formu právnické osoby – neziskovou zdravotnickou organizaci, jejíž hlavní činností bude poskytování lůžkové zdravotní péče a navazujících zdravotních služeb. V rámci této právní formy budou upraveny také univerzitní nemocnice, které vzniknou přeměnou stávajících fakultních nemocnic. Norma počítá rovněž s tím, že hlavní činností neziskové zdravotnické organizace nebude podnikání a bude považována za službu obecného hospodářského zájmu. Příjmy neziskové zdravotnické organizace bude možné využít pouze na úhradu výdajů spojených s její činností,“ uvedlo ministerstvo. Jedním z nejkritizovanějších bodů tohoto zákona je návrh, aby zdravotní pojišťovny měly povinnost uzavřít s neziskovou zdravotnickou organizací smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb.
Reforma psychiatrie
Ministerstvo spolu s odbornou psychiatrickou společností a plátci péče připravuje v rámci Psychiatrické reformy konkrétní dlouhodobé záměry a závazky, které stvrdí třístranné memorandum. „Je důležité, aby zde zůstaly psychiatrické nemocnice, které se zaměřují na dlouhodobou a následnou péči, aby v nemocnicích vznikala oddělení akutní psychiatrické péče a aby fungovala komunitní péče především v centrech duševního zdraví. Největší objem psychiatrické péče pak poskytuje samozřejmě sféra ambulantní,“ sdělil ministr, jehož slova doplnil stávající předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a jeden z garantů reformy Martin Hollý: „Strategie reformy z roku 2013 přestává být jen manuálem k čerpání evropských peněz a začíná být o skutečné změně v systému péče o duševně nemocné. Roli odborné společnosti vidím v moderování odborné diskuse a hledání křehkých, leč důležitých kompromisů. Jako aktuální vidím úkol zahájit práci na transformačních plánech psychiatrických nemocnic. V neposlední řadě je zásadní začít pracovat na tvorbě zákona o duševním zdraví, kde bude psychiatrická společnost odborným garantem.“
Co je bezregresní faktoring? Postoupení (odprodej) pohledávek, u kterého faktoringová společnost přebírá riziko za postoupené pohledávky. Riziko odběratele (kreditní riziko) je dále přeneseno na specializovanou pojišťovnu, proto také bývá označováno jako faktoring s pojištěním.
Eduard Sohlich: Je nezbytné navýšit skokově platy a mzdy nejméně o 30 %.