Podle údajů Transparency International se ročně ve zdravotnictví „ztratí“ přes 27 miliard korun. A to především díky korupci a obcházení povinnosti vypisovat výběrová řízení. Výrazně omezit by to mohly elektronické aukce, které od konce loňského roku doporučuje ministerstvo zdravotnictví například na nákup přístrojů, léků a spotřebního zdravotnického materiálu.
„Nechápu, proč se na to někdo nezaměřil už dávno, ušetřit se může až kolem 20 procent finančních prostředků,“ tvrdí například známý lékař a někdejší stínový ministr zdravotnictví Martin Jan Stránský.
To potvrzuje i Šárka Urbánková z oddělení komunikace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde využívají systém elektronických aukcí i u zakázek malého rozsahu. „V letech 2009 a 2010 bylo realizováno u nás více než sto aukcí, kdy se průměrná úspora oproti předchozím obdobím pohybovala mezi 15 až 20 procenty pořizovací ceny,“ upozorňuje.
Stát jen za zdravotní materiál nemocnic řízených ministerstvem utratí ročně kolem 10 miliard korun z veřejných peněz. Právě tyto zakázky nebývají soutěženy ve výběrových řízeních, ale jako takzvaně podlimitní (méně než dva miliony korun) je samostatně řeší management nemocnic.
„Zdravotnictví musí využívat takové ekonomické a procesní nástroje, kde se předpokládá co nejefektivnější využití finančních prostředků. Jsem tedy pro otevřenou soutěž i v případě podlimitních zakázek,“ říká ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková.
Právě tady jen v letošním roce již díky výběrovým řízením s využitím elektronické aukce ušetřili téměř 26 milionů korun. Ještě větší úsporu po důsledném uplatnění otevřených soutěží ohlásil pražský
IKEM. Tam jen za první kvartál ušetřili téměř 50 milionů korun.
„Za první půlrok činil objem nákupu veškerého zdravotnického materiálu pro IKEM 289,5 milionu. Z této částky jsme 59 procent řešili na základě nadlimitní veřejné zakázky.
U dalších komodit, které nedosahují objemem částky dva miliony korun, jsme vypsali poptávková řízení. Jde například o náplasti, odběrové zkumavky, perfuzní stříkačky, rukavice, pervin a tak podobně. Poptávková řízení probíhají z 50 procent elektronickou aukcí. Výběrové řízení neprovádíme jen tehdy, kdy je sortiment dodáván výhradními dodavateli pro Českou republiku,“ říká ekonomicko-obchodní náměstek IKEM Michal Stiborek.
Opakem je například zdravotnické zařízení Centrum transplantační a kardiovaskulární chirurgie Brno. To od roku 2007 žádné výběrové řízení neprovedlo. „Důvodem byl úmysl ministerstva zdravotnictví jako zřizovatele spojit náš ústav v následujícím období s fakultní nemocnicí,“ tvrdí ředitel CTKCH Petr Němec.
Avšak podle ministerstva zdravotnictví mohou výběrová řízení s využitím elektronické aukce provádět všechny nemocnice řízené ministerstvem. V praxi je však ve větším rozsahu provádí přibližně polovina. Důvod je jednoduchý. Tam, kde není dle zákona nutné vyhlásit tendr, nakupují některé nemocnice stále pouze na základě svého rozhodnutí.
Odborníci se shodují na tom, že jednou z cest, jak zefektivnit a zprůhlednit situaci, je zrušení podlimitních zakázek a zavedení centralizace nákupů. Podle Stránského se centrální nákupy osvědčily například i v USA, kde ho úspěšně využívají nemocnice pro veterány. Pro nemocnice je tak podstatná pouze co nejnižší cena a kvalitní servis.
I praxe na západ od našich hranic potvrzuje tento směr. Prodej zdravotnického materiálu například v Německu se koncentruje do rukou nákupních organizací, které jsou schopny na základě objemů a tržního podílu efektivně tlačit na výrobce a vyhledávat cenově nejvýhodnější varianty napříč trhy EU. Výsledkem jsou pak ceny podstatně nižší než u nás.
„Pro velké nemocnice může být výhodnější přímý nákup, pro malé ale vyjde levněji spíše nákup společný přes distributory. V obou případech je však žádoucí transparentní veřejná soutěž, která zmenšuje prostor pro případnou korupci,“ upozorňuje europoslankyně a bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová.