Před dalším schvalováním normu projedná sněmovní výbor pro bezpečnost.
Novela azylového zákona upravuje s ohledem na právo EU zejména hlavně podmínky pro získání mezinárodní ochrany na území Česka. Dává nově právo odmítnout žadatele také v případě, pokud se v cizině dopustil „zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem“.
Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Předloha rovněž umožní zajistit žadatele, pokud je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu.
Loni o mezinárodní ochranu podle aktuálních údajů ministerstva vnitra požádalo 1156 lidí, což byl meziroční nárůst o 449 žadatelů. Nejčastěji o azyl nebo doplňkovou ochranu žádali občané Ukrajiny (515), Sýrie (108) a Vietnamu (64).
Novela předpokládá, že se pravděpodobně sníží maximální doba, kdy žadatelé o udělení mezinárodní ochrany nemohou pracovat. Zatím tato lhůta činí 12 měsíců, podle evropských směrnic to však může být nejvýše devět měsíců. Omezení přístupu na trh práce je podle vlády jedním z nástrojů proti zneužívání azylového řízení. Česko podle předlohy hlavně po roce 2000 čelila náporu cizinců, kteří vstoupili do azylového řízení jen kvůli tomu, aby mohli v ČR bydlet a pracovat.
Změnit se má také lhůta, do kdy musejí cizinci požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti. Dosud o to museli požádat nejdříve 90 a nejpozději 14 dní před uplynutím platnosti víza. Nově to bude nejdříve 120 a nejpozději 30 dní před uplynutím platnosti.
Ministerstvo vnitra chce kvůli plánovaným změnám posílit agendu o deset zaměstnanců a zvýšit rozpočet o necelých šest milionů korun na jejich platy. Dalších pět milionů korun chce resort v souvislosti s novelami zákonů na poskytování právní pomoci cizincům.