K masivním škrtům v systému státem hrazených lázeňských pobytů došlo po patnácti letech fungování štědrého systému a ministerstvo si od něho slibuje roční úsporu půl až tři čtvrtě miliardy korun. Kolik se ale doopravdy ušetřilo, zatím není známo, protože novinka neplatí ještě celý rok.
Mnohé lázeňské domy však úbytek klientů výrazně pocítily a mají vážné ekonomické problémy. Státem hrazené pobyty se totiž například zkrátily ze čtyř na tři týdny a na lázně nově nemají nárok pacienti po operaci žlučníku.
Konec lázeňství, nebo nezbytná nutnost?
Podle provozovatelů lázeňských domů vyhláška znamená konec lázeňství v Čechách, podle ministerstva se jedná o nutnou reformu. Rezort zdravotnictví totiž tvrdí, že současná moderní medicína má jiné a levnější metody na léčbu, než je lázeňská péče.
Co změnila vyhláška ministerstva zdravotnictví
●Plně hrazený pobyt u pojišťoven se zkrátil ze čtyř maximálně na tři týdny.
● Pacienti mají na takový pobyt nárok pouze jednou za dva roky.
● Omezily se diagnózy, ke kterým se lázně přiznávají. Nově na ně nemají nárok třeba pacienti po laparoskopii žlučníku.
● Lidé s vysokým tlakem lázně dostanou pouze pod podmínkou, že netrpí nadváhou. V opačném případě budou muset nejdřív zhubnout.
S tím samozřejmě provozovatelé lázní, které trápí klesající počet hostů, nesouhlasí. Lázním však začali klienti ubývat již v době, kdy se o vyhlášce jen mluvilo. Neustálý propad návštěvnosti již donutil některé lázeňské domy propouštět.
„Už nyní propouštíme zaměstnance a jsou lázně, které měly dokonce problémy platit mzdy v určitém období,“ říkal loni v říjnu prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. Po půl roce platnosti vyhlášky se situace ještě vyostřila a vyjadřují se k ní i odboráři. Podle nich snížení peněz vedlo k tomu, že o místo přišly první dva tisíce lidí. A podle jejich katastrofického scénáře propuštění hrozí dalším deseti tisícům.
Ministerstvo radikální snížení nákladů na proplácení lázeňských pobytů hájí pokrokem medicíny a ušetřené peníze přesune na léčení nádorů nebo roztroušené sklerózy. Odbory a zřizovatelé lázní jsou však přesvědčeni, že pojišťovny mají peníze i na lázeňské pobyty a nemocným radí, aby se o předepsání lázeňského pobytu nebáli lékaře požádat.
Počet lázeňských pobytů, které lékaři předepsali, klesl již v roce 2011 o 13 procent, v roce 2012 se snížil o dalších 20 procent a po vyhlášení vyhlášky se očekával pokles až o 30 procent. Objem lázeňské péče se tak zmenší oproti roku 2010 téměř na polovinu, tedy asi o jednu a půl miliardy korun.
Situace v lázeňství je podle provozovatelů kritická zejména proto, že výpadek hostů, kteří v lázních pobývali za peníze pojišťoven, nedokázali výrazně pokrýt lidé, kteří si procedury platí ze svého. Zdravotnické odbory proto žádají přehodnocení úhrad péče v lázních ze zdravotního pojištění a upozorňují, že změny již o hrazený pobyt připravily 30 tisíc pacientů.
Problémy menších lázní
Nová vyhláška se prakticky nedotkla největších lázní v Karlových Varech. Tam o platící klientelu nouze není.
Naopak velké problémy mají Lázně Bohdaneč. Potíže hlásí i Janské Lázně, kde se léčí děti. Rodiče proto sepsali petici, která má zachránit pavilon Vesna před zrušením.
Pokud by byla Vesna uzavřena, dětští pacienti budou v pavilonech s dospělými. Problematika Vesny je však jen zlomkem celé problematiky lázeňství. To nejvíce podle vyjádření provozovatelů trápí právě nová vyhláška.
Podle lázeňského svazu přišla zařízení o polovinu pobytových dnů pojištěnců. Lázně se nechtějí se špatnou situací smířit a bojují o klienty. Kdo si lázně zaplatí ze svého, ten samozřejmě vyžaduje maximální kvalitu služeb. Lázeňské domy proto rozšiřují nabídku služeb o nové procedury nebo programy na míru. Ty jsou zaměřené především na dobře situované seniory z Česka, ale zejména z ciziny.
Zahraniční klienti si české lázně oblíbili a rádi se do nich vracejí, ale podle provozovatelů lázní by jich mohlo být mnohem více. Turistice se přesto v českém lázeňství daří. Na prvním místě v počtu klientů jsou němečtí turisté, na druhém místě jsou ruští, jejich počet meziročně vzrostl téměř o pětinu.
Lázeňské domy se neomezují jen na zkvalitnění služeb, ale zlepšují i marketing, využívají internetové inzerce či slevomatové portály. O slevové akce je prý velký zájem, zejména u prodloužených víkendů. Tyto pobyty nevyhledávají pouze senioři, ale i mladší lidé, kteří si chtějí dopřát relaxaci.
Více o tématu lázeňství čtěte v příloze dnešního vydání deníku E15