Státního veterinárního ústavu v Olomouci Jan Bardoň.
Zatímco v roce 1996 nevyhověla požadavkům čtyři procenta kontrolovaných vzorků a v následujících dvou letech jich kontrolou neprošlo ještě o téměř dvě procenta více, později začal jejich počet postupně klesat. V roce 2000 představuje podíl nevyhovujících vzorků už pouze 0,98 procenta.
Nejvíce cizorodých prvků obsahuje podle Bardoně už tradičně maso a orgány lovné zvěře. Ze 104 loni monitorovaných vzorků nevyhovělo kontrole třináct, to znamená zhruba osmina z celkového počtu. V malém množství se známky kontaminace objevily i v mase ryb, rybích výrobcích a některých druzích masných výrobků. Celkem během loňského roku zkontrolovali pracovníci olomouckého Státního veterinárního ústavu 2243 vzorků, z nichž požadavkům nevyhovělo pouze dvaadvacet.
Snižující se počet cizorodých látek v potravinovém řetězci lze podle Bardoně přičíst zejména tomu, že v zemědělství a potravinářském průmyslu došlo v uplynulých letech k zákazu používání celé řady přípravků obsahujících látky poškozující lidské zdraví. Dochází rovněž k zintenzívnění jejich monitoringu. „Tam, kde najdeme vyšší obsah cizorodých látek, hledáme jejich zdroj, abychom zabránili další kontaminaci,“ uvedl Bardoň.
Zatímco tradiční cizorodé látky postupně mizí, vývoj vědy a výzkumu přináší poznatky o dalších druzích, které bude nutné v potravinách sledovat. V příštích letech lze očekávat rozšíření diagnostiky o sledování reziduí léčiv, chemoterapeutik, antibiotik a hormonálních přípravků. Jejich šetřením se už v současné době zabývá Státní ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně. „Počítá se s tím, že některé lépe vybavené ústavy, třeba i olomoucký, postupně tuto diagnostiku také přeberou,“ uvedl Bardoň.