Ročně proteče zdravotnictvím 200 miliard, z toho 170 zdravotními pojišťovnami. Dluh VZP se pohybuje kolem 11 miliard korun. „Bohužel parlament dva roky za sebou neprojednal základní dokumenty, tedy výroční zprávu,“ poukázal Stejskal na nedostatečnou kontrolu hospodaření VZP ze strany poslanců.
Stejskal je přesvědčen, že nebylo v silách odvolané ředitelky Jiřiny Musílkové dosáhnout vyrovnaného hospodaření, protože s výdaji pojišťovny „manipulovalo“ ministerstvo zdravotnictví.
VZP podle něj mohla ovlivnit 20 procent výdajů, o 80 procentech rozhodovalo svými vyhláškami ministerstvo. Podle Stejskala byla nucená správa loni v listopadu vyhlášena nezákonným způsobem, týž názor vyslovila před komisí minulý týden Musílková.
Stejskal podal policii trestní oznámení, zmínil v něm náměstka Vladimíra Drymla, který nucenou správu podepsal, aniž by byl statutárním zástupcem ministerstva. „Je to zvláštní, když nucenou správu vyhlásí podřízený pana ministra,“ uvedl Stejskal.
Policie od počátku ledna zjišťuje, zda se ministr zdravotnictví David Rath nedopustil trestného činu, prověřuje také úlohu tří jeho podřízených. V úvahu připadá podezření z trestných činů zneužití pravomoci veřejného činitele a poškozování cizích práv.
Policie reagovala na podnět stínového ministra vnitra ODS Ivana Langra. Langer o policejní prověření nucené správy VZP požádal ministra vnitra Františka Bublana při listopadové interpelaci ve sněmovně. Bublan policii Langrův podnět předal.
Před poslanci ve středu vypovídali také ředitel odboru revize zdravotní péče VZP Miroslav Poláček a předseda ekonomické komise správní rady VZP Jiří Nekovář.
Poláček vidí problém v tom, že VZP nefinancuje zdravotní péči, ale zdravotnická zařízení. Kolem 40 procent klientů je v nemocnicích ze sociálních důvodů a VZP to platí. Pojišťovna kontroluje automatickým systémem zhruba 80 procent účtů, ročně tím ušetří systému dvě miliardy. Fyzické kontroly dělá kvůli malému počtu kontrolorů jen u pěti procent lékařů.
„Do budoucna by VZP měla pečlivěji dělat analýzu toho, kolik peněz vydala a co za to pořídila,“ zdůraznil Poláček. Komise má do konce dubna objasnit, jak a proč vznikl dluh VZP a jaký na tom má podíl její vedení. Má rovněž zkontrolovat, jak
efektivně pojišťovna vynakládala peníze.
Rath připisuje velkou část odpovědnosti za dluh VZP Musílkové. Ve sněmovně v lednu prosadil její odvolání. Musílková ale tvrdí, že ministerské vyhlášky proti plánu VZP stanovovaly vyšší úhrady, než mohla pojišťovna platit. Na rostoucí dluh i jeho příčiny podle ní VZP upozorňovala řadu let ministry zdravotnictví, premiéry i parlament.
K zadlužování VZP přispěly podle exředitelky kromě špatných vyhlášek i špatný systém přerozdělování pojistného a klesající podíl plateb státu na celkových příjmech pojišťovny. Pokud by se přerozdělovalo od roku 2001 veškeré pojistné, jak bylo původně v plánu, měla by VZP navíc 15 miliard. Pokud by platby státu tvořily 29 procent příjmů pojišťovny jako při jejím založení, měla by nyní o 90 miliard korun více, vyčíslila Musílková.
Vinu VZP za jedenáctimiliardový dluh odmítl o týden dříve před komisí také předseda správní rady VZP Richard Schwarz. Řekl, že je důsledkem špatné legislativy, špatně nastavených parametrů v pojišťovně a špatného rozhodování ministerstva zdravotnictví.
V komisi před třemi týdny vypovídal ministr financí Bohuslav Sobotka. Naznačil, že kdyby vláda věděla o nepořádcích ve VZP dříve, dávno by nad ní nucenou správu zavedla.
Za problematické označil smlouvy, které jsou provázeny podezřením ze střetu zájmu. Jde například o elektronické zdravotní knížky v systému IZIP, nebo o smlouvy související s mluvčím VZP Jiřím Suttnerem, či efektivitou ozdravných akcí typu Mořský koník.
ČTK