Ministerstvo jejich dodržování není schopno vynutit, řekl na tiskové konferenci ČLK její prezident Milan Kubek. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jsou určité regulace nutné, protože veřejné zdravotnictví nemůže vydat víc než zhruba 300 miliard korun, které se na zdravotním pojištění vyberou. Podle pojišťoven jsou regulace v ČR ve srovnání s jinými státy ještě nízké.
Podle analýzy ČLK byl rozdíl mezi prací vykázanou lékaři a úhradami od pojišťoven v roce 2012 půl miliardy korun a do roku 2016 narostl na 1,4 miliardy korun. Celkem jde zhruba o 4,3 procenta péče. Podíl se liší v jednotlivých letech a také u jednotlivých zdravotních pojišťoven. „Je jasné, že za rok 2017 se částka navýšila ještě o dalších 1,5 až dvě miliardy korun, ale data ještě nejsou,“ dodal Kubek.
Nejhorší je podle něj situace v oboru ORL, pneumologii a u diabetologů. Důvodů, proč lékaři dostávají zaplaceno méně, než vykážou, je několik. Hodnota práce ambulantního specialisty je stanovena od předloňského ledna na 512 korun za hodinu, což zahrnuje veškeré náklady ordinace včetně mzdy sestry. Pojišťovny zároveň uplatňují různé regulace na počty návštěv jednoho pacienta nebo vydané léky.
Platby za celý rok se navíc odvíjejí od vykázané péče před dvěma lety s každoročně stanoveným navýšením v řádu několika procent, aby se zabránilo skokovému nárůstu. Pro každého lékaře jsou tak podle Kubka podmínky trochu jiné, nezohledňují navíc náročné pacienty nebo nové přístroje a výkony. „Ústavní soud deklaroval, že musí být prostor pro přiměřený zisk a že úhrady od pojišťoven nesmí klesnout pod náklady,“ dodal.
Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha jsou regulace obvyklým nástrojem. „Z uveřejněných dat naopak vyplývá, že regulace je velmi nízká, je v čase poměrně stabilní a postihuje jen několik málo procent z celkových výkonů,“ řekl. Pokud by nebyly, scházely by peníze na jinou péči. Systém byl podle něj s lékaři dohodnut a je součástí i úhradových vyhlášek.
O platbách na příští rok se rozhoduje v takzvaném dohodovacím řízení mezi poskytovateli péče a zdravotními pojišťovnami. Komora zastupuje kromě ambulantních specialistů v jednáních praktické lékaře, gynekology a laboratoře. „Naši zástupci jsou zavázáni tím, že nesmí souhlasit s žádnou dohodou, která by počítala s nárůstem pod šest procent,“ dodal Kubek. V minulých letech se lékaři s pojišťovnami nedohodli, ministerstvo tak podmínky stanovilo v takzvané úhradové vyhlášce. Soukromí lékaři ji kritizovali, protože přidávala hlavně nemocnicím. Ministr Vojtěch deklaroval, že preferuje dohodu.
Ambulantních specialistů je v Česku kolem 12.700. Jejich péče podle Kubka vyjde asi na 25 miliard korun ročně. Letos by měl mít systém veřejného zdravotního pojištění k dispozici 279 miliard. Největší podíl spotřebuje lůžková péče v nemocnicích, jde téměř o polovinu. Kolem pětiny se vydá za léky na recept, asi 15 procent tvoří ambulantní specialisté a po pěti procentech zubní a praktičtí lékaři.