V polovině prosince přijela do Prahy Nancy J. Hayová z texaské nemocnice Colorado Fayette Medical Center. Ke jménu ještě připojuje zkratky MSN (Master in Science) a RN (Registered Nurse). V nemocnici pracuje jako tzv. Chief Nursing Officer - má na starosti především administrativu a organizaci ošetřovatelské péče. Do České republiky zavítala, aby tu zaučila školitele národního amerického testu z ošetřovatelství NCLEX. Úspěšné absolvování této zkoušky je přitom nutné pro získání registrace zdravotní sestry v USA.
Hlavní odlišnosti
Nancy J. Hayová navštívila některé české nemocnice (FN Motol, nemocnici v Mladé Boleslavi) a srovnala každodenní práci sester ve Spojených státech a u nás. Zjistila přitom některé překvapivé rozdíly - od systému organizace práce až po pravidla oblékání ošetřovatelského personálu. V rámci amerického systému ošetřovatelství existuje více stupňů hierarchie, přičemž sestry ve vedoucích funkcích mají mnohem větší odbornou i organizační zodpovědnost než sestry u nás.
Zástupci ošetřovatelského managementu (například sestry na pozicích Head Nurse) mají částečně na starosti i ekonomický provoz oddělení. „Jsou zodpovědné za stanovení a dodržení plánovaného rozpočtu,“ říká Nancy J. Hayová. Sestry na pozici Registered Nurse (RN) mají v popisu práce činnosti, které v České republice dělá většinou jen lékař. Provádějí vstupní i průběžná vyšetření, dávají transfuze, sledují pacienta od operace až do doby jeho propuštění.
Řada českých sester, zvyklých na omezené pravomoci, si po příchodu do Spojených států na toto „břímě“ zodpovědnosti těžko zvyká. Američtí lékaři totiž na rozdíl od těch českých nejsou v nemocnicích 24 hodin denně. Zodpovědnost za průběžnou péči o pacienty je tedy na sestrách. „Zpočátku jsem si na nepřítomnost lékaře těžce zvykala. Dochází jednou za den, a to v neurčenou dobu. Přivoláván je jen v nezbytných případech.
Pokud se zkomplikuje situace, sestra musí zvážit, zda je opravdu nutné lékaře sehnat. Zpočátku mě dost znepokojovalo, že musím řešit dilemata: Je to důležité nebo ne? Počká to do rána?“ uvedla proZdraví.Euro.cz Helena Vaňková, která pracuje na pozici RN v prestižní pittsburské nemocnici Allegheny General Hospital. Na druhou stranu mají sestry v USA také mnohem větší vážnost v očích lékařů, kteří berou kvalifikované sestry jako své profesní partnery. „Když se mě poprvé lékař zeptal, jaký mám názor na léčbu pacienta, brala jsem to jako vtip,“ říká Vaňková.
|
Organizační struktura ošetřovatelství v USA Nursing Director - ředitel v ošetřovatelství Pracuje pod nejvyšším managementem (CEO). Má na starosti celkový rozpočet svého úseku, pracují pod ním vrchní sestry různých specializací. Head Nurse - hlavní sestra Narozdíl od českých hlavních sester má větší pole organizační zodpovědnosti, má na starosti i stanovení a dodržení rozpočtu svého oddělení. Provádí nábor, výběr a školení nových sester. Zajišťuje, aby všichni zaměstnanci měli požadovanou kvalifikaci a schopnosti. Pro práci „head nurse“ je třeba nejméně pět let klinické praxe v příslušném oboru. Průměrný roční plat - 76 tisíc dolarů. Registered Nurse (RN) - registrovaná sestra Hodnotí, plánuje, zavádí a zaznamenává ošetřovatelskou péči. Provádí různá vyšetření pacienta a podává léky. Má na starosti edukaci pacienta a jeho rodiny. Pozice vyžaduje certifikát na úrovni „associate“ - v ekvivalentu českého prostředí je potřeba minimálně vyšší odborné školy nebo speciálního vysokoškolského studia ošetřovatelství. Očekává se vysoký podíl vlastní iniciativy a kreativity. Většinou je zodpovědná hlavní sestře. Průměrný roční plat - 56 tisíc dolarů. Licensed Practical Nurse (LPN) - praktická sestra Pracuje pod dohledem registrované sestry. Podílí se na zavádění a hodnocení péče o pacienta. Zajišťuje zdraví, pohodlí a bezpečnost pacientů. Pro funkci praktické sestry je požadováno ukončené středoškolské vzdělání. Měla by dobře znát každodenní provoz na oddělení. Je podřízená registrované sestře. Průměrný roční plat 35 tisíc dolarů. Certified Nursing Assistant (CNA) - ošetřovatelka Pracuje pod dohledem registrované sestry nebo praktické sestry. Má na starosti fyzickou péči o pacienty (mytí, stlaní apod.), odebírá krev, natáčí EKG a podobně. Je zodpovědná sestrám na pozici RN, případně LPS. Průměrný roční plat 23 tisíc dolarů. |
Kariérní vývoj
Ošetřovatelský personál (sestry na pozici Registered Nurse a Licensed Practical Nurse) musí také splnit mnohem vyšší požadavky, co se týče průběžného sebevzdělávání. „Ke vzdělávání a dalšímu osobnostnímu rozvoji jsou sestry motivovány možností dalšího kariérního a platového postupu. Jak jsem pochopila z odpovědí sester v českých nemocnicích, zdejší zaměstnavatelé ošetřovatelský personál k vyššímu sebevzdělávání nijak nemotivují. Za vlastní aktivitu není sestra v ČR nijak odměněna,“ shrnuje své postřehy Hayová.
Určitá část sebevzdělávání je přitom v USA povinná. Sestra na pozici RN musí každé dva roky žádat o obnovu licence. Předpokladem je, aby absolvovala minimálně 30 hodin v různých vzdělávacích kurzech. Povinnost průběžně prokazovat úroveň svých znalostí přitom většina sester v ČR zatím nezná. Další velkou odlišností amerického systému ošetřovatelství oproti českému je podle Hayové mnohem větší mobilita zaměstnanců.
„Americká sestra za svůj život vystřídá několik nemocnic a i v rámci jednoho zdravotnického zařízení přechází z oddělení na oddělení. V České republice se často stává, že sestra pracuje celý život na jednom oddělení v jedné nemocnici.“ Nedostatek ošetřovatelského personálu je stejně jako u nás řešen větším množstvím přesčasové práce. Na rozdíl od českých sester jsou však v USA za tuto práci mnohem lépe ohodnoceny. Za hodinu práce přesčas, o víkendech a svátcích dostane zaměstnanec 1,5krát více než během normální služby.
Žádné minisukně a sandály!
Zajímavým rozdílem jsou také odlišná pravidla v oblékání zdravotnického personálu. Typická česká sestra má na sobě sukni (častokrát vysoko nad kolena) a sandály. Oděvy pro personál přitom dodává a pere nemocnice. „Ve Spojených státech si zdravotníci veškeré pracovní oblečení kupují a perou sami. Neexistují žádné uniformní oděvy, není nijak určeno, jaký typ šatů by měli nosit.
Některé zásady oblékání jsou ale ve Spojených státech přísnější. Sandály jsou zcela vyloučené - pracovní obuv musí mít uzavřenou patu i špičku. Americké zdravotnice sukni nenosí, a pokud ano, musí podle předpisů sahat několik centimetrů pod kolena,“ srovnává odlišné zvyklosti Hayová. Hovoříme-li o sukních, je třeba zmínit další výraznou odlišnost. Ve Spojených státech tvoří ošetřovatelský personál z 30-40 procent muži.
Začarovaný kruh
Pokud českou zdravotní sestru láká myšlenka vycestovat za prací do Spojených států, čeká ji řada náročných úkolů a překážek. Vedle testů z angličtiny musí složit poměrně náročnou zkoušku - NCLEX. Jde o národní americký test z ošetřovatelství, který je zásadní podmínkou pro získání registrace zdravotní sestry ve Spojených státech.
Bez ní může uchazeč o práci v americké nemocnici pracovat pouze na méně kvalifikovaných pozicích. NCLEX je přitom dostupný jen tomu, kdo absolvoval minimálně vyšší odbornou školu ve zdravotnictví. Střední zdravotnická škola pro získání certifikátu nestačí. Některé české zdravotní sestry se ze Spojených států vracely velmi zklamány právě kvůli značným administrativním problémům, které jsou s registrací spojené.
„Pro práci zdravotní sestry vyžadují úřady několik zkoušek: CGFNS - test z ošetřovatelství, TOEFL - test z anglického jazyka, TSE - test z mluvené angličtiny, NCLEX-RN státní zkoušku amerických sester. Můj příběh však nepřekročil hranici CGFNS,“ popsala svou zkušenost proZdraví.Euro.cz Tereza Drábková, absolventka Vyšší zdravotnické školy v Hradci Králové obor „Diplomovaná sestra pro intenzivní péči“.
Po absolutoriu pracovala dva roky na Klinice anesteziologie a resuscitace v Kardiocentru IKEM jako zdravotní sestra a osm měsíců jako perfuzionistka zajišťující mimotělní oběh při kardiochirurgických operacích. Přesto měla s americkými úřady problémy při uznávání své kvalifikace. „Neměla jsem požadovaný typ střední zdravotní školy, takže mi bylo nabídnuto, abych buď odjela zpět do ČR a absolvovala gymnázium, nebo se přihlásila na americkou střední zdravotní školu, která trvá 2-3 roky a stojí až 30 tisíc dolarů za rok,“ říká Tereza Drábková.
Také Helena Vaňková, která nakonec v boji s americkými úřady uspěla, musela pro získání práce v USA vynaložit hodně energie. „Překvapilo mě, že začít pracovat jako registrovaná sestra ve Spojených státech není tak jednoduché, jak jsem si původně myslela. Teprve ve chvíli, kdy má uchazeč všechny testy hotové, může zažádat o pracovní povolení. Přišlo mi, že je to začarovaný kruh.
Moje rozhodnutí dostat práci registrované sestry v USA bylo ale natolik silné, že jsem se pustila do boje s americkou byrokracií. Trval skoro rok a půl a odčerpal většinu mých finančních zdrojů,“ poznamenává Helena Vaňková.
Podle informací amerických lékařských časopisů přitom v USA mají nedostatek sester a za několik let hrozí ošetřovatelské péči vážný nedostatek personálu. Jak potvrdila Nancy J. Hayová, jedním z „nadějných zdrojů“ pro další zdravotní sestry jsou právě evropské státy.
IVA BLÁHOVÁ-BEZDĚKOVÁ, Zdravotnictví a medicína
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
Článek je dobrý. Komentář je takovýto:od sestry bych vstupní prohlídku odmítla, sukně nosit nemohou, protože 90 % populace je obézní.A s pacientem by pak ty minisukně sekly. Jsem ráda za odlišnost. Uniformy se mi líbí, vím na čem jsem.Taky na nich je vidět každá šmouha, což na šedi vidět není, tak bych měla pocit, že US
sestra nemusí být nutně čistá.Každému co jeho jest, US prudérnost je nepřímo úměrná počtu vražd a násilí v životě a v TV.
Mgr.Martin Vrba,MBA, jednatel, G5 Plus
Hezký a zajímavý článek. Jako manažer projektu „České zdravotní sestry do USA“ firmy G5 Plus a organizátor pobytu paní Nancy Hay v ČR, mám k článku ovšem jednu zásadní technickou připomínku: Absolventi SZŠ (4 year Secondary
Nursing School), oboru Všeobecná zdravotní sestra JSOU americkou vyhodnocovací organizací Commission on Graduates of Foreign Nursing
Schools (CGFNS) považováni za first-level general nurse a tudíž jejich STŘEDOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ JE UZNÁNO JAKO DOSTATEČNÉ. Každá žádost je dále vyhodnocována individuálně a v případě, že jsou hodiny teorie a praxe v některých předmětech nedostačující, CGFNS sdělí uchazeči, kolik hodin je třeba doplnit na některé ze státem uznávaných zdravotnických škol. Jinak je článek velmi podnětný a doufám, že obohatí nejen ty, kdo se o toto téma zajímají. Přeji všem hodně štěstí do Nového roku!