Vážená paní Jarko, máte pravdu, že v médiích tyto informace již delší dobu zaznívají. Stát potřebuje snížit své výdaje a řešit zadluženost. A tyto úpravy se dotknou i systému sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, ale i dalších výdajových položek státu (odměňování ve veřejných službách a správě, změny v daních).
Takže začneme v systému výplaty dávek státní sociální podpory, kde se změny mají dotknout následujícího:
* Rodičovský příspěvek – zde má dojít ke srovnání úhrnné částky v souvislosti s délkou pobírání příspěvku.
* Porodné – bude vypláceno jen na první dítě v rodině a jeho výplata bude omezena na základě příjmů rodiny, tyto příjmy musí být menší než 2,4násobek životního minima (doposud byla výplata dávky vázána na každé narození dítěte a nebyla omezena příjmem rodiny).
* Sociální příplatek – smyslem sociálního příplatku bylo pomáhat rodinám s nízkými příjmy pokrýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na něj byl vázán na péči o nezaopatřené dítě (s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče) a na stanovenou hranici příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí. Tato hranice nesměla překročit 2,0násobek životního minima rodiny. Po novele zákona mají na sociální příplatek nárok pouze rodiče, kteří pečují o zdravotně handicapované děti, popř. alespoň jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je sám handicapovaným nezaopatřeným dítětem. Sociální příplatek podle nové právní úpravy náleží do 31. 12. 2012. Tedy v případě, že rodinám klesne příjem pod úroveň životního minima, mohou zkusit požádat o dávky hmotné nouze (pozor, u těchto dávek se posuzují majetkové poměry, takže nemusí dojít k přiznání výplaty dávky).
Součástí vládních opatření jsou i úspory u příspěvku na péči (upravuje zákon o sociálních službách). Příspěvek je určen osobám, u kterých je v určeném rozsahu omezena schopnost zvládnout péči o vlastní osobu a být soběstačný. Zmiňovaný zákon rozeznává I.–IV. stupeň závislosti na pomoci jiné osoby (I. stupeň je nejlehčí a IV. stupeň nejtěžší). A i výše příspěvku je stanovena podle stupně závislosti osoby, která příspěvek pobírá. Doposud byla výše příspěvku pro osoby starší 18 let v I. stupni 2000 Kč. Od ledna 2011 je příspěvek snížen na částku 800 Kč měsíčně.
U podpory v nezaměstnanosti dojde rovněž k několika redukcím. Lidé, kteří dají sami výpověď, mají od ledna 2011 nárok jen na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku (zatímco běžně činí procentní sazba první dva měsíce 65 %, další dva měsíce 50 % a zbývající dobu 45 %).
Ti, kteří dostanou např. pětiměsíční odstupné, nebudou mít po pět měsíců nárok na podporu v nezaměstnanosti. Základní výše podpory a délka však zůstane stejná.
Obecně platí, že nárok na podporu v nezaměstnanosti není automatický. Je potřeba splnit potřebnou dobu pojištění a registrovat se na úřadu práce. Podporu v nezaměstnanosti lze pobírat 5 měsíců (občané mladší 50 let), 8 měsíců (občané starší 50 let a mladší 55 let) nebo 11 měsíců (občané starší 55 let). Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však je, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců.
Výpočet a výplata podpory v nezaměstnanosti vychází z uvedených podmínek a vypočítává se ze mzdy (průměrná hrubá měsíční mzda činila v ČR něco málo přes 23 000 Kč). Z hrubé mzdy se odvádí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Čistou mzdu najdete na své tzv. výplatnici (pozor, nemusí se jednat o částku, která vám je připisována na účet – nejčastěji jsou přímo ze mzdy odečítány např. exekuce, platíte z ní přímo poplatky na jiné účty či je ze mzdy strháváno stravné).
Po skončení podpůrčí doby (pět, osm či jedenáct měsíců) už nezaměstnaný získá pouze sociální dávku ve výši životního minima. Nevykazujeli požadovanou aktivitu, dostane jen existenční minimum. U uchazečů o zaměstnání, kteří si podají žádost o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti po 1. 1. 2011, a ta jim bude přiznána, je vyloučen souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti s možností přivýdělku v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Po dobu výkonu takového zaměstnání nebude podpora v nezaměstnanosti poskytována. Zatímco do konce roku 2010 si podle platné právní úpravy mohly osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti přilepšit přivýdělkem až do výše poloviny minimální mzdy (až 4000 Kč), aniž by byla dotčena výplata podpory v nezaměstnanosti, od ledna 2011 již takový přivýdělek možný není.
Vedle základních změn v oblasti zaměstnanosti, nemocenského pojištění (sazba pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnavatele zůstane stejná, ačkoli se plánovalo snížení) a sociálního zabezpečení se aktuálně přijaté změny dotknou i oblasti stavebního spoření a daně z příjmů (snížení státního příspěvku, zdanění státního příspěvku, zdanění úroků ze stavebního spoření).
V roce 2011 nás čeká skutečně řada nepříjemných a nepopulárních změn, úprav a opatření, tak věřme, že se ušetřené úspory vrátí do systému a základní pilíře sociálního zabezpečení se začnou pomalinku rekonstruovat.
O autorovi: Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice