Změny, které vyžadují evropské směrnice, se vztahují především na všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky, ale přizpůsobení se podmínkám EU bude znamenat tu větší, tu menší změny snad ve všech zdravotnických oborech.
Jedním z nejdůležitějších požadavků EU je odložení ryze profesní přípravy odborných zdravotnických pracovníků do pozdějšího věku, kdy rozhodnutí o své budoucí profesi činí již vyzrálé plnoleté osobnosti.
Zatímco české vzdělávání porodních asistentek v tomto bodě nároky EU v zásadě splňuje, sestřičkám by měl ke zrovnoprávnění s jejich zahraničními kolegyněmi konečně dopomoci právě tento zákon. Podle něho by se obor zdravotní sestra, nově označovaný jako všeobecná sestra, mohl studovat až po ukončení úplného středoškolského vzdělání, a to pouze na vyšší nebo vysoké škole.
Upraví se forma
Přestože směrnice EU obsahují mnohem více požadavků, podmínek a doporučení, odborníci jsou přesvědčeni o vysoké odborné úrovni našeho zdravotnického vzdělávání, o čemž svědčí mimo jiné i velký zájem o naše sestry ze zahraničí. Zdá se tedy, že na vlastním obsahu studia se toho příliš měnit nemusí, přizpůsobit budeme muset hlavně jeho formu. Již dnes mnohé vysoké školy vzdělávají studenty v různých zdravotnických oborech, a to i přesto, že některé z těchto oborů jsou zatím tak trochu mimo předpisy. Také to by měl napravit očekávaný zákon. Po jeho přijetí by mělo být všem jasné, jakým způsobem se na tu kterou zdravotnickou profesi připravit.
Nepodléhejte panice
Není třeba hned podléhat panice, když v nabídce škol nenajdeme některý dosud známý obor. Nově připravované předpisy totiž počítají se změnou označení odbornosti některých povolání, takže například dietní sestry budou nutričními terapeuty, asistenti hygienické služby asistenty ochrany veřejného zdraví. Naopak se objeví některá nová zdravotnická povolání, která jsou doplňována kvůli nutnosti harmonizace s EU (např. radiologický technik) nebo na základě potřeb praxe (např. biomedicínský technik). Na veřejnost pronikly zejména obavy z toho, že dojde k rušení středních zdravotnických škol. Z návrhů však nevyplývá rušení škol, ale pouze některých oborů.
Podobně se hovořilo také o jakési degradaci čtyřletého maturitního oboru všeobecná sestra. Tento obor bude v zásadě zachován, ale pod novým názvem - dosud se hovoří o pracovním názvu zdravotnický asistent, který se však praxi zatím příliš nelíbí. Jeho absolventky - zdravotnické asistentky - by měly vykonávat běžné práce sestry, absolventky vyšších a vysokých škol by se měly zabývat činnostmi samostatnými a vysoce odbornými.
Tento systém ostatně částečně funguje již dnes, ovšem bez dostatečného finančního ohodnocení těch kvalifikovanějších.
Vysoce kvalifikovaní pracovníci by měli být nezbytní především na odborně exponovaných místech. Ne každý ale chce studovat vyšší nebo vysokou školu. Ve zdravotnictví se tak uplatní samozřejmě i odborníci se vzděláním středoškolským. Všechny tyto změny nenastanou ze dne na den.
Nový předpis musí samozřejmě pamatovat i na současné studenty. Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví nikdo z těch, kteří dnes studují, nepřijde o svoji kvalifikaci a odbornou způsobilost, a tím ani o možnost uplatnění v praxi.
Stejně tak by mělo být novým předpisem zaručeno, že bude řádně dokončeno vzdělávání i v těch oborech středních zdravotnických škol, které by v budoucnu měly být postupně utlumeny, pokud studium prvního ročníku bude zahájeno nejpozději většinou ve školním roce 2004/2005.
Ivana Štěpánková, Právo, 12.01.2004