Moje máma mi tvrdí, že je to hloupost, že mimino potřebuje hlavně matku a já se mám starat o kasu a živit rodinu, ale já si to nemyslím. Prý mi to nedovolí ani na úřadech. Ale já jsem už rozhodnutý a s manželkou jsme domluveni. Má možnost pracovat z domova, protože vlastní internetový obchod. Takže si oba myslíme, že to finančně i časově zvládneme. Jen nevíme, na které úřady se přesně obracet a zda není naše představa o tom, že budu doma s malou, úplně mimo realitu.
Petr M.
Petře, rodinná politika státu opravdu umožňuje mnohem větší zapojení otců do systému péče o děti a jejich výchovy, jak to i odpovídá současnému trendu. Jistě s tím mohou vznikat i určité polemiky o rolích v rodině. A dovedu si i představit patrně generačně daný a výchovou podpořený rozkol mezi vámi a vaší matkou. Osobně se domnívám, že se jedná hlavně o uvážlivé rozhodnutí rodičů očekávaného či již narozeného dítěte. Jde o naplňování zájmů dítěte a jejich představ o výchově a péči, materiálním zabezpečení a způsobu organizace a chodu rodiny jako základní jednotky. Z vašeho dotazu vyplývá, že jste s vaší manželkou ve shodě a máte minimálně rámcovou představu o dalším fungování rodiny po narození dítěte.
V zásadě se dá říct, že nic nenasvědčuje tomu, že by nebylo možné vaši variantu realizovat. Ale je určitě důležité promyslet si i případný finanční dopad na rozpočet rodiny, protože při péči o dítě je čerpáno ze dvou systémů, které na sebe sice navazují časově, ale mají i určitá specifika. Doba před porodem, porod a následná péče o dítě jsou z hlediska sociálního systému chápány jako společensky uznaná sociální událost, kdy stát formou „dávek“ (dávky nemocenského pojištění a dávky státní sociální podpory) přebírá zčásti spoluzodpovědnost za vzniklou sociální událost a formou finanční podpory se snaží o částečnou kompenzaci příjmů a podporu rodičů.
Systém nemocenského pojištění, ze kterého se obecně poskytují 4 druhy peněžitých dávek:
* Nemocenská
* Peněžitá pomoc v mateřství
* Ošetřovné
* Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství
Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).
Systém státní sociální podpory (SSP) poskytuje následující dávky:
* Přídavek na dítě
* Rodičovský příspěvek
* Příspěvek na bydlení
* Dávky pěstounské péče
* Porodné
Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek. Všechny dávky státní sociální podpory vyplácí místně příslušný úřad práce.
Mám-li tedy pro představu srovnat dávky do „ideální časové osy“, a to za předpokladu splnění zákonných podmínek, pak v době před porodem je matce vyplácena peněžitá pomoc v mateřství (toto čerpání začíná od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu). Po porodu dítěte lze za zákonem určených podmínek vyplatit porodné (za specifických podmínek lze vyplatit i otci). Po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství (od počátku 7. týdne ode dne porodu pak umožňuje zákon střídání péče a tím i výplatu dávky otci) se čerpá na základě žádosti podané na místně příslušném úřadu práce a za předpokladu splnění zákonných podmínek rodičovský příspěvek.
Pokud bych měla dát alespoň základní informace k jednotlivým dávkám (vždy je třeba pracovat s konkrétní situací žadatele o dávku, úřad u toho šetří i splnění zákonných podmínek, např. dosavadní přispívání do systému formou odvodů, ochranné lhůty, výši příjmů apod.):
* Peněžitá pomoc v mateřství – základní podmínkou nároku na tuto dávku je, že v den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních 2 letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který si žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (tento očekávaný termín porodu určí ošetřující gynekolog). Podpůrčí doba činí 28 týdnů (u ženy, která porodila zároveň dvě nebo více dětí je podpůrčí doba delší – 37 týdnů). Zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu (zde se i ze zdravotního hlediska zohledňuje šestinedělí). Četnost střídání omezena není a v případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak. U mužů se přitom od 1. ledna 2012 zavádí další podmínka, a to že bude pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
* Porodné – dávka je poskytována v závislosti na výši příjmu, rodině s nízkými příjmy se tak jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, které v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Porodné ve výši 13 000 Kč náleží ženě, která porodila své první živé dítě, nebo ženě, které se současně s prvně narozeným živým dítětem narodilo další živé dítě nebo děti, zde je rovněž pevně stanovená částka, a to ve výši 19 500 Kč.
* Rodičovský příspěvek – nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Pro stanovení nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví v souvislosti s denním vyměřovacím základem – pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše 7600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7600 Kč, je výše rodičovského příspěvku omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3800 Kč do 4 let věku dítěte. Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, měnit tuto volbu lze jedenkrát za tři měsíce, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy dítě navštěvuje např. jesle, předškolní zařízení (ale pozor, doba takového pobytu je zákonem upravena a omezena). Rodič podmínku celodenní péče rovněž splňuje, když zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje, což je třeba prostor pro hlídání babičkami a dědečky. Příjem rodiče v souvislosti s pobíráním rodičovského příspěvku není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny.
Samozřejmě v tomto prostoru nelze obsáhnout veškeré situace, které se mohu vyskytnout a je nutné je řešit. Snažila jsem se vám odpovědí nastínit základní rámec výplaty dávek a předat úvodní informace. Vzhledem k legislativním změnám a probíhajícím sociálním reformám v systému, kdy tuto oblast postihla řada úprav, je proto třeba udržovat bdělost. Věřím, že v případě dalších konkrétních dotazů vám je ochotně a kvalifikovaně zodpovědí pracovníci jednotlivých úřadů. Některé vhodné kontakty uvádím v odkazech na organizace.
Přeji mnoho radosti a krásných chvil s vaší dcerou a ať si svou roli otce plnohodnotně užijete ku spokojenosti všech.
Odkazy na organizace
• APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství www.aperio.cz
• Call centrum ČSSZ – nemocenské pojištění tel. +420 840 406 040 ČSSZ http://www.cssz.cz/cz/
kontakty (kontakty podle krajů ČR)
• Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2012 (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné) http://www.mpsv.cz/cs/11580
• Úřad práce ČR http://portal.mpsv.cz/upcr/kp (adresář poboček)
O autorovi: Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice