Dovede si někdo představit, jakou hysterii by v tom okamžiku pravice rozpoutala? Ve dne v noci bychom byli bombardováni lamentováním, že neschopná levice dusí elitu národa a nutí ty nejlepší opustit zemi, v níž vládne jen průměr a neschopnost.
Petr Nečas by naříkal, že se tím podřezává naše konkurenceschopnost v ekonomice 21. století a prezident by možná uvažoval o svolání Rady bezpečnosti OSN, neboť zájmy národa by byly v ohrožení. „Čtyři tisíce Komenských na cestě do exilu“, hlásaly by titulky nezávislých médií.
Vládne nám však pravice, a tak se celá věc hodnotí úplně jinak. Nemocnice si rozvracet nedáme, slyšíme rozhodný hlas pravicových politiků. Když lékaři nenastoupí do práce, donutíme je k tomu silou, oznamují nám kovaní liberálové pěkně po bursíkovsku. Je to další důkaz toho, nakolik jsou dnešní vládci odděleni od dění a nálad v zemi. Vůbec si neuvědomují, že dochází k zásadnímu rozchodu mezi nimi a jádrem jejich voličů.
Právě lékaři jsou přece špičkou vysokoškoláků ze středních a velkých měst, kteří v naprosté většině volili pravicově. Navíc vykonávají ve svém okolí často pozici neformálních názorových vůdců, dokážou ovlivnit mnoho dalších lidí. Vláda, která je chce donutit policejními prostředky, aby zmlkli, vděčí za své vládnutí v nemalé míře právě jim a dalším podobně prestižním profesím.
Nyní tedy lékaři zjišťují, že poměry došly už tak daleko, že tato země není pro ně. To přesto, že se chovali přesně podle pravicových receptů na úspěšnost.
Vzhledem k obtížnosti svého studia investovali patrně ze všech spoluobčanů nejvíce do vzdělání. Do toho vzdělání, o němž zpravidla méně vzdělaní politici tvrdí, že je výtečnou investicí, za kterou bude každý muset platit.
Vsadili na náročnost, odbornost a na vysokou zodpovědnost. Nechtějí se na nikoho spoléhat, sami by rádi při své vysoké kvalifikovanosti zajišťovali na odpovídající úrovni obživu svoji a svých rodin. Chovají se prostě jako z příruček ze sídla ODS.
Přesto jim vyhrožují politici, kteří při platech o mnoho vyšších nezodpovídají, jak se znovu a znovu ukazuje, prakticky vůbec za nic. Když opustí jeden dobře placený post, už jim kamarádi nachystali nový. Zase takový, z něhož budou moci národ poučovat o významu zodpovědnosti, vysoké náročnosti a špičkové profesionality.
Lékaři mají nyní možnost přesvědčit se na vlastní kůži o kvalitách těch, které pomáhali dostat k moci. A je známo, že lidé v této profesi mívají nadprůměrně dobrou paměť.
Autor je sociolog