Snídani vynechává každý třetí mladík a téměř polovina dívek. Méně než třetina adolescentů pravidelně obědvá a více než 80 procent pojídá sladkosti i slané pochoutky, karamelky, čokoládu či zmrzlinu během dne mimo hlavní jídla. Tyto výsledky přinesl nedávný výzkum nazvaný Adolescenti a životní styl, který realizoval výzkumný ústav IARD a Italská společnost pro lékařství dospívající mládeže. Koordinoval jej Carlo Buzzi z Trentské univerzity. Zahrnoval reprezentativní vzorek 2654 studentů středních škol ve věku čtrnácti až devatenácti let.
Výzkum se týkal různých oblastí života mládeže a rovněž jejího stravování, které je jedním z nejchoulostivějších aspektů života mladého člověka. Pokud jde o výběr pokrmů, na prvním místě jsou těstoviny, které pojídá téměř denně 74,4 procenta dotazovaných adolescentů. Následuje chléb (65,2 procenta), ovoce (58 procent), zelenina (52,9 procenta) a maso (50,3 procenta), zatímco menší oblibě se těší luštěniny, vejce a ryby.
Mladí lidé mají nejvíce v oblibě těstoviny a maso. Sladké a slané pochoutky, ale také ryby se jim líbí mnohem více, než jich ve skutečnosti zkonzumují. Ovoce a zelenina jsou méně oblíbené. Nejhůře jsou na tom, pokud jde o oblibu, luštěniny.
Hlavním jídlem dne na jihu a na ostrovech je oběd, v ostatních částech Itálie považuje mládež za hlavní jídla dne oběd i večeři. Situace je jiná ve velkoměstech, kde mládež většinou vnímá jako hlavní jídlo dne jen večeři. Nejvíce se to projevuje v Miláně, kde večeři za hlavní jídlo dne považuje 62 procent dotázaných adolescentů. Vynechávání snídaně a důraz kladený na večeři znepokojuje experty, kteří to označují za škodlivou nutriční nerovnováhu, kdy je hlavní přísun energie přenášen na konec dne. To vede k nebezpečí vzniku nadváhy a obezity.
K tomu je třeba připočítat sedavý způsob života generace, která málo provozuje sport. Kromě tělocviku ve škole nedělá 31 procent mladíků a 53 procent dívek žádný sport nebo se mu věnuje méně než dvě hodiny týdně. Hlavními argumenty mladých, proč nesportují, je nedostatek času a u některých i nedostatek financí.
Celkem dobrá je mezi mládeží znalost hlavních nutričních vlastností jídel. Studenti gymnázií jsou na tom ve srovnání se studenty technických oborů a učilišť lépe pokud jde o vědomosti o geneticky upravených potravinách a o lokálních potravinách. Z uvědomělé konzumace vyplývá i větší pozornost k vlastnímu zdraví a k životnímu prostředí.
A jak se staví mládež k jídlům, které nezná? Nejvíce (80,9 procenta) ochutnalo nový pokrm u přátel, ze zvědavosti si ho dalo 73,1 procenta mladých. Televizní reklama podle výzkumu ovlivnila je 41 procent dotázaných. Reklama na internetu měla vliv na 15 procent mladých. Zvědavější a náchylnější k tomu, aby okusily neznámý pokrm, jsou více dívky než mladíci.