Česko podle ministra proto na výzkum uvolní milion eur (asi 25 milionů Kč). Důležité je podle českého ministra zapojení výzkumných ústavů a škol v celé Evropské unii. Význam kromě hledání vakcíny ale podle něj mají také další kroky, včetně efektivního snižování stavů divokých prasat či sledování jejich výskytu a rychlá lokalizace uhynulých jedinců. Výzkum by se měl věnovat i sociálnímu chování skupin prasat a infikovaných jedinců nebo navrhovat preventivní opatření zaměřená na minimalizaci šíření viru do chovů domácích prasat.
Milek novinářům po jednání s Andriukaitisem připomněl, že problém trvá například při snaze o spolupráci se zeměmi jako je Bělorusko nebo Ukrajina. „Bohužel i tam odsud je největší tlak této nemoci, budeme dál hledat nějakou možnost spolupráce s nimi,“ upozornil ministr.
S Milkem se komisař Andriukaitis shodl, že je nutné do budoucna omezit nelegální obchod s masem, a to právě především z východních zemí. Doporučil také, aby země sousedící s velkými ohnisky nákazy zpřísnily hraniční kontroly.
V Evropě se tak situace s výskytem afrického moru prasat dál mírně zhoršuje. ČR je na tom ale podle ministra „relativně dobře“ a situace je pod kontrolou. V Česku se nákaza, která není nebezpečná pro člověka, objevila poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u 219 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Do chovů se zatím nákaza nerozšířila. Kdyby se tak stalo, musely by se nechat vybít.
poznámka