V ČR má zubní kaz téměř půlka pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých dětí. Čeští a slovenští zubaři začali na společném setkání v Praze na doporučených postupech pracovat, zveřejní je na jaře 2015.
„Ačkoli doporučené postupy pro určité oblasti léčby v dětské stomatologii máme, komplexní a závazný dokument podložený konkrétními klinickými studiemi a výzkumem neexistuje. Výsledkem jsou odlišné postupy na různých pracovištích a roztříštěná snaha o zlepšení ústního zdraví dětí a mládeže,“ řekl Broukal. Problém je podle něj i v tom, že je málo zubařů, kteří se chtějí starat o dětský chrup.
Hlavní odbornice slovenského ministerstva zdravotnictví profesorka Neda Markovská potvrdila, že se potýkají s podobnými problémy. Také mají problém s nedostatkem zubařů pro děti i s uvědoměním rodičů, že za zdraví svých dětí jsou zodpovědní oni. Na Slovensku kaz mají tři čtvrtiny pětiletých dětí. Data u dvanáctiletých profesorka neuvedla, jen řekla, že výsledky jsou horší než v Česku. Jako příklad dobré prevence a péče zmínila skandinávské země, kde ve věku 12 let má zcela zdravé zuby 85 procent dětí, plomby tedy má jen 15 procent z nich.
„Mají dlouhodobé preventivní programy, lepší spolupráci s rodiči a jedí méně sladkostí,“ shrnula příčiny úspěchu Markovská. Kazy se tvoří z narušení, k nimž přispívají sladkosti narušující sklovinu. „Je potřeba naučit lidi správné výživě, to nikdo nechce slyšet,“ dodala.
Doporučené postupy vznikají ve spolupráci s nedávno vzniklou Aliancí pro budoucnost bez zubních kazů pro střední a východní Evropu. Jejím cílem je, aby všechny děti narozené po roce 2026 prožily život bez větších zubních kazů, které by se musely opravit plombou.
Profesor Broukal doplnil, že jsou už prostředky a technologie, jak léčit počáteční stadia narušení skloviny. „K tomu je ale potřeba i to, aby lidé začali pravidelně chodit k zubaři na zubní prohlídku. Dalším důležitým předpokladem je, aby zubní lékaři prvotní narušení skloviny našli včas a léčili je. Budoucí zubaři už se takový přístup při studiu učí,“ řekl.