Zita SENKOVÁ, moderátorka
Poslanec a předseda Věcí veřejných Radek John se vrací k novinařině. Dnes nastupuje jako šéf publicistiky ve vydavatelství Empresa Media podnikatele Jaromíra Soukupa, který vlastní třeba časopis Týden nebo televizi Barrandov. John se údajně chce vzdát postu šéfa Věcí veřejných, členem dolní komory parlamentu nicméně zůstává dál nebo zůstane dál. Co na to říkáte, pane profesore? Jde práce investigativního novináře dohromady s funkcí poslance?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Samozřejmě, že člověk nad tím nemusí moc přemýšlet, protože tohleto dá … emoce a určité takové ty vnitřní mechanismy v člověku. To prostě je špatně od začátku, to, to, to člověk cítí a nemusí nad tím moc špekulovat, ale …
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vás ta informace hodně zarazila?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
No, tak jako ona je spíš k pousmání, si přiznejme, protože on pan John byl celý k pousmání, že jo, v rámci své politické kariéry a já si myslím, že on de facto to, co dělal v té politice, tak tomu víc konvenovalo, protože to byla pořád bulvární novinařina. Pan John je od začátku bulvární novinář, který se náhodou dostal do politiky na určitou dobu a tam se choval jako bulvární novinář a jako bulvární novinář zase končí.
To, že se to takhle prolíná, to je trošku morálně chybné, a to si ale musí srovnat pan John sám se sebou. A to mně je lhostejné, že jo, protože svým způsobem celá ta partaj je končící entita. Pan John končí jako politik, takže přestaneme ho vídat a svým způsobem jakékoli vyjadřování k této oblasti je takové trošku kopání do něčeho, co už …, jo, tam …, ať si to pan John srovná sám se sebou, jestli dělat novináře v tomto duchu ve chvíli, kdy je, tuším, v parlamentním výboru pro legislativu nebo bezpečnost dokonce …?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je předseda bezpečnostního výboru.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Předseda bezpečnostního výboru.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A člen mandátového a imunitního.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
A prohlásit, že informace jsou veřejné a dát je tak … zrovna na bezpečnostním výboru si myslím, že bude dost informací, které jsou tajné a které určitě podepsal xkrát, že nikdy nikde nikam nebude vynášet. Tak ať si to pan John srovná sám se sebou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom doplním, že z pozice předsedy bezpečnostního výboru opravdu může přijít do kontaktu s informacemi v nějakém režimu utajení pochopitelně.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Nemůže, musí. Samozřejmě a ten režim utajení má několik stupňů, ale jako investigativní novinář zase znamená, že hledá tyto tajné informace, protože investigativní znamená, že budu hledat ty informace, které nejsou rovnou dostupné, které nejsou jakoby zprávou, dejme tomu, ČTK nebo něco. Takže to už přesně do sebe jakoby zapadá, že jo. On bude investigativně vlastně vyslýchat sám sebe, a pak to …, on to …, to je schizma. On to potom zveřejní jako novinář, to, co se dozví od téhož Johna jako politika.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímavá propojenost.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Takže on se může doma vyslechnout.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z vyjádření Radka Johna cituji: „Hodlám publikovat fakta o rozkrádání v této zemi a informace z české politiky, které má česká veřejnost právo znát.“ Konec citace. Nedává snad pro toto prostor právě role politika, Poslanecká sněmovna?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
No, přesně tak! Ale tak to může dělat jako politik, na to nemusí být placený novinář někým, a pokud jsem si všiml, tak je placený tím člověkem, co platil různé ty Zubkové, Paroubky a takové ty politiky, kteří prostě mizí ze scény. Takže pokud je tam tento sponzor za ním schovaný, tak je to pro mne svým způsobem ale taky ta dobrá zvěst, že pan John mizí z politiky, protože ti všichni zmizeli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle premiéra Petra Nečase toto zcela popírá nezávislost žurnalistiky, ale i politiky.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
No, bohužel, ale jaksi ona naše politika svým způsobem je dost žertovná, že jo, to jako, co si budeme namlouvat. Teď už je víceméně kabaret. A být překvapen tím, že se tam stávají nějaké takovéhle věci potom, co nám naši drazí zvolení zástupci předvádějí, zejména naneštěstí zrovna v tomto volebním období a zejména zrovna ty VV, tak já myslím, že už člověka by nemělo nějak nic moc překvapit a neměl by se nechat zaskočit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lékaři a další zdravotníci už příští rok nedostanou přidáno, neporostou ani úhrady za zdravotní péči. Zdravotní pojišťovny by za ni měly vydat maximálně tolik, kolik vyberou na pojistném. S tím počítá nová úhradová vyhláška na rok 2013. Lékařská komora žádá po ministru zdravotnictví vysvětlení. Na co byste se jej zeptal vy, pane profesore Beneši? Dalo se to očekávat?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
No, tak samozřejmě se to dalo očekávat, protože zcela zákonitě a logicky to zdravotnictví chce a může spotřebovat daleko víc. Ale jak vy jste to tam formulovala, tak to je vlastně žádost o dluh a to jaksi … svým způsobem nemůžu utratit víc než mám, nebo neměl bych. To je nerozumné, hloupé a do budoucna nepříliš chytré. Jestliže nás teďka jakékoli skupiny, a to už je jedno, jestli jsou to doktoři nebo horníci nebo kdokoli jiný, nutí k tomu, abychom žili na dluh, abychom ten dluh, který ten stát a de facto Evropa celá má, tak je to poškozování našich dětí, vnuků a dalších. To, to je bez debat! To my nemůžeme prostě žít za něco, co nemáme.
Takže pokavad ty pojišťovny nechtějí dát víc na zdravotní péči, nežli daly loni, tak to je zcela jejich legitimní právo a stejným způsobem i povinnost, ale bylo by k tomu dobré b), kdyby to, co mají, dokázaly chytřeji redistribuovat, protože ta distribuce je tam špatná. Těch peněz tam pravděpodobně jako celek je hodně, ale špatně nastavená distribuce. Když platíme každý acylpirin komukoli, že jo, to je takový ten zákon 3FZ - všechno všem a všude a zadarmo.
A to je špatně! Tam by to mělo opravu být výběrové, aby se to, co je opravdu drahé a nezbytné, k těm lidem, kteří to potřebují, dostane, dostalo a abychom my nemuseli se zase na těch pojišťovnách doprošovat, aby nám zaplatily něco, co opravdu si myslíme …, ne myslíme, ale co víme, že je účelné, že je nezbytné, ale je drahé a ony nám to zaplatit nemůžou, protože támhle každýmu koupily acylpirin. Takže tam nejde o to, aby tam přiteklo víc peněz, nebo aby se víc peněz spotřebovalo, nebo aby měly ty pojišťovny dluhy. Tam jde podle mne o to spíš nějak to redistribuovat tak, aby to fungovalo o něco líp. Ale vyřešit … to nevyřešíme, protože to nevyřešili nikde na světě tento problém. Ta medicína jde tak rychle dopředu …
Zita SENKOVÁ, moderátorka
To ubere distribuci …
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
… a medicína spotřebuje jakékoli peníze, které tam dáte. Takže ta diskrepance mezi tím, co se do zdravotnictví může dát, co teď zdravotnictví potřebuje, co by doktoři chtěli, aby tam bylo, tak to prostě nedokáže žádnej stát na světě tohleto pokrýt - ani Američani, ani nikde jinde. Ten problém, který máme my, je celosvětový. To prostě není naše specifikum. To se hluboce mýlíme a zase si myslíme, že jsme „pupkem světa“, ale ten problém je opravdu celosvětový, že žádná země nedokáže uhnat svůj zdravotnický systém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A našli bychom třeba v zahraničí nějaký příklad, kde to se snaží nějak efektivně řešit nebo …
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
To se snaží všude, to se snažíme i my. Svým způsobem hledáme každý pomalu nějakou svoji cestu, vzájemně to od sebe ty systémy kopírujou. Ten náš je relativně podobný německému, ale není zas až tak podobný německému, protože máme svoji vlastní tvořivost, že jo a ti Němci taky nemají všecko dobře. Mají s tím problémy Holanďani, má s tím problém Británie s tím jejich slavným NHS, má s tím problém Amerika, kde už mají spočítáno, že za 15 let budou dávat 40 % národního důchodu dozdravotnictví, což je svým způsobem nemožné, že jo, má s tím problém Ukrajina, kde je určitá část péče hrazena státem, ale ta je hrozně maličká a cokoli je nad to, tak si ti lidi musí platit a nikdo se s nima prostě nebaví.
Takže prostě tyhlety problémy jsou všude a tvářit se, že to je problém jenom České republiky, je opravdu absurdní a je to taková ta naše představa, kdy na jednu stranu jsme hrozně moc jako skromňoučcí a nedokážeme si říct, ano, bouchnout, tohleto jsme dokázali, tohle umíme, měli jsme doktora Holého, světového vědce …, jo, něco v tomto duchu a na druhou stranu tady si myslíme, že jsme „pupek světa“, že prostě zdravotnictví řešíme jen my. To není pravda, řeší to všichni!
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proti stavu zdravotnictví chtějí za necelý měsíc protestovat lékařské odbory. Dokonce v zemích Visegrádské čtyřky podle šéfa Lékařského odborového klubu Martina Engela je to pouze první krok a krajním řešením by mohla být mutace akce „Děkujeme, odcházím!“ na co nejširší …
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Mezinárodní mutace.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
V zemích Visegrádské čtyřky.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Proboha, jaksi …, kde nic není, tak ani smrt nebere, to je takové …, a že jsou ve společnosti křiklouni, kteří jedni křičí, protože to myslí upřímně, druzí křičí proto, aby se něčeho dobrali sami pro sebe, to je přeci zjevné a nějaká takováhle akce, ať si, ať si hrají. Mne na tom mrzí jediná věc, že to přeci jenom zase ublíží prestiži povolání a že to zase svým způsobem srazí doktory na úroveň dělníků od pásů a na to, že pacient nebude mít úctu ke svému panu doktorovi a nebude mu naslouchat s takovou pozorností jako dosud, protože si vybaví, že pan doktor támhle stál někde u sanitky, na který bylo černým písmem napsáno „Váš exitus, náš exitus“, nebo jak to tam bylo, že jo a takovýhle.
A samozřejmě, že k těmhle lidem obecně veřejnost nemá vůbec žádnou důvěru a ani moc sympatií obvykle, k těm různým stávkujícím, ať už je to zase kterékoli provenience. Takže nic si od toho asi nemůžou slibovat ti, co to vyvolají a jestli teď teda ze všech těch čtyřech zemích půjdou někam na Západ, to nevím, ale těch našich lidí je na Západě už dost a zaplaťpánbůh, protože získají zkušenosti, vrátí se a něco přinesou.
Ne všichni. Evropa je otevřená každému, ta k migraci jenom pomůže, protože samozřejmě, že rozhodující životní děj je dynamika, takže se to začne u nás trošku pohybovat a bude určitá změna, přijdou noví lidé, někteří staří, kteří už by měli odejít, odejdou. Takže ono to, to je plně namístě. Ale mrzutý na tom je ta ztráta té prestiže a takové té důvěry a takové té určité, jak bych to tak řekl, výlučnosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Cítíte vy, pane profesore Beneši, že po té první akci „Děkujeme, odcházíme!“ došlo k nějakému posunu, co se týče toho respektu, jak teď o tom mluvíte?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Ne, ne, ne! To zas musím upřímně přiznat, že necítím, ale ono je to něco … to je dáno oblastí, kde já se pohybuju. Já se nepohybuju mezi normálními lidmi v hospodách. To, to výjimečně, a když jdu do hospody, tak s kamarádama. Takže zase nevidím moc té běžné populace a pacienti ke mně osobně se chovají tak jako dřív. Ale je to samozřejmě dáno tím, že ví, co je čeká, ví, kam jdou a chtějí ode mne slyšet nějaké relevantní informace. Těch se jim dostane, takže tam, tam se nezměnilo nic, to ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
České zdravotnictví přijde o šest tisíc akutních lůžek, zdravotní pojišťovny navrhují zrušit akutní lůžkovou péči ve dvanácti nemocnicích. Je to rušení akutních lůžek důsledkem pouze finančního propadu zdravotních pojišťoven, nebo jsme měli nadbytek těch lůžek?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Já už léta tvrdím, že jsme měli nadbytek. My máme 200 nemocnic na 10 milionů obyvatel. To je moc! A to je ten sovětský svět, styl, kdy tam měří vzdálenosti ve vrstvách, takže museli tu medicínu dostat na tu Sibiř, že jo, ty „vratše“ dopravit k tomu nemocnému. A my jsme tohleto udělali taky a v každé menší obci jsme postavili nějakou nemocničku a je to takové tohle …, a to samozřejmě bylo příliš. Druhá věc je ta, o tom se nemluví ve všech těchhletěch věcech, že medicína se přesouvá do ambulantní sféry. Plno věcí, kvůli čemu dřív muselo, museli jsme pacienta hospitalizovat, de facto na ty diagnostické procesy, tak to se dá už všechno udělat ambulantně a lidi sami přeci nechtějí ležet v nemocnici. Pokavad já můžu nabídnout pacientovi: já vás vyšetřím ambulantně a vy přijdete až na tu operaci, tak to každý uvítá.
A v interních oborech opravdu ta nutnost hospitalizace je menší a menší, ale i u nás, i v chirurgických oborech, protože jsme zkrátili ošetřovací dobu. Takže svým způsobem teďka ke každé posteli se sice najde pacient, ale jde o to, jestli tam ten pacient musí být. A pak je druhá věc, a ta je mnohem ošidnější, jakým stylem to ta pojišťovna chce provést. Protože zatím takovéto byrokratické akce obvykle bývají značně neúspěšné, protože nejsou domyšlené, řekl bych, jaksi zdola. Jsou domyšlené shora nějakým nesamostatným referentem, který proškrtá tak, aby mu tabulky vyšly, a pak to přijde na ty jednotlivé nemocnice, aby snížily někde o 10 lůžek, někde o 20 a je to … tam je to trošičku, tam to většinou škrabe. Takže tam samozřejmě proti tomu bude velký odboj, bude se určitě stávkovat, bude se určitě v novinách psát o tom, jak je to špatně a v mnoha případech to asi i špatně bude, protože je to příliš administrativní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Reakce nemocnic na rozhodnutí pojišťoven zrušit lůžka, se různí, ale převažuje rozčarování a vztek, dokonce některá zdravotnická zařízení ani teda neví, o kolik lůžek a za jakých podmínek přijdou a dokonce i odmítají dohodu se zdravotními pojišťovnami podepsat. Nemělo se spíš vlastně dohodnout nejdřív s poskytovateli péče, tedy s nemocnicemi?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Jako nepochybně to měla být diskuse mezi pojišťovnami a těmi poskytovateli. To je, to je absolutně logické. Nakolik se to diskutovalo, to nevím, ale vím, že už se to připravuje dost dlouho a že u nás v nemocnici taky k nějakému rušení lůžek došlo, že snižujeme, ale to … asi snížit počet lůžek v jednotlivé nemocnici není to, co ten efekt přinese, protože my od té pojišťovny budeme …, my jí budeme účtovat de facto stejně všichni, akorát že uděláme víc práce na míň lůžkách. Jde o tu samou práci, jako dosud jsme dělali, dejme tomu na 50 lůžkách, tak ji uděláme na 45. Takže snížit někde lůžka takovýmto stylem asi ten správný efekt nepřinese.
Co přinese efekt, je opravdu zrušit celá zařízení. Ale to samozřejmě musí vyvolat nějaký odpor a nějaký, nějaký nesouhlas, ať už těch, kdo jsou tam zaměstnáni …, to přeci by bylo nelogický, kdyby ti, těm se to líbilo, a stejně tak těch obyvatel v těch obcích. Ale jsou-li to nezbytné kroky, a já si myslím, že jsou, tak je třeba to vysvětlit, je třeba redistribuovat zdroje, ať už lidské nebo personální. U nás si lidi musí zvyknout na to, že za prací se taky dá stěhovat a měli by si lidi zvyknout, že za péčí, je-li lepší, je lepší dojet třeba o 10 kilometrů dál.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
V „Jak to vidí“ dnes hovoříme s přednostou Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice, profesorem Vladimírem Benešem. Ministr zdravotnictví Leoš Heger navrhuje, aby si pacienti hradili zubní plomby sami. Výjimku by měly mít jen děti, osoby nad 65 let, pacienti s určitými nemocemi a lidé v hmotné nouzi. Co říkáte, pane profesore, případnému zpoplatnění plomb? Podle …
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Já nejsem levicově založen, ale přesto zrovna v té oblasti stomatologie mne tak nějak napadá otázka, co to naše pojištění u toho zubaře hradí? Když už bysme měli platit i amalgám, to je, to je to …
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
… to nejjednodušší přeci, nejzákladnější, tak už vlastně my to vychází, že za pojištění zdravotní nikdo zuby neopraví, jo, že, že, u zubaře prostě už se musí hodně platit. Je-li to tak, tak pak bych opravdu vyhlásil, že stomatologie je řemeslo placené a hotovo patnáct, nechť platěj lidi! Nic, nic proti tomu, ale přestal bych potom se tvářit jako, že je to ještě součást zdravotnického systému. Ta spoluúčast pacienta, těch 22 %, nebo kolik to teď máme, nikdy mi nikdo nedokázal říct, kolik z těch 22 % tvoří vlastně stomatologie.
Pravděpodobně většinu, protože my třeba nemáme v našem oboru spoluúčast žádnou. Tam není nic, kde bysme brali nějaké peníze od pacienta, všechno je to hrazené pojišťovnou. Takže kde těch 22 % je? A když ten amalgám …, já nevím, já, já této oblasti nerozumím, ale je mi prostě divný, že je možný de facto, aby pacient si hradil všecko. Co tedy jako, na co má nárok v té zubní péči?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministra by to mohlo přinést do systému asi půl miliardy korun. A od opatření si také slibuje, že se Češi začnou o své zuby lépe starat. Nejspíš se shlédli například v přístupu ve Švýcarsku. Tam fungují preventivní programy, které podporuje stát a většina zubní péče se hradí.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Nepochybně. S radostí to podepíšu, ale tak jak … a i svým způsobem je to správně, tak jako je to s tím acylpirinem. Ale vždycky musí být něco, co se v tom …, něco základního, něco bazálního, něco prostě toho úplně nejjednoduššího, co by ten člověk, na co by ten člověk měl mít nárok. Nemůže to být jen veškerý přepych a nemůžou to být acylpiriny, které nepoškozují žaludeční sliznici, že jo a takovéto věci, ale nějaký ten základ přeci musí …, od toho se pojišťují ti lidi, i když povinně, tak se pojišťují od toho, aby pak jim někdo pomohl! To je, ten člověk, který se pojišťuje, přeci … v jakémkoli pojišťovacím systému, sází na to, že se mu něco stane, že mu shoří barák, nebo že se mu rozbije auto, nebo že mu vypadají zuby a ta pojišťovna sází na to, že se mu to nestane. To je svým způsobem sázková kancelář. Ale když teda on si vsadí na to, že se mu ty zuby zkazí, tak ta pojišťovna potom musí svým způsobem tu sázku prohrát a něco mu zaplatit musí člověku, jo, to, to, to, to je logika!
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohly by, pane profesore, řekněme, vyšší úhrady, ať už jsou to za zuby nebo za další vyšetření …
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Takhle, já jim možná křivdím, možná, že je tam něco zadarmo, já tuhle problematiku neznám, ale amalgám mi přijde jako to nejjednodušší.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohlo by třeba, když si připlatíme nebo zaplatíme více, vést to k tomu, že bychom o své zdraví lépe pečovali?
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Cokoli je zadarmo, je špatně a člověk si toho neváží a nefunguje to! Takže samozřejmě, ale platit si víc ne, tam připojištění, tak jako si člověk může pojistit automobil, tak jako si může pojistit kde co, že jo, u baráku, oheň, kroupy, co já vím, vždyť těch reklam jsou stovky, tak podobně by mělo bejt zdravotnictví. Základ dát solidní, stejný a k tomu si připojistím na lepší služby v nemocnici, na lepší postel, odoperuje mne pan profesor - něco v tom duchu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ještě jedno téma máme z oblasti medicíny. Podle představ opět ministerstva by se obory, jako záchranář, fyzioterapeut nebo všeobecná sestra, měly studovat pouze na vysoké škole. Ministerstvu vadí, že tyto obory se studují jak na vyšších odborných školách, tak i na těch vysokých. Co si o tom myslíte? Ředitelé, možná ještě, promiňte, … vyšších odborných škol se bouří s tím, že by to znamenalo pak úplnou likvidaci pro pacienty, likvidaci pro školy a pro pacienty personál s menší praxí …
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
To možná jo, ale my těch škol máme hodně, takže ono, to … tam je to ještě horší přebujelost než v tom zdravotnictví. Ale já si nemyslím, že je problém tak, jak je to postaveno. Problém je v tom, že všechny tyto profese by se měly studovat na dobré škole, a pak je mi lhostejno, jestli ta škola patří Františkovi Vonáskovi z Pyšel, anebo jestli patří Karlově univerzitě. Zásadní je, aby ta škola byla dobrá. To znamená, že musíme mít systém kontroly a musíme mít systém akreditací, která řekne: ano, ty školo, plzeňská práva, neprovádíte to, co byste dělat měli, neděláte to kvalitně, takže my vám tu akreditaci sebereme a vy nebudete učit, anebo to hodně rychle upravíte, a pak učit budete. Takže není to otázka, pod čí hlavičkou ta škola je, ale je to otázkou toho, jestli ta škola je dobrá, anebo jestli je špatná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mozková příhoda postihla loni v Česku přes 40 tisíc lidí. Podle statistik tedy každých 14 minut jednoho a každý třetí umírá. Na nedávném kongresu Evropské neurologické společnosti zazněla také informace, že každý rok postihne cévní mozková příhoda milion a … téměř půl druhého milionu Evropanů a 7 milionů kvůli těm následkům žije s handicapem.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
To, to jsou určitě správná čísla a odpovídají. Dokonce my máme v tomto epidemiologicky víc než naše okolí na západ.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hm, z další studie předních epidemiologů a ekonomů ve zdravotnictví, kteří hodnotili ekonomické dopady onemocnění mozku v Evropě, tak mimo jiné vyšlo najevo, že náklady na nemoci mozku u nás v Česku v roce 2010 se téměř rovnají nákladům na olympijské hry, které byly letos v Londýně.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
To bych věřil, to bych věřil. Ono onemocnění mozku, nervového systému je to nejdražší asi v medicíně, protože se počítá i de facto něco jako uniklý zisk nebo ta uniklá produktivita, která je a naproti tomu ještě ta jakoby penze nebo to, co tam je, protože nervové … nebo nemoci nervového systému mají samozřejmě v sobě to špatné, to jsou ty následky. Když profesor Pirk odoperuje srdce, tak ten člověk potom je normální a může dál dělat to, co dělal předtím a může dál něco přinášet, něco produkovat a není prostě jakoby závislý na té společnosti, kdežto zrovna u těch cévních mozkových příhod opravdu je ta skupina nemocných, která potom už potřebuje trvale pomoc druhé osoby, která už nikdy nic nevydělá, která už potom jenom spotřebovává, takže tam máte ten uniklý zisk, ta uniklá produkce a ještě to, co do toho je třeba dát. Takže ty sumy opravdu jdou do ohromných výšin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Navíc stoupá počet také u mladých lidí. Většinou jsme tyto mozkové příhody spojovali se staršími ročníky. Pokyvujete hlavou ne příliš souhlasně.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Já, já si tak úplně nejsem jist. Jako je faktem, že jsou nemocní s těmito chorobami, kteří jsou daleko mladší, než by člověk čekal, že jo, to je nemoc tak přes 50, 55 běžnější, ale že by to bylo až tak …, já ty statistiky tak úplně neznám, ale je to … vždycky se trošku lekám, protože to je takové to orákulum svým způsobem novinářské, protože úrazů přibývá. Stačí se podívat na jakékoli statistiky Ústavu zdravotnických informací - už mnoho let u nás ubývají úrazy, ale tohleto se opakuje. Takže to, že to řádí v nižších věkových ročnících, napřed bych se asi radši podíval na ty statistiky, nevím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uděláme tak příště.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností
Uděláme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hostem dnešního vydání „Jak to vidí“ byl profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a Vojenské fakultní nemocnice Praha. Zítra Vladimír Kroc přivítá po půl deváté monsignora Václava Malého. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou