Neshody ve zdravotnictví a chystané protesty odborů se budou konat 1. března. Proto se staly tématem dnešního vydání Studia STOP. 1. března vyhlásila komora Den zdraví lékařů. Mají ho využít k péči o své zdraví a k osvětě mezi pacienty o rizicích reformy. Výzva platí i pro soukromé lékaře. Lékařská komora je vyzvala, ať příští pátek zavřou ordinace. Nemocnice mají ošetřit jen akutní pacienty. K výzvě se již přidaly lékařské odbory, sdružení ambulantních specialistů, odmítli sdružení praktických lékařů. Hosty dnešního vydání Studia STOP jsou Pavel Vepřek, poradce ministra zdravotnictví Leoše Hegera a také předseda občanského sdružení Občan. Jsme ve studiu také s předsedou Asociace českých a moravských nemocnic Eduardem Solichem, ředitelem Nemocnice s poliklinikou v Hranicích. Pánové, dobrý večer vám přeji.
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Dobrý večer.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Děkuji, že jste přišli do našeho posledního vydání Studia STOP. Po telefonu budeme ve stálém spojení během našeho vydání s Dagmar Žitníkovou, předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Paní Žitníková, děkuji za to, že jste si našla čas pro Český rozhlas 6.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Děkuji, pěkný večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Spojíme se také s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem a uslyšíte i rozhovor s hejtmanem kraje Vysočina Jiřím Běhounkem. „Pane ministře, odejděte.“ Vyzývají odboráři ministra zdravotnictví Leoše Hegera a chystají na 1. března další protest, jak již zaznělo. O jeho důvodech, podobě i očekáváních budeme diskutovat v dnešním vydání.
A zde je předtočené vyjádření hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka, zastupitele města Pelhřimov, zastupujícího ČSSD. Hodnotí chystané protesty zdravotnických odborů následovně.
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
Tak, informace o tom, jaké budou mít podoby, to znamená až záměrné ošetřování lékařů mezi sebou, preventivní prohlídky a případně nošení zelené pásky známa mi je. Já samozřejmě se k tomu jako zřizovatel nemocnic a dalších věcí stavím trošičku rezervovaně. I především z toho důvodu, že jsem zatím neslyšel žádnou jaksi argumentaci nebo návrh, jak teda z té složité situace ven. Jak prostě současnou situaci zkusit řešit. Když teď má bejt elektronickej recept, je to odmítnuto, když má být jakákoliv elektronizacezdravotnictví, je to odmítnuto, když chceme nějakým způsobem šetřit, není to přijato, takže nevím, jaká je představa, jak to zajistit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
To znamená v jakých oblastech se neshodujete s odbory a v jakých shodujete?
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
No, tak my, my odbory samozřejmě plně podporujeme, ale máme trošičku jiné názory na to, jakým způsobem zajistit jednotlivou činnost našich třeba nemocnic. Teď mluvím za krajské nemocnice a za naše zařízení. A víte dobře, že v době, kdy bylo Děkujeme, odcházíme, tak Vysočina byla jedna z oblastí, která byla hodně výrazným způsobem tou snahou odejít zasažena. My samozřejmě nemáme peníze na to, abychom doplatili jako kraje propady financí jak v našich nemocnicích, které dneska hovoří při DPH a o tom o obrovských částkách, ani nemáme peníze na to, abychom zaplatili mzdy. Takže to je asi záležitost, kterou s odbory nejsme naladěni na stejnou notu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
To znamená, vy nebudete moci platit svým zaměstnancům?
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
No, ne. Jestliže dneska jsou výrazným způsobem sníženy zálohové platby od pojišťoven z důvodů úhradové vyhlášky tak jak je nastavena, tak naše nemocnice při růstu DPH a všech těchhle těch záležitostí na konci roku budou mít desetimilionové ztráty. A my z našich rozpočtů už bohužel žádné rezervy nemáme, konečně ministerstvo financí vydalo hodnocení krajů, kde jsou pouze dva kraje Pardubice a Vysočina zatím bez dluhů. Ale to dlouhodobě nemůžeme při této situaci, při tvorbě DPH a všech těchhle těch věcí vydržet.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
To znamená největší problém je úhradová vyhláška podle vás?
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
Největší problém je úhradová vyhláška a naprosto nejasná situace, kde ty peníze, pokud jsou, vlastně jsou. Že úhradová vyhláška je nějakým způsobem nastavena chápu, ale že se za 5 let nezvedla částka 763 korun na jednoho pojištěnce státního, což je v řádu, asi, jestli si to pamatuju dobře, kolem polovičky pojištěnců, to znamená kolem 5 milionů důchodců a dětí. Tak to pochopitelně ten deficit v tom zdravotním pojištění zhoršuje. A tím pádem ty peníze v podstatě nejsou. Jestliže je to 93 procent zatím záloh skutečnosti roku 2012, tak si vemte, že to v podstatě pro nemocnici středního typu znamená měsíční ztrátu mezi 1,5 až 3 miliony korun, pro větší ani nemluvím.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Poslední věc, výzvy k odchodu pana ministra zdravotnictví. Samozřejmě vždy je potřeba, když se taková odborová akce organizuje, mít nějaké dobré heslo. Ale pomohlo by to něčemu? Jak hodnotíte práci pana ministra?
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
Tak, já jsem práci pana ministra hodnotil zpočátku velmi pozitivně. Myslel jsem, že k tomu přistupuje velice racionálně, posléze se podle mého soudu dostal trošičku do politických tlaků a vleků a já myslím, že v současné době už dostatečný vliv na ten resort ztrácí. Jinak že samozřejmě je vždycky nějaký symbol, na které se je třeba soustředit při jakékoliv akci, ať je to taková nebo maková, ať je to otázka prezidentských voleb nebo jakýchkoliv výročí, anebo teda stávkové pohotovosti, tak vždycky musí být jeden objekt nebo jeden člověk, na kterého to bude soustředěno, tak samozřejmě chápu, že je v tomto případě jaksi tlak na pana ministra Hegera. Já ale …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Promiňte, to znamená výměna na ministerstvu tedy v pozici pana ministra by přispěla k něčemu dobrému či nikoliv?
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
Já si myslím, že ze zkušeností, které máme a nelžeme si vzájemně, vidíme, že pokud je situace ve vládě taková jaká je, jaká je atmosféra, tak výměny na nejvyšších postech většinou příliš mnoho nepřináší. Podívejte se, kolik výměn v téhle vládě už nastalo, ale dál máte pocit, že se to nějakým způsobem zásadně posunulo dopředu. Naopak já mám pocit, že ty výměny spíš vedly k oslabení toho kabinetu než k zlepšení situace. A já jsem přesvědčen, že ta výměna může přinést určité uklidnění, ale nepřinese podle mého soudu zásadní změnu v našem zdravotnictví.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Pane hejtmane, děkuji za váš čas věnovaný Českému rozhlasu 6. Těším se na slyšenou.
Jiří BĚHOUNEK, hejtman Vysočiny, zastupitel města Pelhřimov /ČSSD/
Mějte se krásně, na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Na shledanou. Tolik tedy slova hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka, který je také místopředsedou správní rady VZP.
Předchozí slova pana hejtmana Běhounka poslouchala v tomto vydání Studia STOP paní Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Paní Žitníková, podle vašich slov, která jste již před x dny sdělila médiím, je situace v českém zdravotnictví nejkritičtější za celou dobu jeho existence. Vy jste řekla, že ministerstvo chtělo administrativně zrušit 32 nemocnic, pak se vzedmula proti tomu vlna odporu a nemocnice tedy přežily. Tak se ministerstvo podle vašich slov rozhodlo, že nemocnice zruinuje ekonomicky. Pro letošní rok vydalo úhradovou vyhlášku, která snižuje reálné výdaje nemocnicím až o 20 procent. Nemocnice podle ní dostávají 87 procent úhrad z roku 2011. Když k tomu připočtete růst cen a inflace, ocitají se podle vašeho názoru nemocnice na hranici existence. Vy nechápete tvrzení pana ministra o kvalitě zdravotní péče, když se podle vašich informací stará v noci v nemocnici o 45 pacientů jedna zdravotní sestra. Jsou toto hlavní důvody k tomu chystanému protestu 1. března?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Ano, všechny ty důvody, které vlastně my k tomu máme, tak jste vyjmenovala. Ale k tomu patří ještě další důvod. A to je, že pan ministr Leoš Heger neplní své sliby. Dokonce od těch slibů utíká. My jsme s ním měli zhruba před 2 lety domluveno, že se přidá zaměstnancům ve zdravotnictví. Nejen lékařům, ale i sestřičkám, ošetřovatelkám, sanitářkám. A pan ministr nám původně slíbil zvýšení platů o 10 procent. Potom z toho bylo 6,25 procenta, 6,25 procenta vyplatily jenom některé nemocnice a dneska už i fakultní nemocnice zvažují, že z důvodu špatných ekonomických, špatné ekonomické situace přestanou tady toto navýšení vyplácet. Pan ministr nám sliboval i pro pacienty záruky do zákona o zdravotních službách. S tím, že se nebude vlastně nějakým způsobem jakoby zvažovat rozšíření nadstandardů na stávající, na stávající výkony, ale že se to bude vztahovat k novým výkonům. My jsme s ním měli předběžně jakoby domluveno, že to dá do toho zákona. Do zákona to nedal. Prostě opravdu si myslíme, že se ty právní nároky na zdravotní péči a podmínky pro zaměstnance zhoršují a že ta situace je rok od roku horší.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Jaký je názor předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Solicha, který je také ředitelem Nemocnice s poliklinikou v Hranicích a sedí zde ve Studiu STOP Českého rozhlasu 6?
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Tak, ta situace je opravdu složitá a zhoršuje se. Je fakt, že úhradová vyhláška, která platí pro letošní rok, je přísně restriktivní. My jsme přesvědčeni o tom, že je zbytečně restriktivní, protože v loňském roce byl meziroční nárůst výběru pojistného o 4,8 procenta. Čili v loňském roce bylo vybráno na zdravotním pojištění víc než v roce 2011. A stejná predikce se očekává i v letošním roce. Není pravdou, že v letošním roce klesá výběr pojistného. V letošním lednu bylo vybráno 24,3 miliardy korun stejně jako v lednu roku 2012. Ta vyhláška opravdu plošně redukuje úhrady zdravotnickým zařízením a ta procenta se fakticky blíží tomu, co avizovala paní předsedkyně. Ta realita tady je. Není pravdou to, co říkal pan ministr, že úhrady zdravotnickým zařízením poklesnou pouze o 1 procento. To je opravdu 10 procent. Takže tady z toho pohledu když pominu ten obsah protestu lékařů, tak z tohoto pohledu ten protest je oprávněný, protože sociální neklid ve zdravotnických zařízení lůžkového typu roste geometrickou řadou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ještě jedna doplňující otázka než nechám reagovat poradce pana ministra Hegera Pavla Vepřeka, který je zde ve studiu. Paní Žitníková, nepřipadá vám jako zdravotníkům a zdravotnickým odborářům, jistě máte právo na to projevovat svoji nespokojenost a je zřejmé, že pan ministr slíbil navýšení o 10 procent platu zdravotníkům a dalším, dalšímu zdravotnickému personálu. Ale v té situaci, když ostatní profesní skupiny nedostaly přidáno mnoho let, nepřipadá vám to přehnané ty vaše požadavky týkající se konkrétně platů? Nemluvím teďko o té úhradové vyhlášce a o problémech nemocnic.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Já bych neřekla, že je to přehnané, paní Jirásková. Protože ty sliby pana ministra nebyly naplněny. Prostě jestli si někdo myslí, že zdravotní sestřičky dostaly přidáno 10 procent nebo 6,25 procenta ve většině nemocnic, tak to vůbec není pravda. Ve zdravotnických zařízeních se platy několik let pro zdravotnický personál vyjma lékařů vůbec nikde nehýbaly. Navíc na ty sestry je dnes nakládáno daleko více práce. Platí nová personální vyhláška, která vlastně snižuje počty zaměstnanců v těch nemocnicích, která říká, že stačí méně pracovníků na stávající počet pacientů. Ti lidé jsou přetěžováni v těch zařízeních. Prostě ta nespokojenost opravdu tady je. A co se týká ještě té situace celkově. No to tady řekl pan předseda Solich. Nemocnice jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. A ve veřejném zdravotním pojištění dneska prostředky jsou. Jenom ty prostředky nejsou z něho uvolněné právě do těch nemocnic, nejsou uvolněné ani na poskytování péče, ani na platy těch zaměstnanců. Takže ta vyhláška je nespravedlivá, je restriktivní a vůbec taková být nemusí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano, já se vás budu posléze ptát, kde ty prostředky jsou. Ale předtím se zeptám poradce ministra zdravotnictví Leoše Hegera Pavla Vepřeka, který je zároveň předsedou občanského sdružení Občan. Takže sbírá i stížnosti občanské, vidí tedy celou věc z širšího spektra. Pane poradče, proč tedy zdravotníkům děláte takové problémy, potažmo vaše ministerstvo?
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
No, ministerstvo z toho nemá žádný plezír a nechce dělat zdravotníkům žádné problémy. Ministerstvo prostě hraje s těmi kartami, které má v rukách. A my jsme prostě v situaci, kdy tedy několikátým rokem už ta ekonomika nevzkvétá a kde to dopadá na všechny oblasti společnosti. A já musím teda velmi rozhodně říct, že zdravotnictví zatím je na tom daleko lépe než všechny ostatní segmenty našeho hospodářství. A ve všech oblastech byly nezaměstnaní, ve všech oblastech lidi ztráceli práci, ve všech oblastech ty mzdy klesaly a vezdravotnictví se to zatím nedotklo a zatím jednáme o tom, že by se měly zvýšit platy tak, jak bylo slíbeno třeba před 2 lety. Ale realita je taková, že zdravotnictví zatím nemůže utratit víc prostředků, než které jsou, které má k dispozici. A ta restriktivní úhradová vyhláška byla napočítaná tak, aby v tom příštím roce to zdravotnictví utratilo ty peníze, které má k dispozici. A to, jak se tady říkalo, že, tady pan předseda Solich, tam bych jenom upřesnil, že ty pojišťovny v loňském roce nezískaly o 4 procenta, ale jenom o 2 procenta víc, aspoň pokud já vím. Je fakt, že v tom zdravotním pojištění ty peníze trošku stoupaly. A jak se říká, že se do zdravotnictví dává meziročně méně peněz než se dávalo, tak tam dává státní správa a samosprávy méně peněz. Tam se dalo oproti roku 2010, 2011 asi o 4 miliardy méně, což jsou peníze, které se v zásadě dá říct, že se ušetřily na provozu státních institucí, na provozu hygienických stanic, na provozu ministerstva. To znamená ty peníze, které jsou redukovány, nejsou na úkor zdravotní péče, kde přestože to se necítí v tom úplně komfortně, tak tam ty peníze narostly. Ale na úkor právě aparátu státní správy.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dobře, pokud ještě chvilku zůstaneme u navyšování platů, proč ale pan ministr, potažmo vy, vaše ministerstvo jste slibovali zdravotníkům zvýšení? To jste nevěděli, že ten slib nebudete moci dodržet?
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Pokud já vím, tak pan ministr byl jako velmi upřímně přesvědčen, že se to navýšení platů podaří. Tam se očekávalo, že bude daleko větší aktivita na straně zdravotnických zařízení v oblasti restrukturace lůžkových služeb. To bylo také naznačeno. Prostě Česká republika v úhradovém systému DRG má opravdu více, více lůžek než kolik potřebuje. Ale zatím jako nikdo nebyl ochoten ty, transformovat podobu těch nemocnic. Jako je to, ta chyba je jak na straně pojišťoven, tak na straně těch nemocnic. Asi se to nedá opravdu vyřešit během jednoho roku, ale bude to proces, který bude chvíli trvat. Je pravda, že v rámci DRG v současný době probíhá sbližování těch základních sazeb, to znamená ti, kdo v současné době jsou na tom hůře, jsou fakultní nemocnic a lépe jsou na tom právě ty nemocnice menší, které měly historicky ty sazby výrazně nižší.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Říká poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Pane předsedo Solichu, vy jste tady kroutil hlavou, to znamená nesouhlasně nad některými údaji, které pan kolega říkal. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Solich.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
No, já jsem jenom chtěl potvrdit to, co jsem řekl, že opravdu v loňském roce bylo o 4,8 procenta většího výběru zdravotního pojištění než v roce 2011. To je údaj z ministerstva financí a je potvrzený. Ty malé nemocnice na tom určitě nejsou lépe. Já nechci říkat, kdo je lépe, jestli velké nebo malé nemocnice. Problém malých nemocnic je v tom, že mají 60 procent mzdových nákladů. Finanční vata úspor je prakticky nulová. Velké nemocnice hospodaří s velkými materiálovými náklady a tam lze ušetřit. To je výhoda ve financování velkých nemocnic. Tady opravdu se nabízí zdání, že když se nepovedla ta politická restrukturalizace minus 10 tisíc lůžek v loňském roce, kdy se uzavíraly smlouvy, tak teď se ta situace uchopí znovu a lépe a zlikvidují se ty menší zdravotnická zařízení, která za sebou nemají tak velkou ekonomickou sílu, ekonomickou úhradovou cestou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové, kde se tedy nacházejí ty prostředky, které ministerstvo k vaší dispozici neuvolnilo?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Ty se nacházejí na fondech zdravotních pojišťoven. Tady už bylo řečeno vlastně, že ten loňský výběr byl vyšší o 4,8 procenta, což řádově představovalo 10,4 miliardy. Jenom teď vlastně pro rok 2013 je plánováno, že se více vybere o 2,4 procenta. A prostě tady ty peníze se do toho systému nedávají, ale zůstávají po přerozdělení na účtech zdravotních pojišťoven. Pokud je moje informace správná, tak k 31. 12. bylo na účtech zdravotních pojišťoven zhruba 11 miliard korun. A kdyby se tady tyto peníze uvolnily, tak prostě my nebudeme tady v této kritické situaci, v jaké jsme. Že nemocnice nebudou mít na placení svých závazků, že se budou snižovat platy, prostě znovu opakuju, celá ta situace je podle nás ekonomicky naprosto nesmyslná a vzniká dojem toho, o čem hovořil pan předseda Solich. Že se chce, aby se některé nemocnice zavřely, když se nepodařila ta restrukturalizace lůžek udělat v loňském roce. Ale já bych ještě zareagovala na tu restrukturalizaci. My jsme neviděli ani jednu jedinou analýzu, která lůžka jsou v nemocnici zbytečná. My jsme neviděli vlastně žádné podklady k tomu, jestli se skutečně na těch lůžkách ti pacienti neléčí. A já co mám informace, tak prostě se neustále prodlužují čekací doby. Moje dcera potřebovala tady v Praze gynekologickou operaci na konci prosince, nebo na začátku, na začátku prosince. A termín, který jí byl nabídnut, byl termín konec února letošního roku. Což jsou 3 měsíce. Prostě opravdu ta péče se v těch nemocnicích prodlužuje, odkládají se plánované výkony a jednoznačně prostě my se domníváme, že v takových kritických situacích bude docházet letošní rok, pokud se nezmění úhradová vyhláška, k ohrožení zdraví pacientů.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano, čekací lhůty na výkony, analýzu, která by řekla, která lůžka jsou zbytečná probereme až poté, co si pohovoříme s prezidentem České lékařské komory. Ale ještě předtím, pane poradče Vepřeku, tedy otázka pro poradce ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Zdravotní pojišťovny podle paní Žitníkové mají 11 miliard korun, které by mohly být uvolněny právě na problémy v nemocnicích a celou situaci by vyřešily. Velmi zjednodušuji, ale proč tedy nedojde k uvolnění těchto peněz?
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
No, já si myslím, že je to, jako svědčí to jako v naprosté nepochopení fungování zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny jsou takový průtokový ohřívač, kde přicházejí peníze a zase odcházejí. Jako platby zdravotnickým zařízením. A ty zdravotní pojišťovny ve chvíli, kdy ty peníze na účtě nemají, nebo mají těch peněz, ty peníze na tom účtě jsou 1 den a další den zase jsou vyplaceny. Ty zdravotní pojišťovny mohou prodlužovat třeba dobu splatnosti, což ty pojišťovny, které mají finanční problémy, nebo mají větší deficit, tak ty platby zpožďují. Ale zatím to není nijak dramatické. Jinak podle toho, co já vím, tak všechny pojišťovny jsou v současné době v negativní bilanci, to znamená není pravda, že by jako bilančně ty pojišťovny měly přebytky. Naopak. A proto, proto ta vyhláška musí být taková, když nechceme potopit naše zdravotní pojišťovny a tím teda potažmo celé zdravotnictví, tak musíme s těmi penězi opravdu nakládat uvážlivě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ještě krátká reakce předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Solicha.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Já jenom pro srovnání, nám úhradová vyhláška v průměru snižuje úhrady o 10 procent proti loňskému roku. Přesto si zdravotní pojišťovny do svých plánů zavzaly navýšení provozních výdajů o 2,7 procenta. Takže na jednu stranu snižují úhrady zdravotnickým zařízením, na druhou stranu si zvyšují peníze na své provozy.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Předchozí předřečníky a hosty dnešního vydání, kteří jsou ve Studiu STOP, poslouchal prezident České lékařské komory Milan Kubek. S ním jsme nyní ve spojení po telefonu. Dobrý večer.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Dobrý večer vám i všem posluchačům.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Vy jste slyšel, o čem se tady bavíme. Nicméně dovolte mi poznamenat. Ministr zdravotnictví Leoš Heger v rozhovoru pro Českou televizi řekl následující: „Dialog na úrovni České lékařské komory je bohužel nemožný. Protože její výroky jsou natolik vulgární, že se s nimi jen velmi těžko debatuje. Navíc nic by se stejně nemohlo změnit na faktu, že víc peněz prozdravotnictví v nejbližší době stejně nebude. Žijeme v restriktivní době a v hospodářské krizi, která ještě letos bude takto negativně fungovat. Není moc o čem debatovat. Nemůžeme očekávat víc peněz, museli jsme zmrazit českou medicínu na úrovni roku 2011.“ Prohlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger za TOP 09. Tak, pane prezidente Kubku, ministra zdravotnictví jste vyzývali k odchodu opakovaně. Pan ministr opakovaně říká, že překračujete ve svých vyjádřeních na jeho adresu a na chod ministerstva míru vkusu. Nyní vyzýváte k protestu lékaře na 1. března. Tak, co si od protestu slibujete? A jakou bude mít konkrétnější podobu?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Pan ministr by udělal dobře, kdyby kromě takového toho nekonkrétního napadání řekl, jaké výroky se ho konkrétně dotýkají. Na tom, že spíše než jako ministr zdravotnictví se chová jako loajální náměstek ministra financí, svého stranického šéfa Kalouska a že kvůli udržení své vlastní židle nechá ze zdravotnictví vysávat stále více peněz cestou zvyšování DPH a že z těch peněz, které stát na nás ždímá, na stále vyšších a vyšších daních nepřichází peníze do zdravotnictví, na tom si trvám, protože jsou prostě objektivní fakta. Pan ministr může lakovat skutečnost narůžovo jak chce, ale pokud v letošním roce zdravotní pojišťovny zaplatí méně péče, pak méně péče mohou pacienti dostat. To znamená péče se pro ně stane hůře dostupnou, budou déle čekat, budou dále cestovat, budou muset více platit za léky, někteří potřebné léky nedostanou a tak. Prostě našezdravotnictví se propadá. Ale ne do roku 2011. Pan ministr dobře ví, jak jsou konstruované úhradové mechanismy. To znamená pokud on nám nastaví limity podle roku 2011, pak jsou to ve skutečnosti limity z roku 2010, protože vždy se všechno počítá dva roky zpátky ve zdravotnictví. A mě mrzí, že nejvíc jsou trestáni ti lékaři, kteří jsou pracovití, o jejichž péči mají občané zájem, prostě dobří lékaři. Čím je lékař lepší, tak tím větší část své práce nedostává zaplacenu. A prostě pan ministr se nemůže divit, že takovéto věci prostě kritizujeme a budeme kritizovat, protože my odmítáme se účastnit hry na poškozování pacientů, do které nás pan ministr nutí, protože pokud lékař nepoškozuje své pacienty, pak musí část jejich péče hradit ze svého.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano. Ale teoreticky, když docílíte odchod pana ministra z tohoto postu a přijde na jeho místo někdo jiný, že se situace zlepší?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Podívejte, pan ministr neustále opakuje, že on se obětuje na tom postu a že když odejde, na jeho místo přijde ještě někdo horší. Tohle to já jsem vždycky slýchával za komunistů, vždycky se nějaký soudruh obětoval, aby jeho funkci nezastával ještě nějaký větší hajzl. Prostě tohle to je falešné. Pochopitelně samotnej odchod ministra zdravotnictví nic nevyřeší, pokud na jeho místo nepřijde někdo, kdo bude skutečně hájit zájmy svěřeného resortu. Někdo, kdo bude hájit občany, pacienty, někdo, pro koho nebudou zdravotníci obtížný hmyz. Pokud by přišel skutečně člověk se stejným přístupem ke zdravotnictví jako má pan ministr Heger, tak by se opravdu nic asi zvláštního nestalo. Ale přesto cílem přeci té protestní akce naší není odvolávání ministra. Cílem je vysvětlit občanům, jak zdravotnictví funguje, jaké úchylné mechanismy v něm platí, varovat před tím, jak sezdravotnictví propadá, před tím, že skutečně péče bude hůř a hůř dostupná, bude méně bezpečná, bude méně kvalitní. A občané jsou ti, kdo si platí zdravotní pojištění.Zdravotnictví je zde pro pacienty. A tedy pacienti by měli právo vyjádřit se, jestli si přejí zdravotní péči kvalitní, anebo jestli se smíří s tím, co jim nabízí pan ministr Heger, to znamená, že se bude na zdravotnictví šetřit tak, až se dostaneme pod něco, čemu se říká bezpečná cena. Možná, že víte, co to znamenalo s potravinami. Obrovský tlak na snižování cen potravin v supermarketech vede k tomu, že sice máme potraviny laciné, ale některé z nich jsou nebezpečné a jiné jsou nepoživatelné. A to jde o jídlo. U zdravotní péče je to mnohem závažnější. Prostě to, že máte hnusný rohlík ještě poznáte. Ale to, že jste léčena špatně, tak to prostě zjistíte, až když už je pozdě. A já věřím, že občané se zapojí do té petice, že podepíší tu petici, že seženeme opravdu velké množství podpisů a že se začnou starat o zdravotnictví, dokud je čas. Protože až onemocní, tak už může být pozdě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano, pokud stále platí, že ten váš protestní den odmítlo Sdružení praktických lékařů, je tomu tak, nebo jsou to staré informace? Pane doktore Kubku.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Tak, máte pravdu. Vedení Sdružení praktických lékařů se postavilo proti. Ostatně oni stojí proti lékařské komoře v permanentní opozici trvale. Stojí v permanentní opozici proti mně. Pan doktor Šmatlák je celkem zásadový. Když jsem kandidoval na prezidenta lékařské komory, tak řekl, že udělá všechno pro to, abych nebyl zvolen. Anebo že udělá aspoň všechno pro to, abych se v té funkci neudržel. Takže mně se líbí, že on je zásadový. Ale ten postoj praktických lékařů, těch, kteří skutečně se starají o pacienty, je většinou odlišný. Na ně také dopadají úhradové vyhlášky, i když ne tak tvrdě jako na ambulantní specialisty. A řada praktických lékařů je se svými kolegy solidární a sbírají podpisy, posílají je na Českou lékařskou komoru. Takže já si tady starosti nedělám.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano, ale pokud jsem dobře vyrozuměla, tak právě Sdružení praktických lékařů mělo výhrady k tomu, že by měli svým pacientům dávat zároveň k podpisu petice. To je tedy zřejmé. Tam jste v rozporu a navzájem se respektujete, jste k sobě korektní. Ale co tedy v tom proběhlém dnu, co se krátce bude dít? A přibližte posluchačům jenom obsah té petice.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Tak, občané v té petici žádají, aby byla zachována dostupná a kvalitní zdravotní péče, která je ohrožena nezodpovědnými kroky vlády a ministrem zdravotnictví. Nesouhlasí se snižováním výdajů na zdravotnictví, nechtějí platit stále více za předražené léky, nechtějí cestovat zbytečně daleko k lékaři nebo do nemocnice. Požadují zvýšení částky, kterou z jejich peněz platí stát zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce a nezaměstnané. Požadují, aby zdravotní pojišťovny proplácely zdravotní péči lékařům v plné výši. To znamená, aby on nebyl tím pacientem, za kterého pojišťovna třeba zaplatí už pouze třetinu. Chtějí za své peníze kvalitní péči, chtějí, aby lékaři mohli léčit podle svých znalostí v souladu se svým svědomím a nikoliv podle diktátu úředníků zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. Požadují právo svobodně si zvolit svého lékaře, nesouhlasí s tím, že by o osudu daného zdravotnického zařízení rozhodoval někdo jiný než jejich vlastní zájem. To znamená úředníci pojišťoven nebo státu vyjadřují pacienti důvěru svým lékařům. No, a kriticky se vyjadřují k tomu, co dělá pan ministr Heger ve zdravotnictví, protože pan ministr zájmy občanů nehájí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dobře. V závěru, co si tedy od protestu slibujete, jinými slovy, co chcete po ministerstvu, aby udělalo, abyste byli spokojeni?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Tak, my požadujeme urychlenou novelu úhradové vyhlášky, urychlenou novelu seznamu zdravotních výkonů. Požadujeme pro zdravotnictví peníze. Stát, jak jsem již řekl, ždímá z nás občanů stále větší a větší daně, ale platba za ty takzvané státní pojištěnce je čtvrtým rokem stejná. Pro představu, je to 723 korun měsíčně. A za to se skutečně péče o důchodce poskytovat nedá. Chceme, aby nedocházelo ke snižování platů zaměstnanců v nemocnicích. Chceme zachovat lékařské povolání jako povolání svobodné, to znamená aby lékař byl autonomní v rozhodování v těch odborných otázkách týkajících se léčby svých pacientů. A chceme zabránit přijetí některých rizikových zákonů, ať už je to zákon o univerzitních nemocnicích, který otevírá cestu k nejprve k odstátnění, posléze k privatizaci těch fakultních nemocnic. A zákon o zdravotních pojišťovnách, který zaváděním takzvaného dvousložkového pojistného hodlá zbourat solidaritu, tu stávající solidaritu bohatých s chudými v placení zdravotního pojištění. Takže to jsou takové ty stručné cíle. Já věřím, že pacienti nás chápou, že 1. března nepůjdou do zdravotnických zařízení zbytečně. Na druhou stranu garantujeme těm, kdo budou urgentní péči potřebovat, že se jim dostane. Nemocnice budou sice pracovat v jakémsi omezeném režimu podobném víkendovému, někde omezenějším, někde méně omezeném. Ale ta akutní péče bude vždy zachována.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Vyslovil se požadavky k chystanému protestu ve zdravotnictví, které je plánován na 1. března, organizátor protestu prezident České lékařské komory Milan Kubek. Pane doktore, děkuji za váš čas věnovaný Českému rozhlasu 6.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Děkuji a přeji všem pevné zdraví.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
A dále se ptám hostů ve Studiu STOP, který rozhovor s doktorem Kubkem, prezidentem České lékařské komory poslouchali. Jsou zde poradce ministra zdravotnictví Leoše Hegera Pavel Vepřek, předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Solich, který je ředitelem Nemocnice s poliklinikou v Hranicích. A v neposlední řadě jsme ve spojení po telefonu s Dagmar Žitníkovou, předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Pane Vepřeku, prosím, reagujte na ty zásadní požadavky Milana Kubka. Co z nich ministerstvo může splnit?
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Já bych řekl, že to je poselství pana prezidenta Kubka občanům. A já bych ho shrnul jako, já bych z toho vypíchl to podstatné. Pan prezident Kubek vzkazuje veřejnosti, milá veřejnosti, potřebujeme zvýšit zdravotní pojištění, protože máme málo peněz, nebo potřebujeme, abyste platili větší daně, aby stát nám mohl navýšit platbu za takzvané státní pojištěnce, protože ta platba za státní pojištěnce, to není ekvivalent normálního pojistného. To je jenom doplnění těch peněz ve zdravotním pojištění tak, aby se dorovnaly jeho bilance. To znamená to jsou peníze, které tam stát dává z peněz, ze svých ostatních příjmů a z té významnou část tvoří daně a daň z přidané hodnoty. To znamená i když se říká o tom, že stát vysává peníze ze zdravotnictví, tak on nevysává peníze zdravotnictví, ale on teda stát vysává peníze z nás všech, protože my všichni platíme ty upravenou DPH. A děláme to proto, aby se ten stát jako takový nezhroutil. To znamená je to ta solidarita nás všech s tím naším státem, ve kterém žijeme. A ta druhá část poselství je, dejte nám ty peníze, nám lékařům a my je utratíme podle toho, jak si budeme myslet, co je nejlepší pro vás nebo pro nás. Tady jako to zdravotnictví a práce medicína je hrozně krásná, z mého pohledu lékaři u nás léčí opravdu dobře a lidi se opravdu nemusí bát, že by byli špatně ošetřovaní. Je fakt, že při tom poskytování medicíny se ta medicína dělá, dá stále dělat efektivněji. Když já jsem historicky ve Všeobecné zdravotní pojišťovně analyzoval chování různých lékařů, tak se, tak byly velké rozdíly mezi lékaři v tom, jak léčili stejné diagnózy. A dalo se tam identifikovat opravdu řada vyšetření, která třeba byla zbytečná, nebo léky, které nemusely být podány. To znamená to jsou ještě ty rezervy, které, ve kterých v nějakých procentech to zdravotnictví může ušetřit tím, že bude lépe tu péči organizovat a já nejsem zastánce toho, že lékař je poslední autoritou, která má rozhodovat o tom, jak se bude léčit. Nad každým z nás je potřeba, aby byla nějaká veřejná kontrola. A stejně tak nad lékaři, jestli ty prostředky, které jim svěřujeme, jestli utrácí opravdu odpovědně.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
To znamená lze tomu, co říkáte, rozumět tak, že nevyslyšíte žádnou z požadavků stávkujících odborářů 1. března coby ministerstvo?
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Tam, tam jako není žádný reálný návrh k nějakému konkrétnímu činu. Kdyby odboráři řekli, chceme více peněz na zdravotnictví, zaveďte, zvyšte zdravotní daň ze 13,5 procenta na 14 procent. Tak je to něco, o čem se můžeme veřejně bavit. Nebo ve chvíli, jak oni, jak tam napadá dvousložkové pojistné, které rozhodně není nikde fakticky připravované, ale je třeba to dvousložkové pojistné je možnost, jak občané svobodně by se rozhodli, že pojišťovně, která jim zajišťuje lepší péči, zaplatí taky více peněz. A tohle vlastně pan prezident Kubek vlastně jedním dechem jako zabraňuje tomu, aby do zdravotnictví potenciálně přišlo více peněz.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Zeptejme se předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové. Proč tedy ty požadavky odborářů, samozřejmě vše patří do dílny České lékařské komory, ale nejsou nějak konkrétněji specifikovány? Pavel Vepřek zde hovoří o požadavku třeba zvýšení z 13,5 na 14 procent zdravotní daně, nebo zavedení dvousložkového pojistného. Proč nejsou konkrétnější?
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Já si myslím, že ty požadavky jsou konkrétnější. On to tady pan Vepřek strašně zevšeobecnil. My jsme opakovaně s panem ministrem zdravotnictví za odbory jednali o tom, aby se nezvyšovala daň z přidané hodnoty ve zdravotnictví, protože v podstatě jenom tím zdravotnictvím proteče a vrátí se do státního rozpočtu. Opakovaně jsme jednali s panem ministrem zdravotnictví, že úhrady za státní pojištěnce, o kterých hovořil pan Kubek, se od roku 2006 vůbec nezvyšovaly. A když si vezmete rok 2006 a rok 2012, nárůst inflace, vezmete si všechny souvislosti, tak prostě ta částka je nízká. Ale my jsme nechtěli, aby se zvyšovalo pojistné, ale aby se to řešilo solidárně. V rámci, v rámci státního rozpočtu. A já znovu vzpomenu ještě ten náš požadavek, a tady nesouhlasím zase s panem Vepřekem, že na účtech zdravotních pojišťoven nezůstávají finance. Tam je jednoznačně dohledatelné, jaké ty příjmy ministerstvo financí vlastně má do zdravotního pojištění. Jakým způsobem se přerozdělují a o kolik se ty procenta, ne procenta, ale radši budu hovořit v korunách a řekla jsem to, že v loňském roce se vlastně vybralo o 10,4 miliardy více než v roce 2011. Kolik těch peněz tam prostě přichází. Je pravdou, že jednoznačně je to jakoby průtokáč, ale na druhou stranu jsou tam zůstatky na fondech těch zdravotních pojišťoven, kdy ty fondy jsou jednoznačně naplněné a kdy je možné na ně sáhnout. Takže já bych to neviděla ty slova pana doktora Kubka jako úplně mimo. Spíše bych řekla, že většina těch požadavků, které pan doktor Kubek vyslovil, tak měly i odbory. A co se týká dvousložkového pojistného, tak prostě tam ta informace je taková, že ano, zaplať si, zaplať si částku, kterou platíš dnes a k tomu ještě zaplať zdravotní pojišťovně, která špatně hospodaří, vyšší částku. Prostě to je, to je špatně. Takže s dvousložkovým pojistným nesouhlasíme ani my a máme s tím obrovský problém. A jsem moc ráda, že pan Vepřek jako poradce pana ministra sdělil, že se nezvažuje nad tím, že by se to dvousložkové pojistné tady mělo zavádět a že ty úvahy byly pouze hypotetické.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Je zde také ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích a zároveň předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Solich. Pane předsedo, vy jste tedy také ředitelem nemocnice. Jaké problémy v současné době díky té úhradové vyhlášce v nemocnicích řešíte?
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Tak, my se na celou situaci musíme dívat jako manažeři. Protože nemůžeme do naší práce vtahovat nějaká politická hlediska. My dostaneme úkol, který musíme splnit v požadovaném objemu a v požadované kvalitě. Tady v tomto smyslu rozumíme protestu zdravotníků, i když oni samozřejmě dělají emocionálně. Není to stávka, ale je to protest, protože ve zdravotnictví se nestávkuje. Nicméně my potřebujeme k tomu splnění úkolů kvalitní lidi v dobré kondici fyzické i duševní. A ta duševní kondice v poslední době díky tady těm peripetiím, o kterých mluvíme, u zdravotníků schází. Rozumíme tomu, že protestují proti, proti skutečnosti, že jim byly slíbeny peníze za odvedenou práci a ty peníze jsou jim brány. Rozumíme tomu, že protestují, protože jsou ekonomicky nuceni pacienty buď odmítat, anebo jim neposkytovat ošetření v plném komfortu podle medicínských pravidel. Protože to ekonomika zdravotnických zařízení nedovoluje. Ale na druhou stranu jako manažeři nemůžeme vyzývat k odstoupení pana ministra, protože potřebujeme tu situaci vyjednat. Já jsem jako předseda asociace oslovil písemně pana ministra k osobnímu jednání, kde mu chceme vysvětlit skutečné dopady úhradové vyhlášky už z pohledu ledna a února letošního roku, kde opravdu snížené úhrady od zdravotních pojišťoven v průměru o těch 8 až 10 procent dostáváme v podobě snížených předběžných úhrad. A chtěli bychom ho požádat přinejmenším o novelizaci úhradové vyhlášky, a to v kontextu toho, co on sám řekl, že chce zmrazit v letošním roce české zdravotnictví na úrovni roku 2011. My o nic jiného nežádáme. Jsme si vědomi svízelné finanční situace, ale chceme úhrady na úrovni roku 2011. Zatím je dostáváme o ty procentní body, které jsem říkal, snížené.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Poradce ministra zdravotnictví Leoše Hegera, lékař a předseda občanského sdružení Občan Pavel Vepřek. V čem budete moci z toho, co tady vyslovil jako požadavek pan předseda Solich, vyjít zdravotníkům vstříc? Žádají o úhrady ve výši, tak jak je dostávali v roce 2011.
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Když se podíváme na historii úhradových vyhlášek, tak ty úhradové vyhlášky vždycky byly psány nějakým způsobem restriktivně a pokaždé to skončilo daleko většími výdaji o nějakých 6 procent než jak ty úhradové vyhlášky byly naplánovány. To znamená i když v současné době ta úhradová vyhláška je napsána tak, že to má snížit o úhrady o 2 procenta v některých těch segmentech, tak se dá očekávat, že zase skončíme na nějakejch 104 procentech celkových výdajů. To je prostě taková realita. O čem tady mluví pan předseda, tak to je o výši zálohových plateb, který, které dostávají od zdravotních pojišťoven. Není to o reálném vyúčtování. To znamená nejsou to ty peníze, které dostanou skutečně nemocnice za svou práci, ale jsou to zálohy, které platí pojišťovna. Je otázka, jak se, jak si zdravotnická zařízení domluví výši záloh od zdravotních pojišťoven. To znamená to je otázka řešení teďka aktuální situace. Já si nemyslím, že ministerstvo by přepisovalo úhradovou vyhlášku, rozhodně toho nejsem příznivec jako, jako v průběhu roku zase vymýšlet nějaká úplně nová pravidla, protože my těmi novými pravidly stejně nejsme schopni ovlivnit tu zásadní situaci, že prostě víme, kolik těch peněz bude a ty se musí nějak rozpočítat mezi ty, který v tom zdravotnictví pracují tak, aby z toho pacienti měli co nejlepší užitek.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Pan předseda Solich.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Já jestli můžu reagovat, tak máme obavy, že to reálné vyúčtování bude ještě horší, protože v úhradové vyhlášce je takzvaný koeficient přesunu pojištěnců, čili když u některé pojišťovny ubyde, ubydou pojišťovny, tak ještě o to procento bude úhrada zdravotnickým zařízením snížena. A bohužel je tento koeficient podle krajů, takže tady je nastolen režim, kdy je nadiktována různá cena v různých krajích různými pojišťovnami za stejné úkony. Takže ta vyhláška je navíc ještě právně diskriminující. A určitě víme, že se připravuje ústavní stížnost, nebo se hovoří o ústavní stížnosti na protiprávnost této vyhlášky.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano …
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Ale zase se teda navýší. Zase, tam tý pojišťovně, který přibydou, tak se o ten koeficient zase ta úhrada od té pojišťovny, která dostala pojištěnce, má nový pojištěnce, tak se to navýší.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Říká Pavel Vepřek, poradce ministra zdravotnictví. Chýlíme se nezadržitelně k závěru. Náš čas opravdu už je velice omezený. Proto, pane předsedo Solichu, co z toho všeho, o čem jsme hovořili, vyplývá pro uživatele péče, pacienty, anebo potenciální pacienty? Budou mít problémy dostat se k operacím, k péči, budou za ní jezdit podstatně déle, případně dostávat tu péči v nižší kvalitě, tak jak hrozí pan doktor Kubek?
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Když budu mluvit pouze za nemocnice, protože jiné oprávnění nemám, tak my musíme zachovat vyrovnané hospodaření našich, nebo námi řízených organizací. To znamená, že budeme doporučovat našim členům, abychom sledovali naplňování regulačních limitů, které v úhradové vyhlášce jsou ustanoveny. A poté, pokud tyto regulační limity budou vyčerpány, tak nezbyde nemocnicím než poskytovat pouze neodkladnou péči, kterou notabene budou muset pojišťovny proplatit ze zákona mimo limity. Ale to, na co se ptáte, ta plánovaná péče, plánovaná vyšetření, ta budou prostě pro pacienty v druhé polovině roku nedostupná.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Krátká reakce na závěr Pavel Vepřek. Jak na toto vše bude reagovat ministerstvo zdravotnictví? Na to, co hrozí tedy pacientům.
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
No, ono, otázka je, jestli něco hrozí doopravdy. Anebo jestli jenom tady hovoříme o nějakých potenciálních a teoretických možnostech. Já jsem tyto, tyto obavy slýchám už teda mnoho let. Vždycky takhle na jaře se hovoří o tom, jak to dopadne špatně, jak se, jak budou pacienti čekat na péči. Nakonec se to nikdy nenaplnilo. Já jsem přesvědčen o tom, že ani letos se to nenaplní. Vláda vydala nařízení o dostupnosti péče, kde má možnost nařídit pojišťovnám, v případě, že by někde se čekalo delší dobu než je, než je správné, tak vláda má možnost nařídit pojišťovnám, aby tu péči přednostně hradily a zajistily dostupnost péče, kdyby, která by někde chyběla.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Paní Žitníková, krátce jednou větou. Vyplní se katastrofické scénáře, kterými hrozí pan doktor Kubek, případně je nastínil i pan kolega Solich.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Jednoznačně se domníváme, že ano. Já bych jenom dva údaje. Například v Královéhradeckém kraji ten rozdíl mezi příjmy je minus 222 milionů pro nemocnice, v Plzeňském kraji minus 190 milionů pro nemocnice. Prostě to jsou obrovské objemy, řádově v miliardách. Takže není možné, aby to omezení v příjmech nevyvolalo vlastně ty problémy se zajištěním zdravotní péče.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Říká Českému rozhlasu 6 Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, která byla hostem dnešního vydání Studia STOP. Stejně tak jako její dva kolegové předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Solich, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích. A také Pavel Vepřek, poradce ministrazdravotnictví Leoše Hegera, který je také předsedou občanského sdružení Občan. Děkuji za návštěvu v Českém rozhlase 6.
Pavel VEPŘEK, poradce ministra zdravotnictví, předseda občanského sdružení Občan
Děkujeme a na shledanou.
Eduard SOLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice s poliklinikou v Hranicích
Děkujeme, na shledanou.
Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Děkujeme.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ze srdce děkuji vám všem posluchačům středečního vydání Studia STOP, kteří jste svými hojnými maily a telefonáty na mou adresu vytvářeli zpětnou vazbu středečního vydání, které pro mě byly rozhodně obohacením a také rozšířením obzoru. Za spolupráci při výrobě pořadu na šestce děkuji všem kolegům z techniky a režie. Za dnešní spolupráci zejména Markétě Bydžovské. Klidnou noc a zajímavý poslech dalších rozhlasových pořadů přeje Terezie Jirásková.