Evergreenem se i letos stala úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví, zdravotní pojišťovny se s nemocnicemi a lékaři na platbách pro rok 2013 nedohodly. A jako každoročně výši plateb na poslední chvíli určila vyhláška ministra zdravotnictví. Ta vyvolala rozporuplné reakce. Podle České lékařské komory poškodí soukromé ambulantní specialisty. Podle slov předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha i nemocnice.
Téma probereme v následujících minutách a budeme se ptát, jak se vyhláška dotkne pacientů. Zajímat nás budou i další chystané změny a jejich dopady na občany. Hosty dnešního vydání jsou ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoše Heger, předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich a ředitel Nemocnice Hranice, se kterým se spojíme za chvíli po telefonu.
A zde ve studiu také vedle pana ministra prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček, který je zároveň generálním ředitelem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Dobrý večer, pánové.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Dobrý večer.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
V průběhu pořadu se spojíme i s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. A také ředitelem Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Romanem Krausem.
Momentálně jsme ve spojení s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Pane doktore, dobrý večer.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Dobrý večer vám i všem posluchačům.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Začněme u úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví. V lednovém čísle odborného časopisu Tempos medicorum se píše, že poškodí soukromé ambulantní specialisty, podle slov dalšího hosta pořadu pana ředitele Solicha, se kterým se spojíme za chvíli, ten říká, že poškodí i nemocnice. V čem je podle vás vyhláška tak nevstřícná třeba k ambulantním specialistům a jaké další výhrady Česká lékařská komora k této vyhlášce má?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Tak, ambulantní specialisty pan ministr Heger trestá soustavně. V loňském roce nám ale aspoň zachoval stejné příjmy jako v roce 2011. Letos je důslednější. Naše příjmy mají klesnout proti tomu roku 2011 o 2 procenta. A navíc za sebemenší překročení nákladů za léky a zdravotnické prostředky, pomůcky, které pacientům předepíšeme, v porovnání s náklady, které jsme měli před 2 lety, tak veškeré takovéto překročení zaplatíme ze svého. A já se ptám tedy, jestli máme tajit před pacienty to, že existují účinnější, ale většinou dražší léky. Také bych se chtěl zeptat, proč pan ministr trestá především ty schopné, úspěšné a oblíbené lékaře, o jejichž služby mají pacienti zájem. Protože tito kolegové budou muset část svých pacientů ošetřovat zadarmo. Takže já si myslím, že jsou to důvody dostatečné. Pokles nominálních příjmů, nemluvím už o vůbec o těch reálných, protože za ty dva roky byla inflace asi 5,5 procenta, roste DPH, také se souhlasem pana ministra, který pro všechna takováto zvýšení daní hlasoval. Rostou ceny tepla, vodného, stočného, odvozu odpadků, nájemného, to znamená podle našich hrubých, ale poměrně přesných odhadů klesá v letošním roce reálný příjem soukromého lékaře ambulantního specialisty proti roku 2011 o 20 procent. A to už je na hranici toho, co by soukromí lékaři mohli unést.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano. Dejme příležitost panu ministrovi. My pak s dalšími hosty budeme o úhradové vyhlášce ještě podrobněji hovořit, ale protože s vámi budeme omezený čas, tak, a vzhledem k tomu, že zde pan ministr sedí, tak, pane ministře, co jste to tedy provedl ambulantním specialistům?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Tak, já musím říct nejdříve, že ambulantní specialisté byli v posledních 10 letech i v posledních 5 letech podle zcela jasných statistik ti, kteří dostávali od systému všeobecného zdravotního pojištění nejvíce. A jejich příjmy rostly nejvíce. Já si myslím, že se dostali do velmi dobré polohy, kdy vydělávají jako lékaři více nežli lékaři v nemocnicích. Přitom v těch nemocnicích narůstá výrazně objem práce, takže všichni, kdo by měli možnost do toho privátního sektoru odejít, tak by rádi odešli a ten sektor je navíc trošku přeplněný, zcela určitě v některých oborech a v některých místech. Takže jestli musíme šetřit, tak samozřejmě toto byla jaksi první, první volba. Abych ale řekl, tak oni musí šetřit všichni, a to nejenom vezdravotnictví. My jsme samozřejmě zatížili určitým způsobem i nemocnice. O něco méně, protože kromě toho růstu výnosů v nemocnicích byla zátěž DPH zdaleka největší v celém zdravotnickém sektoru. A vzrostly tam platy, takže tam zůstáváme těsně pod 100 procenty.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dobře, takže spolu nesouhlasíte. Pane prezidente Kubku, ptám se vás dál. Připomeňme, že dnes shodou okolností dnešní Hospodářské noviny hovoří o tom, že se nebude konat v takovém rozsahu rušení nemocnic, které původně pan ministr a ministerstvo v rámci jeho reforem plánovalo. Co o tomto kroku soudíte?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
No, tak že jsme si ho museli vybojovat. A tím my nemyslím pouze lékařskou komoru, ale veškeré organizace sdružené a podporující takzvaný krizový štáb. Zejména ředitele nemocnic, kteří pochopili, že mají šanci pouze pokud budou postupovat proti pojišťovnám jednotně. A stejně tak díky hejtmanům, kteří postupovali jednotně a rozbili onu kartelovou dohodu, kterou přinutil pan ministr Heger uzavřít jednotlivé zdravotní pojišťovny. A já …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Takže to je dobrá volba tedy?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
… bych ještě, já bych se ještě s dovolením vrátil k tomu, co říkal pan ministr o těch úhradách pro ambulantní specialisty.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Vraťte.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Protože já nechci, nechci říct, že pan ministr lže, ale neříká pravdu. Protože oni nerostly příjmy jednotlivých soukromých lékařů. Rostly výdaje pojišťoven pro daný segment. A když se podíváme proč, tak je to proto, že stále jsou vytrhávány některé provozy z nemocnic, stále vznikají nová zdravotnická zařízení, pan ministr neřeší účelové chování velkých zdravotnických řetězců, kterým jde trvale na ruku. A proč nejsou ve zdravotnictví peníze? No, protože stagnuje hlavně platba za takzvaného státního pojištěnce, to znamená děti, důchodce a nezaměstnané. Což je 60 procent občanů. Ale ten příspěvek státu tvoří pouhých 24 procent příjmů zdravotních pojišťoven. A zase to padá na vrub pana ministra, který by se měl konečně přestat chovat jako loajální náměstek svého šéfa Kalouska.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dojde ke zhoršení péče na základě této úhradové vyhlášky?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Určitě ano, protože lékaři už nemohou v letošním roce to, co jsme udělali v loňském roce. To znamená platit na úkor svých příjmů veškeré ty dopady, které úhradová vyhláška má a chránit před nimi své pacienty. Prostě už jsme se dostali na hranici ekonomické únosnosti a není možné, aby se pan ministr tvářil, že se vůbec nic neděje, aby lhal občanům, že je zachována kvalitní dostupná a bezpečná zdravotní péče. Protože …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Jak se to prakticky, promiňte, dotkne pacientů?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Dotkne se jich to tím, že dostanou méně léků, budou si muset za více léků doplácet, budou déle čekat na vyšetření a pokud některé ambulance zkrachují, tak budou dál cestovat za svým lékařem než dosud. A my zahájíme především informační kampaň, aby pacienti věděli, kdo je za to zodpovědný a aby věděli, jaké jsou důsledky. Protože v každém oboru existuje něco, čemu se říká takzvaná bezpečná cena. Pokud prostě snížíte cenu salámu pod určitou úroveň, tak už to není salám, ale takový humus, který se nedá jíst. A pokud snížíte výdaje na zdravotnictví pod určitou hranici, pak se zdravotní péče navzdory veškeré snaze lékařů a zdravotních sester stává pro pacienty nebezpečnou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dobře. To je tedy vaše hodnocení současné situace. Co vlastně vy nejvíce kritizujete z toho, co za minulý rok ministerstvo zdravotnictví v rámci jejich reforem provedlo a co od něj očekáváte pro letošní rok 2013?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Tak, my jsme vyzvali pana ministra k rezignaci. Já si myslím, že by bylo to nejlepší, co by mohl pro zdravotnictví v dané chvíli udělat. Protože skutečně prokázal, že jednak není schopen prosadit jakoukoliv reformu, která by zajistila finanční stabilitu systému veřejného zdravotnictví. Veřejného zdravotního pojištění. A jednak není schopen prozdravotnictví ani získat peníze. To znamená nechá zdravotnictví vysávat do státního rozpočtu, například my nemáme peníze na léky, ale chystá se nějaký tendr za 1,5 miliardy na rozšíření elektronických receptů na nový IZIP, prostě na nové úložiště zdravotních knížek a podobné nesmysly, na kterým se jistě napakují kapsu někteří podnikatelé, ale tak jako z toho IZIPu ani tentokrát z toho pacienti a lékaři žádný přínos mít nebudou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Co vy budete dělat? Vy budete hlasitě kritizovat kroky ministerstva a volat po odchodu pana ministra? Myslíte, že se to tím vyřeší?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Tak, nějak se začít musí. To znamená pokud máte v čele resortu člověka, který prokázal, že ho není schopen řídit, tak by se asi mělo začít tím, že ten člověk bude nahrazen někým, kdo zdravotnictví řídit začne. My chystáme informační kampaň pro pacienty a na 31. ledna jsem svolal mimořádnou poradu předsedů okresních sdružení lékařských komor o tom, abychom se poradili, jestli, v jaké formě a kdy budeme pořádat protestní akce soukromých lékařů. Protože to je asi jediná šance, jak zabránit ekonomické likvidaci svých praxí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Kdy je můžeme čekat ty protesty?
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Určitě co nejdříve, protože pokud se má něco změnit, tak se to něco musí změnit v prvním pololetí letošního roku.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano, pane prezidente, děkuji za váš čas věnovaný Českému rozhlasu 6. Tolik tedy slova Milana Kubka.
Milan KUBEK, prezident České lékařské komory
Děkuji za pozvání.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
A v dalších minutách dnešního vydání Studia STOP, které je věnováno českému zdravotnictví a zejména tomu, jak bude v roce 2013 vypadat, jsou ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger, předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Solich a ředitel Nemocnice Hranice, prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček, který je generálním ředitelem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a v telefonickém spojení jsme také spojeni do Brna s ředitelem Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Romanem Krausem. Pánové, všem přeji ještě jednou dobrý večer.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Dobrý večer přeji.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Dobrý večer.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Dobrý večer.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Pane ministře, vy jste opakovaně ze strany České lékařské komory vyzýván k odchodu. Vaše erudice je zpochybňována. Tak samozřejmě zde je prostor pro vaši obhajobu a řekněte případně, v čem se s Českou lékařskou komorou vůbec shodujete?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Já musím říct, že z toho nemám vůbec žádnou radost, že jsem v trvalém sporu s Českou lékařskou komorou. Mně je úplně jasné, že systém zdravotnický tak, jako v každé zemi, je i v České republice v trvalé tenzi. To, co tady říkal o financování a úhradové vyhlášce pan prezident Kubek, tak to se opakuje každý rok a já jsem v organizaci zdravotnictví už 20 let a nepamatuju rok, že by se takovéhle řeči nevedly. Na druhou stranu já nechám na posluchačích, aby si udělali svůj vlastní názor, jestli dělá pan prezident službu lékařům dobrou nebo medvědí. Už jenom ta terminologie, která je taková pavlačově bulvární. A já k tomu musím dodat, že samozřejmě ty naše úvahy jsou podloženy nějakými kalkulacemi. Přiznávám znovu, že ty tenze tady jsou, že by zdravotnictví potřebovalo více peněz, ale strašit pacienty tím, že bude péče méně, když my máme jasné indikace a jasná čísla o tom, že výkonů, které jsou poskytovány pacientům, spíše přibývá než ubývá, tak to je velmi, velmi nefér. Pacienti nebudou na ničem kráceni, je samozřejmě možnost poskytovat péči daleko více, ale ta péče už by nebyla efektivní. Je mnohem dražší a naopak si myslím, že i na úrovni lékařského stavu při vší úctě k mým kolegům je v medicíně stále co zlepšovat, stále co dělat. A to když jsme kritizováni například, že se snažíme medicínu více protknout o počítači a je odkazováno na IZIP, tak to prostě je zpátečnictví. Medicína běží kupředu a žádný obor si bez počítačů nemůžeme představit. A Česká lékařská komora podporuje spíše lékaře, kteří ty počítače v ordinacích nechtějí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
O elektronickém zdravotnictví a o tom, jaké mohou přinést úspory, budeme hovořit i v souvislosti s tím, co děláte vy, pane řediteli Gajdáčku. Ale, prosím, postupně. Ještě je tady pan ředitel Sohlich. Vy jste také vlastně do jisté míry na straně České lékařské komory v tom, že říkáte, že ta úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví poškodí nemocnice. Vy jste na jednání velké tripartity nejprve dostal nějaký slib, že vyhláška nemocnice nepoškodí a nyní si myslíte opak. Tak, jak to vlastně je?
Eduard SOHLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
No, tak my ani, nemůžu říct, že bychom byli na straně lékařské komory. My se na celý problém díváme vyloženě manažersky. Lze říct, možná i trochu ironicky, že ministerstvozdravotnictví se, tak jak se říká u nás na Moravě, tou úhradovou vyhláškou pochlapilo. Já jsem ředitel nemocnice od roku 1990, když tu historii vzpomínal pan ministr. A já jsem opravdu takovou právní nejistotu, takovou ekonomickou nejistotu a tak pokleslé mezilidské vztahy za celou dobu těch 23 let nezažil.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Prosím, specifikujte ty problémy.
Eduard SOHLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
My jsme, je pravda, že připomínkové řízení k úhradové vyhlášce, k úhradové vyhlášce bylo, ale nebyly žádné konzultace. My jsme napsali jasné připomínky ministerstvuzdravotnictví, ale žádná naše připomínka nebyla uplatněna. My na té vyhlášce kritizujeme dvě věci. Jednak ekonomický pohled, kde jsou složité výpočetní vzorce. Tam se vůbec nedá určit jednoznačně úhrada. Ta úhrada bude nižší než v roce 2012, pro tu nižší úhradu vůbec není důvod. My jsme navrhovali fixací úhrad na úrovni roku 2012. A ta úhrada bude nižší až o 8 procent. Což pro takovou průměrnou okresní nemocnici bude znamenat 20 až 30 milionů korun. A pro fakultní nemocnice, které jsou řízené ministerstvemzdravotnictví, 200 až 400 milionů korun podle jejich velikosti. A do toho …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Pane řediteli, jak se tento stav dotkne pacientů, prosím?
Eduard SOHLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
No, dotkne se pacientů. Navíc tam se nepočítá s inflací, se zvýšeným DPH, zdravotnické prostředky ty budou přesunuty do 21 procentní sazby DPH, a to se netýká jenom nemocnic. Týká se snížená úhrada všech poskytovatelů. Už začínají se ozývat i ambulantní specialisté. Navíc tu úhradu, jestli můžu doplnit, snižují takzvané koeficienty přesunu pojištěnců, takže my nedostaneme peníze za ošetřené pacienty, ale my dostaneme peníze snížené podle toho, kolik má zdravotní pojišťovna pojištěnců. Takže za stejnou péči bude různá cena. Není, tady je porušena deklarace ministerstva zdravotnictví, že za stejné operace, za stejné výkony bude stejná cena. Takže my opravdu musíme jít v naší péči na hranu vyhlášky a bude, budeme určitě klesat s takzvanou plánovanou péčí, čili omezení péče určitě ano, protože zdravotnická zařízení nebudou dělat výkony, které zdravotní pojišťovny nezaplatí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dobře. Konkrétně pro pacienty to znamená, že některé výkony vůbec nebudou realizovány? Že se prodlouží čekací lhůty na operace?
Eduard SOHLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
Určitě to bude pro ně znamenat toto, určitě budou ohroženy platy zdravotnických pracovníků. A to je potřeba říct, že v této vyhlášce vůbec není kalkulováno s udržením platové úrovně tak, jak slibovalo memorandum ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven v rámci té už dnes historické akce Děkujeme, odcházíme. A určitě se bude omezovat plánovaná péče a budou samozřejmě nespokojeni zdravotníci, což bude mít zcela jistě dopady, a to bez nějakého strašení, dopady do kvality poskytované péče.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Otázka pro ředitele Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Romana Krause. Jaký je váš názor na úhradovou vyhlášku a její konkrétní dopady pro vaši nemocnici, potažmo pacienty?
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Úhradová vyhláška, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví, je vyhláškou, která se snaží pokud možno spravedlivě rozdělit konečný objem prostředků, které budou mít zdravotní pojišťovny v tomto roce k dispozici. Diskuse o tom, jestli ten objem je dostatečný nebo ne, je velmi složitá. A tak jak pan ministr říkal, objektivní čísla napovídají tomu, že stále přibývá nových specializovaných a dražších výkonů. Na druhou stranu, a to si musíme říct, medicína je schopná spotřebovat, dalo by se říct, nekonečné množství prostředků, protože každá nová technologie je vždycky dražší. A ne vždy přináší ten správný benefit pacientům oproti metodě starší. Takže to tak bych řekl obecně k této věci. Ta vyhláška rozhodně není konstruována jako růstová, protože ten objem peněz je prostě takový, jaký je a bude to velká manažerská výzva pro nás všechny ředitele nemocnic, ať už velkých nebo malých, se vyrovnat s tímto objemem prostředků.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dotkne se, prosím, realizace této vyhlášky přímo péče ve vaší nemocnici? Budou se odkládat výkony, případně nerealizovat?
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Tak, ono záleží za struktuře výkonu, jak ta která nemocnice má. Konkrétně naše nemocnice má prakticky veškeré akutní programy, kde nelze pacienty odmítat a odkládat. Takže rozhodně nedojde k tomu, že by v rámci traumacenter, kardiocenter, celebrovaskulárních center docházelo k nějakému odkládání výkonů, protože to není možné. Co se týče plánované péče, tak ta u našeho zařízení tvoří, dalo by se říct, jen zlomek nákladů. Takže i kdybychom začali prodlužovat čekací doby, tak by to významný ekonomický dopad nemělo. Ale samozřejmě teď je předčasné to říkat, protože řada těchto plánovaných výkonů je v systému úhrady takzvaných balíčků, které teprve jejich konkrétní podmínky budeme s jednotlivými zdravotními pojišťovnami nasmlouvat. Takže teď říkat, že budeme něco odkládat, je myslím trošičku strašení, protože záleží na tom, jaký objem peněz v jednotlivých programech nám pojišťovny nabídnou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano, hovořme dále v tuto chvíli o smlouvách s pojišťovnami. Na dodatky ke smlouvám přistoupila Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská pojišťovna, ale například pojišťovna ministerstva vnitra, jíž jste generálním ředitelem, pane Gajdáčku, odmítla. Proč a případně zhodnoťte tu situaci týkající se úhrad.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Tak, vidíte, já jsem zrovna byl atakován kolegy, že jsme ustoupili jako pojišťovna ministerstva vnitra a ukazuje se, že to úplně tak není. Protože ještě v průběhu ledna dochází ke spoustě dalším jednáním a upřesňujou se ty doby, kdy jsme původně mysleli, že některá oddělení pustíme jenom na půl roku, tak se to pouští na dva roky, některé dokonce i na těch 5 let. Je pravdou, že nejvíce asi ustoupila Všeobecná zdravotní pojišťovna, ono té menšině se pak těžko přizpůsobuje. Ale v každém případě jsem rád, že alespoň ta diskuse tady docela bouřlivě proběhla v rámci toho druhého pololetí loňského roku a že je to téma, které skutečně je třeba řešit. Podle mého názoru ta restrukturalizace měla proběhnout daleko tvrději, protože ty dopady, které nás čekají v příštích letech právě tím, že všichni vlastně chtějí všechno, chceme zachovat celou strukturu nemocnic, chceme přidat lékařům, chceme rozšiřovat dále odbornosti, chceme nakupovat nové přístroje. A tohle to skutečně v situaci, v jaké je nejenom Česká republika, ale celá Evropa, tak asi není možné. Takže z toho pohledu bych se přiklonil k názoru pana ředitele Krause, že ta vyhláška je jakýmsi možným kompromisem, kdy každému se děje určité příkoří, ale je to dle mého názoru jako celkově zvládnutelné. My taky za zaměstnanecké pojišťovny musíme říct, že si myslíme podle našich propočtů, že můžou být některé pojišťovny, které to neufinancují, protože ty zásoby peněz, které byly vybrány jako na pojistném v minulosti, tak skutečně docházejí. A v průběhu letošního roku skutečně téměř u všech pojišťoven dojdou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Otázka pro ministra zdravotnictví za TOP 09 Leoše Hegera. Pane ministře, samozřejmě pokud chcete ještě k té vyhlášce úhradové něco říct, jak se dotýká těch nemocnic, slyšeli jsme názory, pokud to zjednoduším, pro i proti. Tak, samozřejmě máte možnost, prosím kratší formou. A dodávám otázku hned další, která je podstatná. Proč tedy nedojde, zjednodušeně řečeno, k rušení nemocnic?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Tak, rušení nemocnic, jak jsme slyšeli a nakonec viděli v minulém pololetí je velmi složitá záležitost, do které vstupuje místní politika, do kterého vstupuje Česká lékařská komora, také mimochodem, jak tu potvrdil pan prezident Kubek. A brání se tomu zuby nehty. Prostě v tomto směru zdravotníci chtějí mít co nejvíce zdravotnických zařízení, co nejvíce ambulancí a co nejvíce peněz do nich, aby mohli zvyšovat své platy. To prostě opravdu, opravdu nejde. A celá Evropa jako vidí, že růst zdravotnických systémů je velmi problémová záležitost. Jeden detail jenom k té úhradové vyhlášce k panu prezidentu Sohlichovi, my máme od některých středních nemocnic takzvaných okresních, dneska krajských signály, že ten náš manévr, který už jsme udělali potřetí, že se zestejňují platby, že za stejný výkon dostane nemocnice stejně peněz, tak dneska už pokročil na úroveň 50 procent toho sbližování. A ten, těm menším nemocnicím přinese tedy více peněz než těm velkým. Ty velké si naopak trošku pomůžou zase v těch nejtěžších centrech jako jsou centra onkologická, centra pro roztroušenou sklerózu, kde počítáme s tím, že budou moct zvyšovat počty pacientů, kteří tu péči poskytují.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Dotkne se ta vaše část reformních kroků, které se realizují toho, jak se může cítit a jakou péči dostane pacient ze zdravotnického systému? V tomto roce 2013.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Paní redaktorko, já jsem rád, že tu otázku opakujete. A řadukrát. Protože tyhle debaty, které tady vedeme, jsou opravdu velmi technické a plně jim může rozumět jenom člověk, který se v tom organizování zdravotnického systému pohybuje, nebo je poskytovatel péče, nebo za pojišťovny. Pokud jde o pacienty, tak já znovu musím opakovat, že opravdu počty výkonů spíše narůstají. Mně je jasné, že pacienta vůbec nezajímá způsob financování, zajímá ho, jestli se dostane k péči, jestli se dostane k lékům, zajímá ho, jestli se u nás nerozšíří prasečí chřipka třeba a jestli je dost antivirotik, tedy kterých je dost. A už jsme napravili určité výpadky v lékárnách a v nemocnicích jich je na ty těžké případy k dispozici dost. To je takový dobrý příklad, že prostě to zdravotnictví samozřejmě probíhá s určitými problémy, protože je to velmi složitý systém. Ale ty problémy se průběžně řeší a tozdravotnictví v podstatě funguje oproti jiným státům velmi dobře a pacienti u nás mají tu péči dostupnou opravdu na špičkové evropské úrovni.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Hosty dnešního vydání Studia STOP, ve kterém hovoříme o kondici českého zdravotnictví na začátku roku 2013, případně o chystaných změnách, jsou ministr zdravotnictvíLeoš Heger, předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich a ředitel Nemocnice Hranice, také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček, který je i generálním ředitelem zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky. A v neposlední řadě jsme v telefonickém spojení s ředitelem Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Romanem Krausem. Pánové, otázka úvodní pro tuto další část. V jaké kondici podle vás je české zdravotnictví v tuto chvíli na začátku roku 2013, případně které největší výhrady z vašich pozic vnímáte, které by se měly napravit? Pan ředitel Kraus.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Tak, já si myslím z pohledu úrovně odborné péče, služeb poskytovaných našich pacientům je naše zdravotnictví v kondici velmi dobré, protože tak jak říkal pan ministr, ta úroveň je tady opravdu srovnatelná s těmi nejlepšími evropskými státy. To si musíme přiznat. Pokud mám mít nějaké výhrady, tak ty jsou spíše směřovány k tomu, že se trošičku nepovedlo to, o čem tady kolegové hovořili, totiž skutečně doopravdy nastartovat restrukturalizaci poskytovatelů péče v České republice. A skutečně seriózně se bavit o těch redukcích lůžek, což byl tedy hit posledních měsíců. Protože já si myslím, že ta analýza, která byla podkladem k těmto navrhovaným redukcím, nebyla udělaná úplně dobře. A to není vina ministerstva zdravotnictví, ani zdravotních pojišťoven, to vlastně byl materiál, který byl vytvořen pro takzvané Národní referenční centrum, tedy vycházel z nějakých údajů z roku 2010, protože tam se hlavně kalkulovalo s takzvanou obložností, tedy využitím lůžek v jednotlivých nemocnicích. A tam ta čísla nebyla relevantní. Takže z toho potom vznikly požadavky, které v některých případech skutečně neodrážely realitu a bohužel tím pádem všechny tyto věci se zastavily a tak jak už se vyjádřili předtím jiní pánové, kteří mají větší vliv na zdravotnický systém, tak je potřeba, já si myslím, teď naprosto seriózně všichni dohromady hráči v tomto systému si sednout, tato čísla skutečně klarifikovat, to znamená, aby byla správná, přesná, odpovídala realitě, a pak se dál bavit o tom, jak pokračovat dál. Protože bez opravdu redukcí počtu zařízení, případně počtu oddělení v jednotlivých nemocnicích, nebo aspoň stanic, nedojdeme k žádné úspoře ani na straně nás nemocnic, poskytovatelů, ani na straně zdravotních pojišťoven.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Pane řediteli Krausi, mají se pacienti bát takového rušení zdravotnických zařízení, redukce lůžek?
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Rozhodně ne, pokud není hlediskem to, že dosažitelnost nemocnice je co by kamenem dohodil. Já naopak si myslím, že centralizace té špičkové péče je trend, který probíhá v celém, v celém rozvinutém světě. A já dám jako jeden příklad České republiky, kdy centralizace proběhla bez jakýchkoliv nařízení, omezení, prostě spontánně z různých důvodů. Dneska máme jedno jediné dětské kardiocentrum, nebo dětskou kardiochirurgii, ta je v Motole, pro celou Českou republiku stačí. A naopak ty výsledky jsou špičkové, protože ti lékaři dnes a denně tam dělají výkony, tím pádem mají svoji zručnost, zkušenosti a dneska už nikdo nechce oprašovat to, že by vznikala nějaká nová dětská kardiochirurgie v České republice. Přitom před zhruba 10 nebo 15 lety tady bylo přinejmenším 6 nebo 7 pracovišť, který se tím zabývaly.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Pane řediteli.
Eduard SOHLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
Zatím tedy bych doplnil odborně je české zdravotnictví v dobré kondici. Tady opravdu jsme srovnatelní s evropskými státy. Ale zdůrazňuji to slůvko zatím. A nejsme v dobré kondici po stránce organizační. Tady vůbec není, když se budeme bavit o rušení nemocnic, o rušení lůžek, tady není důvod pro takovou revoluční reformu lůžkové péče. Protože regionální střední a malé nemocnice mají 80 procent akutní péče. V České republice v současné době tyto nemocnice poskytují kolem 20 procent péče. V Rakousku malé regionální nemocnice poskytují této základní péče, té základní obslužnosti regionu 60 procent péče. A my se ještě snažíme základní obslužnost regionu snížit. Tady nejde vůbec o to, není spor o tom, že by se měly centralizovat super specializované výkony. To jsme jako Asociace českých a moravských nemocnic říkali od začátku. Ale bráníme se tomu, aby byla rušena základní obslužnost regionu. Říká se, že rušení nemocnic nevyšlo. Tím máme si představit rušení malých nemocnic. To nevyšlo. Ale ta úspora by vůbec nebyla žádná. Protože my nejsme placeni za lůžko, my jsme placeni za hospitalizační případ. A pokud připustíme, že pacienti, kteří by byli ošetřováni v malých a středních nemocnicích, by přešli v těch základních diagnózách do velkých nemocnic, tak velkým nemocnicím by musely pojišťovny za tuto péči zaplatit stejné peníze. Takže tudy cesta úspor vůbec nevede. Ba naopak by přišly komplikace medicínské, protože pacienti by tu základní obslužnost neměli na dosah, na dojezd a samozřejmě potažmo, protože v pořadu jsou se mnou i lékaři, tak by byly komplikace právní, forenzní. A lékař má velice malou možnost odmítnou pacienta. Musí toho pacienta nějakým způsobem ošetřit. To nejsou plánované, ale akutní výkony.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Podívejme se na názor pojišťoven. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Jaký je váš názor na, samozřejmě otázka trvá, v jaké kondici je zdravotnictví, prosím konkrétně, protože vím, že všichni opakujete, že v dobré, že péče je srovnatelná s evropskými zeměmi, což určitě se s tím dá souhlasit, ale konkrétně vaše výhrady z pozice pojišťovenského.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Tak, já bych řekl, že určitě jenom potvrdím to, že z pohledu hodnocení země ve střední Evropě určitě můžeme konkurovat kvalitou a dostupností a všemi parametry těm, i těm lepším nebo těm vyspělejším zemím. Samozřejmě kdybychom to srovnávali s rozvojovými zeměmi, tak možná, že by stálo za to, kdyby se tam někteří jeli podívat, jaká úroveň té zdravotní péče tam je a kolik to všechno stojí a jak je to strašně nedostupné. To je pro mě ta nejdůležitější informace, že přestože říkáme, kdo všechno bude tady trpět, já si myslím, že to vůbec není pravda, protože ta dostupnost je, řekl bych, možná až dvojnásobně vyšší v České republice na dané, v daných některých oborech, nebo pro pacienta než je v některých jiných, i třeba vyspělých státech. To je podle mě úplně zásadní. Čili ubírat je z čeho. A samozřejmě jestli tady pan ředitel Sohlich řekl, že nepamatuje takovou nejistotu za posledních 20 let, tak samozřejmě. Já to můžu jenom potvrdit, protože z pohledu pojišťoven to víme velmi přesně, že v těch posledních letech, v těch 20 letech vždycky se těm zdravotníkům pod silným tlakem ustoupilo a ty úhrady se navýšily. Byla to právě Asociace českomoravských nemocnic, která třeba před 10 lety hovořila, že jestliže nebude nárůst 15 procent, tak to všechno zhyne. Nic nebude fungovat, všechno bude úplně katastrofální. Nakonec ten nárůst byl tří nebo pětiprocentní a všechno se to zvládlo. Samozřejmě v současné době ty finanční prostředky nejsou, tak my z pohledu zdravotní pojišťovny především tedy zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, kdy nad námi visí ten Damoklův meč, pokud nebudeme hospodařit v kladných číslech, tak jde nucená správa, na rozdíl od VZP. A ta pojišťovna končí. Tak samozřejmě musíme hospodařit vyrovnaně. Takže ty prostředky jsou omezeny a teď jde jenom o to, pokusit se ty, tu efektivitu a ty úspory najít tam, aby to skutečně pacienty neohrozilo, což si myslím, že je možné. Akorát, že tady jsou neustále budovány krizové štáby a neustále ten odpor všech organizací, které se postupně mění pouze v odborové, ten tlak je tak obrovský a ty pravomoce zdravotních pojišťoven v současné době nejsou takové, aby mohly tyto věci prosadit. A tím odpovídám i na tu otázku, co teda by bylo třeba v současné době udělat, je dotáhnout ten zákon o zdravotních pojišťovnách a ty pravomoce jednoznačně vymezit, kdo je za co zodpovědný.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Ano. Než dáme příležitost panu ministrovi k tomu, aby řekl, co se chystá na ministerstvu pro tento rok, dovolte mi, abych shrnula. Tak letos by měla v platnost vyjít novela zákona, která by měla stanovit omezení prodeje alkoholu. Také bychom se měli dočkat zákazu kouření nejen v hospodách a restauracích, ale také v blízkosti dětských hřišť, kojeneckých ústavů, sportovišť a míst, kde se pohybují děti. Mělo by začít platit pravidlo vyděláváte-li více, budete i více platit. To se lidem nebude určitě líbit. A také v roce 2013 by měly být udělovány vyšší tresty za porušování zákona ministerstva zdravotnictví, například až milion korun bude možné udělit za prodej alkoholu a tabáku mladistvým. Tak to je takový výčet takových zdánlivě pro lidi, kteří se pohybují v těch nejvyšších patrech managementu zdravotnického, takových bezzubějších kroků, které chystáte, ale důležité pro občany. Tak, pane ministře, co chystáte v tomto roce a vraťme se, prosím, k tomu, co říkal pan ředitel Gajdáček, jestli mu splníte přání, které vyslovil v závěru.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Já bych trošku protestoval proti těm bezzubým opatřením. Samozřejmě ta opatření lze dělit podle různých hledisek ta, která dopadnou na občany přímo jako například to omezování kouření. Všichni víme, jak je to obtížné. A tam samozřejmě my nechceme dělat nějaká drakonická opatření, která by regulovaly lidi, která by regulovala kuřáky v tom, jestli si kouří doma, nebo venku. Ale chceme prostě víc chránit nekuřáky, chceme pokud jde o preventivní opatření a tam ministerstvo prostě má svou nezastupitelnou úvahu, bránit, a to se nebojím říct, bránit prostě tomu, aby dětem bylo nabízeno cokoliv, co podporuje vznik návyku, jak kuřáckého, tak alkoholového. Ta opatření mají takový trošku kulturní charakter, ne jenom ten represivní. A tam …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
To jsem myslela tou bezzubostí trochu, promiňte.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Tam jako to přiznávám, že to samozřejmě nechceme dělat žádné sociální inženýry, ale zase na druhou stranu musíte uznat, že když nutíme děti, aby byly vychovávány třeba ve smyslu, že aby chodily do školy, tak to nikdo nepovažuje za sociální inženýrství v negativním slova smyslu, ale v tom boji proti kuřáctví je to to samé. Je to prostě zlý zlozvyk. Pokud jde o ta přání pana ředitele Gajdáčka, tak já myslím, že tam …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Zákon o pojišťovnách
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
… se to nejvíce týká právě těch zákonů o pojišťovnách. On je to celý komplex provázaný, tak já to nebudu oddělovat na jednotlivé zákony. Ale v podstatě těch opatření je mnoho a kterékoliv z nich se nám podaří prosadit, tak to ten systém posune. Já bych je rozdělil do několika skupin. Jedna se týká řízení pojišťoven, my například tvrdíme už dlouho, že VZP je řízená příliš politicky a není to dobře. Vliv politiků by měl být snížen a vliv manažerů by měl být zvýšen. Pak bude jedno …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Podaří se vám to ovšem?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
… jedno z velmi, samozřejmě opatření, která budou velmi obtížně prosaditelná, protože ti politici by museli rozhodovat o tom, co navrhujeme, to jest snížit svůj vliv a vypustit si ten rybník. Na druhou stranu ale tam je řada technických věcí, které by se nám snad mohly podařit. Už tady bylo zmiňováno Národní referenční centrum, které nefunguje úplně optimálně, protože je takovou dobrovolnou organizací. My bychom rádi založili něco jako kancelář zdravotního pojištění, která by dělala analytickou činnost jak pro pojišťovny, tak pro ministerstvo. Měla by celou řadu metodik, třeba to DRG, o kterém se mluví, o systému financování za diagnózu potřebuje dál kultivovat a potřebuje tedy lidi, kteří tomu velmi dobře rozumí, to je velmi úzká oblast. A měla by dělat nějakou analytiku systematicky nad tím systémem. Víte, třeba teď jsem mluvil o těch nemocnicích, my se nechceme dívat do rozvojových zemí určitě, ale třeba v tom Rakousku citovaném a v Německu je také těch lůžek příliš mnoho a také tam s tím bojují a potřebují na to takovouhle podporu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Podívejme se v těch závěrečných minutách tohoto vydání Studia STOP, které jsme zasvětili tomu, jak funguje české zdravotnictví a jak by mělo, jaké změny by mělo v roce 2013 zaznamenat. Tomu, jak lze ve zdravotnictví ještě více ušetřit. Pane řediteli Gajdáčku, vy jste v srpnu roku 2012 řekl, že ve zdravotnictví se plýtvá, že velké pole působnosti pro efektivnější nakládání s penězi, aniž by pacient utrpěl, je právě elektronické zdravotnictví. Vy jste v rámci vaší pojišťovny také vašim klientům začali nabízet takzvanou Kartu života. Nechci ji nějak propagovat, ale spíše se ptám celkově na to elektronické zdravotnictví. V čem se domníváte, ještě dodejme, že elektronické knížky stály Všeobecnou zdravotní pojišťovnu zhruba 2 miliardy korun a v prosinci minulého roku skončily. Tak proč si myslíte, že začínat s něčím takovým, co, jak jsme viděli na případu elektronickéhozdravotnictví a VZP opravdu moc dobře zatím nedopadlo.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Já si osobně myslím, že je to otázka přístupu k tomu. Je velký rozdíl asi podle těch zkušeností nutit lékaře elektronicky zapisovat diagnózy a všechno to, co vlastně, jaká vyšetření s tím pacientem provede. A něco úplně jiného je dát tomu pacientovi jenom pouhý výpis z toho, co za něho pojišťovna zaplatila. To samozřejmě už nemusí být úplně přesné. A samozřejmě se tam nachází spoustu chyb, což taky vede k efektivitě, kdy buď ten lékař se splete v rodném čísle, nebo napíše špatnou diagnózu, anebo taky samozřejmě cílevědomě podvádí. Což se prokazuje, že ti lidé, když se, když mají jednoduchou možnost prostřednictvím svého mobilního telefonu nebo internetu se do toho svého výpisu pravidelně dívat, tak si na to zvyknou, že to začnou hodnotit, řeknou, to přeci není možné, že to stálo tolik peněz. A můžou se …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Promiňte, máte i takové zkušenosti, že vaši klienti již …
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Máme. Máme a právě čím víc těch Karet života máme, tak tím více chodí stížností na jednotlivé ordinace a taky chci vyzvat lékaře, aby se tomu věnovali, protože skutečně je nárůst, řekl bych skoro extrémní nárůst těch stížností, které, může se jednat o tisíce, anebo třeba dva, tři tisíce korun, ale máme taky případy už statisícových podvodů, na které se přišlo právě z titulu podnětu toho pacienta, který zjistil, že vlastně lékař na něho pravidelně píše nějaké diagnózy, nějaké vyšetření a on u toho doktora byl třeba jenom jednou v životě. Takže to je, to je určitý způsob, jak zapojit ty lidi do toho, aby se tomu věnovali. Jak zapojit ty lidi nějakou motivací, nějakým bonusem, kdy on když si bude udržovat svoji nákladovou hladinu, tak za to může na konci roku získat jakýsi bonus, o kterém teď diskutujeme, jak by to vlastně mělo vypadat. Já jsem spíš zastáncem toho, že by měl být odměněn než trestán. Dále spolupracujeme velmi úzce s praktickými lékaři, kdy se zaměřujeme na zřízení právě těch Karet života u lidí, kteří jsou chronicky nemocní, to znamená oni jsou nákladově výše a můžeme říct, že v posledních 2 letech se nám daří tyto náklady u těchto sledovaných pacientů, kdy ten lékař skutečně se tomu věnuje té léčbě, že se nám podařilo ty náklady snížit až na polovinu. A tady, tady vede cesta k té efektivitě.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Kolik vás ten projekt stál?
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Ten projekt je vlastně jenom určitým uzpůsobením softwaru a přístupu do softwaru pojišťovny. Čili ta pojišťovna funguje především na softwarové bázi, kdy se zpracovávají data v drtivé většině elektronicky, a to jsou ty výkazy, kdy nám lékaři vykazujou výkony, na který, které dostanou zaplaceny. Takže ten software stál řádově, když k tomu připočtu nějaký management a marketing, tak řádově asi 10 milionů korun, což je zásadní rozdíl oproti tomu, co stál IZIP a je to úplně jiný systém.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Jaký je názor ředitele Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Romana Krause na elektronické zdravotnictví a je to cesta k úsporám ve zdravotnictví?
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Můj názor je ryze pozitivní. A vlastně elektronické zdravotnictví v rámci nemocnic již dávno funguje. Protože já si nedovedu představit, že by tak velká nemocnice jako je naše fungovala bez toho, že veškeré záznamy jsou vedené elektronicky, že jsou sdílené mezi jednotlivými pracovišti a že lékaři i sestřičky nebo všichni, kteří tam dávají údaje, by to měli nepovinné. A tak jak jsem přesvědčenej demokrat a liberál, tak tady v tomto vidím problém, a tím nemyslím konkrétně IZIPu, ale těchto systémů, že pokud tam nebudou skutečně veškerá data ze strany jak těch zdravotnických zařízení, tak ze strany pacientů a pojišťoven, to znamená nebude tam nějaká specificky daná povinnost tam ta data dávat, tak to nikdy dokonale fungovat nebude. A já jenom malý příklad, abych nezdržoval, jestliže v rámci nemocnice máme sdílená veškerá vyšetření, tak když pacient prochází třeba třemi, čtyřmi klinikami, tak kdybychom toto neměli, tak každé vyšetření děláme znovu a znovu, protože by se o tom nevědělo. A to stejné by mělo být mezi zdravotnickými zařízeními. Ať už jsou to nemocnice nebo jen ambulance. Protože ten pacient přijde do nemocnice s nějakým problémem, ale on nám už dost často neřekne, že dva dny před tím byl někde vyšetřen s nějakým výsledkem. Takže my to děláme znovu. A tady jsou podle mě ty největší rezervy. Už ne dnes ani v jednotkových cenách nějakých chemikálií, léků, zdravotnických prostředků, i když vždycky tam je rezerva, ale v tom, že řadu věcí děláme zbytečně a dublujeme je. Takže elektronické zdravotnictví ano, jenom nevím, jak vymyslet povinnost pro jednotlivé subjekty do toho vstoupit. Protože samozřejmě ochrana osobních údajů, demokracie a tak dále, ale tady v tomto já si myslím, že je ten hlavní problém, proč to doteďka funguje částečně, nebo nefunguje.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich, zároveň ředitel Nemocnice Hranice. Pane řediteli, stejná otázka, elektronické zdravotnictví. Je to úspora?
Eduard SOHLICH, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
No, já si myslím, že to je za prvé podružná, ekonomicky podružná záležitost. Za druhé bych řekl, že tady v této problematice se ukazuje, že konkurence zdravotních pojišťoven vezdravotnictví nefunguje. Protože v této republice existují dva portály zdravotních pojišťoven. VZP, ke které se připojila Pojišťovna ministerstva vnitra. Ostatní zdravotnické, zdravotní pojišťovny mají svůj portál. Ty portály mezi sebou nekomunikují a vytvářejí bariéru zdravotnickým zařízením tyto portály využívat. To je druhá poznámka. Třetí poznámka, ta elektronizace pro poskytovatele stojí peníze. Čili náklady. Při snižujících úhradách, když jsem říkal, že nám zdravotní pojišťovny budou dávat v průměru o 8 procent méně a bude se zavádět elektronizace zdravotnictví, která bude vyžadovat upgrade jak, jak toho technologického počítačového zázemí, tak softwarových vybavení, tak byl bych rád, kdyby mi pan ministr, respektive pan prezident Gajdáček řekli, kde zdravotnická zařízení na to mají brát peníze?
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Souhlasím s panem předsedou Sohlichem, že elektronické zdravotnictví je úsporou opravdu dílčí. Ale v tomto vydání nehovoříme o korupci a takových těch velkých únicích peněz, které probíráme pravidelně. Tak, pane ministře, elektronické zdravotnictví.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Tak, vy jste to řekla s tím elektronickým zdravotnictvím dobře. Tam musíme oddělit tu stránku technickou a organizační a stránku korupční. Ty systémy jsou velmi složité a samozřejmě ne všechny se povedou. A i z toho důvodu nekorupčního. Ve Velké Británii se stalo, že bylo investováno 5 miliard liber a ten projekt byl zrušen pro celé, celé to jejich státní zdravotnictví a začali znovu. To se stává prostě i v průmyslu. Já si pamatuju, když jsme v královéhradecké nemocnici zaváděli počítačový systém, ten velmi drahý pro ty velké nemocnice, tak v té době se nám hlásila jedna firma, kterou jsme naštěstí nevzali a ona pak dělala jeden velký bankovní systém, který taky skončil a ta banka ho musela nahradit úplně jiným. Ale dovedete si dneska představit, že by nebylo třeba internetové bankovnictví? Tak jako před 15 lety, když jsme běhali do své banky se stvrzenkami. Tak takhle to …
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Kde na to mají nemocnice vzít peníze?
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
No, kde na to mají vzít nemocnice. Nemocnice mají jako všichni poskytovatelé péče převážnou většinu příjmů z veřejného zdravotního pojištění. A já myslím, že ta skepse, kterou tu reprezentuje pan předseda Sohlich je příliš, příliš velká, že ty systémy samozřejmě jsou investicí do budoucnosti a ty peníze se zase vrátí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Pane Gajdáčku, kde na to mají nemocnice vzít peníze, abychom odpověděli panu předsedovi Sohlichovi.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Tak, tady je třeba určitou filozofii. To znamená, že jestliže máme možnosti omezené, zdrojů do zdravotního pojištění a nelze přidat za státem hrazené pojištěnce, nelze snížit počet poskytovatelů, nelze snížit úhrady ani o půl procenta, tak ono se pak samozřejmě ty úspory hledají těžko. Takže pak mi nezbývá, než jenom říct, že ten systém veřejného zdravotního pojištění své vnitřní rezervy pořád ještě má. A jestliže žádná z těchto aktivit, o kterých jsem tady hovořil, je neprůchodná, tak budeme muset dále prostě jít do hloubky a do efektivity těch provozů jednotlivých.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
To byla závěrečná slova prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka, který byl hostem dnešního vydání Studia STOP. Loučím se s ministrem zdravotnictvíLeošem Hegerem a v neposlední řadě s pány ředitelem Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Romanem Krausem a také předsedou Asociace českých a moravských nemocnic Eduardem Sohlichem. Pánové, děkuji za účast ve Studiu STOP Českého rozhlasu 6.
Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra
Děkujeme.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice
Na shledanou.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Děkuju za pozvání, na shledanou.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
Na pořadu spolupracovaly Helena Málková a Jaroslava Tvrzníková. Jim patří můj dík. A ze studia Českého rozhlasu 6 přeje klidnou noc a na slyšenou se těší Terezie Jirásková.