ČRo Dvojka: Jak to vidí Pavel Pafko, chirurg

22. 1. 2014 7:26
přidejte názor
Autor: Redakce
Zita Senková (moderátorka): Podle nejnovějších sociologických šeření v posledním roce, přibylo lidí spokojených se zdravotním systémem. V prosinci jich bylo 39 % a ve stejném měsíci roku 2012 jen 32 %. Čemu to přičítáte, pane profesore? (Needitovaný přepis pořadu)


Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já myslím, že to není žádný velký rozdíl. Mě překvapuje spíš to, že jen jedna třetina občanů, jestli jsem tomu dobře rozuměl, je spokojená a dvě třetiny jsou tedy nespokojené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ano, nebo mají jisté výhrady.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já bych těm dvěma třetinám radil, aby zajely do Německa, do Anglie nebo do Francie a viděli, že ani tam to není nijak jiné a všem těm lidem bych chtěl říct, že by si měli uvědomit, že za prvé, zdravotní péče, kterou poskytuje český stát našim občanům je naprosto srovnatelná s tím, co poskytují v Rakousku, v Německu, dokonce i ve Spojených státech, ale financování českého zdravotnictví ve srovnání s financováním zdravotnictví v těchto zemí, je bídné. Jinak to nelze říct. Česká republika dává asi těch 7,2 nebo 7,5 % hrubého domácího produktu na zdravotnictví, zatímco třeba Rakušáci a Němci dávají přes 9 %, přitom samozřejmě a to si každý může spočítat jedno procento hrubého domácího produktu německé, rakouské a české jsou úplně jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Co říkáte, pane profesore, tomu, že jedním z prvních kroků vlády designovaného premiéra Bohuslava Sobotky bude dvoumiliardová injekce pro lůžková zdravotnická zařízení, kterým by pak měl být vykompenzován ten výpadek poplatku za hospitalizaci.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já nejsem ekonom, ale vím ze statistiky už z roku 2008, že ty poplatky činily asi 5 miliard, takže dvě miliardy možná vykompenzují to v těch nemocnicích, ale nemocnice jsou jen polovinou sektoru celého zdravotnictví, protože je tady ambulantní sektor. A to jen jaksi navazuje na to, o čem jsme začali mluvit, že to financování je problematické stále. Vidíte, že jeden z prvních kroků vlády je nalít peníze do nemocnic, tak to je vidět, že si už uvědomují konečně, že to je prostě v propadu. Celý ten systém podle médií vím, že schází prostě v pojišťovnách asi 10 miliard.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Co by vyřešilo tedy tuto situaci? Jde o špatné přerozdělování prostředků ve zdravotnictví?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Nepochybně v každém sektoru, státním sektoru, ať už jde o obranu, nebo policii, státní správu, školství a já nevím, kde co všechno,i ve zdravotnictví jsou černé díry a špatné přerozdělování, ale i kdybychom zalepili všechny černé díry podle mého názoru, tak české zdravotnictví je srovnatelné se zdravotnictvím v zemích, o kterých jsem mluvil, je podfinancované. Jeho problém tedy není v jeho kvalitě, ale v jeho podfinancování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

V oblasti zdravotnictví chce také nová vláda vytvořit předvídatelný, stabilní a průměrný nákladům odpovídající systém úhrad pro všechny typy zdravotní péče, tak to zní docela dobře. Za stejné výkony stejná úhrada.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

To já myslím, že je samozřejmé. Víte, že by to tak mělo být, že za operaci já nevím žlučníku, by měly dostávat všechny nemocnice v České republice stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Proč tomu tak, pokud ne, nebylo dosud?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Protože ten systém dělali a dělají lidé, kteří mají k sobě tu blíž, tu dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Změní se to?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Uvidíme. Pevně věřím, že nový pan ministr dodělá kroky,které k této změně povedou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jak se vám, mimochodem zamlouvá tato volba. Svatopluk Němeček, šéf ostravské fakultní nemocnice.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já kolegu Němečka osobně neznám, ale myslím si, že to je dobrá volba. Že to je člověk, který o těch problémech dobře ví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Kdybych se, pane profesore, vrátila ještě k tomu průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z prosince, tak abych byla konkrétní, osloveným nejvíce vadí z těch úsporných opatření poplatek u lékaře, rušení specializovaných pracovišť, připlácení za léky v závislosti na ceně a také omezování počtu nemocničních lůžek, jak to hodnotíte, co vadí třeba vám nebo vašim pacientům, když máte zpětnou vazbu?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Neuvědomuji si, že by u nás v motolské fakultní nemocnici si pacienti na něco stěžovali aspoň já o tom nejsem spraven, ty poplatky, to je problematika, o které je těžko takhle v několika větách říct. Je pravda, že to mělo regulační význam a je pravda tak, že došlo poklesu návštěvnosti na pohotovostích a ovlivnilo to například vydávání receptů, klesl počet vydaných receptů, takže určitý regulační význam to mělo, to je nepochybné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Zdravotní pojišťovny začaly rozesílat v rámci celonárodní screeningové akce pozvánky na vyšetření rakoviny prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, podpoří, pane profesore tato akce aktivní přístup občanů k vlastnímu zdraví?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já si myslím, že jednoznačně a jsem rád, že pojišťovny tuto aktivitu vyvíjejí. Mně se dokonce zdá, že po revoluci v 1989 jakoby preventivní programy byly trošku utlumeny. Vždyť si vzpomeňme, že se sem chodili dívat, z celé Evropy se chodili dívat například na péči o děti na pediatrickou péči České republiky a vzpomeňme si všichni, že jsme jako děti chodili na preventivní prohlídky chrupu. Já nevím, jestli to dneska tak je. O významu prevence snad žádný rozumný člověk nepochybuje. Jen takové tři příklady. První je rakovina tlustého střeva a konečníku, to je asi 8 tisíc lidí, kteří každý rok u nás onemocní. Není nic smutnějšího, než vidět člověka, který přijde pozdě a kterému už lze udělat pouze vývod střevní a umírá pak během několika měsíců. Když tento člověk, kdyby byl preventivně vyšetřován, odevzdal vzorky své stolice u svého ošetřujícího lékaře a přišlo se na to onemocnění dřív, dá se dobře odoperovat a může dál žít. Dalším takovým problémem je rakovina mléčné žlázy u žen. Já jsem s ptal kolegů, abych zjistil, jak to je. Tak jestli všichni si ví, každá žena po 45. roku života má nárok bezplatně, zdůrazňuji bezplatně, jednou za dva roky jít na mamografii, kde se vyšetří prsa a objeví se nádorky několikamilimetrové, když jsem byl mladý, operovali jsme nádory prsů, které byly hmatné. To byly často velikosti švestky nádory nebo meruňky přicházely ty ženy pozdě a také umíraly. Dneska se detekují nádorky několikamilimetrové, a samozřejmě předpověď těch nemocných je příznivá, klesá úmrtnost, protože se objevují ty nádory v časných stádií tímto způsobem, ale kolik si myslíte, že procent českých žen využívá to, že jednou za dva roky můžou být zdarma vyšetřené po 45 letech?

Zita SENKOVÁ, moderátorka

40?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Ano, 51 %. To znamená, každá druhá žena nedbá a mnohé se pak nestačí divit, když přijdou s hmatným nádorem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Jak je to, pane profesore třeba u karcinomu tlustého střeva?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

U karcinomu tlustého střeva to číslo nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Je ta prevence vyšší?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já myslím, že nebude. A u těch žen jen bych se vrátil, pokud ženy poslouchají rozhlas, pokud žena vlastní auto, a na displeji na palubní desce se objeví výměna oleje hned, tak mě by zajímalo, jestli 50 % žen řekne, nevadí, budu jezdit dál. Ne, s tím autem zajede a nechá si vyměnit olej, protože ví, že to může mít katastrofální následky. Víc dbají podle mého názoru o to auto než o vlastní zdraví. A dalším takovým příkladem je třeba rakovina plic, to je asi 6,5 tisíce lidí každý rok onemocní, 85 % z těch lidí jsou kuřáci. Nechodí na prohlídky, nedbají, chrchlají a přicházejí pozdě. Jen pro zajímavost. Jenom 12 % českých občanů přijde včas s nádorem plicním a jsou operováni a těm je vytvořena naděje na jejich přežití a ti ostatní přicházejí pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Takže tu prevenci, respektive ten včasný záchyt těchto nemocí by mohla tato akce podpořit.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Samozřejmě, jednoznačně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Mimochodem ta statistika opravdu není lichotivá. Když se podíváme do jednoho z dokumentů, takzvané národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí zdraví 2020, tak strávíme, pane profesore v nemoci i s omezenou kvalitou života v průměru 17 let i kvůli alkoholu a kouření a například Švédové, ačkoliv průměrná délka dožití je delší než ve Švédsku, tak stonají jen 12 let. Tak to asi o něčem vypovídá. Jak je to tedy s naší odpovědností za zdraví? Proč třeba upadla ta osvěta, pokud tedy to tak cítíte?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já si nemyslím, že by osvěta upadla, ale už jsme si tedy řekli o tom, jak ty ženy třeba nedbají anebo nevyužívají to, co jim ten stát nebo ty pojišťovny nabízí, ale to je, hlavní příčinu vidím v tom, že lidé málo dbají stále u nás o své zdraví a to se postupně lepší tak jak mladí lidé si uvědomují, že v tom konkurenčním prostředí obstojí jen ten, kdo je zdravý. Jinak obrazně řečeno, je převáclován těmi zdravými, tak ti starší lidé se mi zdá, že dbají málo. Stále se stravují ještě způsobem vepřová, hodně omaštěný knedlík a zelíčko. Mladší lidi už si na to dávají pozor. Už jsem to někde vyprávěl. Já bydlím vedle podolského bazénu. Chodím ráno někdy plavat před prací od šesti. Tam dřív před revolucí stávali dvě, tři 613-ky, kdy soudruh generální ředitel se koupal se soudružkou sekretářkou. Dneska tam přijede hodně mladých lidí, v 6 ráno vyskáčou z aut, zaplavou si a pak jdou teprve pracovat. Uvědomují si význam třeba toho tělesného pohybu, nepochybně toho stravování a tak dále. Je to dobře, ale starší generace, my jsme ještě stále laxní ke vztahu ke svému zdraví. A pokud jde o nás jakoby pacienty, občany, ale pak je tady ještě stát, který podle mého soudu je také laxní ke zdravotnímu stavu svého obyvatelstva. Jen si uvědomme, že Světová zdravotnická organizace v roce 2005 ratifikovala rámcovou úmluvu o kontrole tabáku. A Česká republika to ratifikovala až o sedm let později jako jedna z posledních v Evropě, stále nemáme jasno, jestli kouřit či nekouřit ve veřejných prostorách. Uvědomme si, to že už i Turci zakázali kouření v restauracích, ale Česká republika toho stále není schopna. Přitom krabička cigaret u nás, jak jsem se díval v roce 2010, 20 mallboro stálo 3 eura 18., ale v Holandsku 5 euro, v Německu 4,95 a v Rakousku 4,20 a prostě my neumíme a zdanit pořádně to, co těm lidem škodí, aby se to trošku omezilo. Je to takové smutné, když jak jsem byl poučen. Kdyby stoupla daň a kuřivo, tak neklesne výběr od státu, naopak možná by lehce ještě stoupnul.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Kde tedy jsou všechny ty deficity na straně státu, nebo které by byly ty další? Proč jsme na tom tak jak to právě popisujete?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Mluvili jsme teď o tom kouření, to je a asi tady umírá asi 16 tisíc lidí a jeden z hlavních faktorů, proč zemřou, je právě to kouření, alkohol, když si vezmete, tak já nevím, v konzumaci alkoholu, kde jsme, ale tady je to nějak kolem 10 až 12 litrů čistého lihu na hlavu na rok. Když si spočítáte čtyřčlennou rodinu a když si to přepočítáte na 40% alkohol, což je běžné ty destiláty a to nepočítám pivo, víno, co se toho tady vypije a co to stojí peněz. Já tomu nerozumím. Nechápal jsem třeba bývalého pana prezidenta Klause, když šel otevírat linku v Kutné Hoře na výrobu cigaret.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Teď nejsem si jistá, jestli to nebyl prezident Zeman, ale nerada bych se mýlila.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Ne, ne, byl to pan prezident Klaus a mně to bylo takové smutné. Tady se otevírají fabriky a provozy jistě desítky, možná i stovka za rok a pan prezident si vybere cigarety. Ač sám vím, že je sportovec a nekuřák, já jsem tomu absolutně nerozuměl a vysvětlení, jistě si může otevírat co chce, ale to by měl nějak vysvětlit, kam chodí, proč tam jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Když hovoříme o kouření, tak je tomu přesně 50 let, co Američané zveřejnili první studii, která spojuje právě kouření s rakovinou plic, a dokument tehdy opravdu vyvolal senzaci odstartoval obrovskou kampaň, která Spojené státy jako tabákovou velmoc změnila k nepoznání a zatímco před 50 lety ve Spojených státech kouřilo 42 % obyvatel, tak dnes jenom pane, profesore, je to 18 % a spotřeba tabáku klesla o 70 %.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

U nás je kuřáků a u dospělé populace je asi 28 %, necelá třetina, ale nedávno jsem byl před jednou školou základní a čekal jsem, až se ta škola otevře, potřeboval jsem tam něco vyřídit a pan školník měl zavřené dveře a pozoroval jsem ty děti, které stály před tou školou, a pak když pan školník otevřel dveře, tak děti šly a díval jsem se na ty vajgly, které tam na to chodníku byly. To je úplná katastrofa pozorovat 13tileté, 14tileté děti, jak vykuřují před školou, než se škola otevře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Paní Moniku zajímá váš názor na údajnou škodlivost mamografů. Je to sice jiná.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já myslím, že ta dávka jednou za dva roky je zanedbatelná. Dobře, můžeme uvažovat o tom, že každé ozáření může škodit, ale vždycky všechno v medicíně a nakonec v životě je profit a riziko. Já si myslím, že to riziko toho, té malé dávky ozáření je nesrovnatelně menší než je ten zisk, který z toho může být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Dotaz od paní Jany. Co si myslíte o tom, že se Fakultní nemocnice v Hradci Králové jako první otevřela čínské medicíně.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Já nevím, co ta posluchačka myslí pod čínskou medicínou. Nepochybně kolegové v Hradci Králové nepřipustí ožívání na fakultní půdě metod, které by nebyly ověřené. Moderní medicína je medicína důkazů, a pokud nejsou důkazy, existuje tady alternativní medicína, samozřejmě, ta se ale nevyučuje a neprovozuje na fakultních pracovištích a přemýšlím o té čínské medicíně, co vlastně se pod tím skrývá a nepochybně, kdyby došlo k nějakému maléru a až to budou posuzovat, tak to budou posuzovat z pohledu univerzitní medicíny, kterou učíme, jestli to bylo v souladu nebo nebylo. Nevěřím tomu, že by se tam praktikovaly věci, které nejsou ověřené a které by v případě sporu soudního sporu nedopadly pro ty ošetřující dobře. To by se nikdo neodvážil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ještě v tom mailu je dodatek, půjde zejména u akupunkturu.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

K akupunktuře je třeba říct, víte, je tady evropská medicína a pak je tady medicína, která už je stará tisíciletí, myslím třeba tu čínskou medicínu a tak a má svoje výsledky. Ale myslím si, že akupunktura určitě ano, ale poté, co byly vyloučené, nemohu léčit jenom to, že někoho něco bolí, protože nevím, co za tím je. Tak nejdřív musím vyšetřit toho nemocného a pak může být alternativou také akupunktura, ale nemohu s ní začít, to v žádném případě. Když mě bolí zub, tak si napíchat jehličky, aby přestal bolet, to je taková pštrosí politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A pak je tady další nepodepsaný dotaz, jestli se k pacientovi přistupuje jako k pacientovi nebo jako ke klientovi?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

To já si myslím, že největší změna české medicíny po roce 1989 byla ta, že z pacienta se najednou stal klient. Tedy rozumíme-li klienta jako člověka, který je zdrojem zisk, víte, já jsem pracoval kdysi v západním Německu a tam jsem viděl pacienty-klienty, kde opravdu se někdy, musím to říct, udělali třeba i operace, které nemusely být, protože pacient byl zdrojem zisku. Tak to je jeden přístup. Na druhé straně jsem pracoval v socialistickém sektoru, bych řekl, tady u nás, kde pacient nebyl zdrojem zisku a mnohdy se k němu tak ti lékaři chovali a rádi ho poslali někam jinam, protože jestli ho ošetřili nebo neošetřili, nebyl zdrojem zisku. Obě ty cesty jsou špatné eticky, a jediné východisko z toho je morálka toho člověka, lékaře, který nevidí za pacientem peníze a snaží se tomu člověku pomoci bez ohledu na to, jestli ten pacient je či není zdrojem zisku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

My jsme se zmínili o Národní strategii zdraví 2020. Bude rozpracována do takzvaných akčních plánů. Neměly by, pane profesore, mít i politici třeba nějakou dlouhodobou vizi, delší než to jedno volební období, pokud by to bylo vůbec reálné?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Podle mého názoru ano, ale zase vnímám ty politiky jako lidi, kteří potřebují za to svoje volební období, to znamená, za ty čtyři roky něco těm voličům ukázat. Podle mého názoru se bohužel většinou koncentrují na to, aby během těch 4 let postavili v obci bazén, i když tam třeba je málo vody anebo něco udělali, co ti lidé uvidí. Plánujete-li něco na 20 let dopředu, tak za 4 roky žádný výsledek vidět není, a může se vám stát, že vás ti občané nezvolí znovu, protože nic nevidí. To je myšlení těch politiků, já bych řekl převážné, nechci říct, že všech, ale byl jsem účasten takové debaty, jestli máme mnoho lékařů nebo málo lékařů, jsem říkal, to jsou prognostici, kteří mohou spočítat, dneska všichni lékaři jsou v počítači podle věku, podle profese, kterou dělají a bylo by možné odhadnout, kolik jich je třeba nabrat. Teď zjišťujeme například, že máme málo stomatologů. To se dalo všechno předvídat, vždyŤ přece, když vidím, že mi populace stárne, těch stomatologů tak si mohu spočítat, kdy půjdou do penze, kdy přestanou dělat, samozřejmě jsou tady určité faktory, které jsou těžko ovlivnitelné, například dneska odchod mladých lékařů do ciziny, ale to všechno se dá s jistou chybou spočítat. Ale nikdo se takovýmito prognózami dlouhodobými, zdá se, nezabývá. Podívejte se, energetická problematika státu. Tak teď furt se přemýšlí, jestli Temelín rozšířit ano nebo ne, jestli těžbu hnědého uhlí v severních Čechách jako ty těžební limity prolomit nebo ne, vždyť to by mělo být úplně jasné, jak tu energii budeme tak za 5, 10 let potřebovat, s určitou chybou by to měl někdo spočítat a o tom by neměly být spory, jestli to potřebujeme těžit tam to uhlí nebo nepotřebujeme. My jsme jen laici, čteme noviny, ale to jsou názory prostě doleva, doprava. Já tomu nerozumím prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Myslíte, že už nyní se někdo zabývá tím, že třeba zase naopak jste se zmínil o příkladu stárnoucích stomatologů, stárne naopak i naše populace, která bude potřebovat.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Tak samozřejmě, že stárne. A z toho můžete si spočítat, že já nevím, 70-letý člověk bude potřebovat častější ošetření než 20-letý, ale to všechno se dá, jen někdo na tom musí pracovat. A určitě samozřejmě se to nedá spočítat na jeden zub, co bude za 10 let, ale určité prognózy by tady jasné měly být a podle toho by se měla řídit celá ta politika toho státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A kdo by měl být nebo mohl být, řekněme, autorem takové strategie?

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Autorem, autorem musí být ti, co se o to starají. Tak jsem-li ministrem zdravotnictví, tak se musím strat dopředu, samozřejmě, teď vidíte, teď hasím nějaké miliardy, musím někam nalít do nemocnic, aby vůbec to fungovalo, to chápu, ale také bychom se měli zabývat dlouhodobou perspektivou a pak jsou tady různé prognostické ústavy. Vždyť máme dneska pana prezidenta, který byl, myslím, v prognostickém ústavu. Tak tady máme ústav a není daleko k tomu využít takové kapacity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ještě jedna otázka pro vás od paní Klímové, zda by nebylo užitečné, aby konečně zdravotní pojišťovny zvýhodňovaly ty, kteří prevenci nepodceňují.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

To si myslím, že by bylo správné. Samozřejmě, to určitě. Také když se vrátím k tomu autu, také když prodáváte auto, tak jste zvýhodněna, pokud máte všechny prohlídky v té knížce, kterou dostanete k autu v autorizovaném servisu, takže ta cena toho auta je určitě vyšší než někdo, kdo tam nechodí a občas někde si v nějaké garáži něco udělá. Tak se takové auto hůř prodává za jinou cenu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

A ještě druhý dotaz opět k mamografii, neměla by se tato prevence posunout? Za poslední rok v mém okolí mám už druhou blízkou kamarádku, která má nádor prsu. Jedna 35-letá, druhá 40-letá. Tam je totiž ta hranice 45 let.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Ano, to samozřejmě nemůžeme usuzovat z toho, co kdo v okolí viděl. Je třeba zase zvažovat komplexně. Já nejsem onkolog, já jsem chirurg, ale onkologové to stanovili tak, to asi podle incidence, tedy podle incidence, tedy výskytu karcinomu v určitých věkových skupinách, tak dospěli k tomu, že od 45 let nahoru to riziko je daleko větší. To nevylučuje, že dvacetiletá nemůže dostat rakovinu prsu. Za druhé, ty pojišťovny mají také omezené prostředky, když si to někdo zaplatí ze svého, tak klidně může jít na mamografii ve dvaceti. A mnohé ženy to tak dělají, že před 45 lety vyhledávají toto vyšetření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Třeba i takzvané psaníčko, tak lze jaksi absolvovat dřív.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Ano, něco platí pojišťovna, ale pak je možnost individuální, tak to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Ještě alespoň krátce, jedno téma, ke kterému nás inspiroval slavný spisovatel Dan Brank, který navštívil Česko a ten mimo jiné se obává toho, že nás příliš pohlcují technologie, že se zapomínáme vlastně věnovat sami sobě, rodinám a že technologie nás spíše rozdělují než by nás měly sbližovat.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

To nepochybně. Já zůstanu o té nemocnice a můžeme si uvést mnoho příkladů, ale v té nemocnici, já jsem poprosil, aby změřili mladší kolegové čas, kteří věnují při vizitě na pokoji pacientovi, a potom aby změřili ten čas, který věnují práci s počítačem, kdy to všechno napíšou. Ukázalo, že se že téměř dvojnásobná doba je u toho počítače než je doba tváří v tvář při kontaktu s tím pacientem. Všimněte si také v televizi, když jsou debaty nějakého zdravotnictví a je tam žánrový obrázek lékaře, tak vidíte lékaře, který vedle sebe má pacienta v ordinaci a lékař se dívá do obrazovky a píše, píše a občas se podívá na pacienta, ale není s ním v kontaktu permanentně s očí do očí. Opravdu ty papíry odčerpávají naši pozornost a také, když přijde nějaký audit a hodnotí to pracoviště, tak hodnotí ty papíry a nikdy se neptají těch pacientů, jakými je, jestli jsou tam spokojení ale dívají se jen do papírů, jestli je v papírech všechno v pořádku, tak to je. Všechno má dvě strany. Samozřejmě, že nová technika pomáhá, ale dřív, když jsme potřebovali s někým mluvit, tak jsme tam šli zazvonili jsme, šli jsme tam půl hodiny, teď jsme zjistili, že není doma a zase půl hodiny jsme šli zpátky. Dneska máme mobil, takže je to výhoda. Ale o tom vůbec není co pochybovat, ale ta negativní stránka té věci je v tom, že například, já jsem poslouchal rozhovor s jednou paní, která říkala, že by jí nevadilo, kdyby ji zavřeli na doživotí, ale že by potřebovala mobil a počítač.

Zita SENKOVÁ, moderátorka

Říká profesor Pavel Pafko, děkuji za rozhovor a přeji hezký den, na shledanou.

Pavel PAFKO, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Na shledanou.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?