Provádějí se tak jen pitvy dané zákonem, což brzdí například naplánované transplantace nebo ověřování různých diagnóz. Jak vážné to je, proberu s Alešem Ryškou ze Společnosti českých patologů, dobrý den.
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
Dobrý den.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane Ryško, souhlas nemocného s pitvou se podle nového zákoníku týká i případů určených pro výzkumné a výukové účely, o kolik se tedy snížil vlastně počet těchto pitev?
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
Pokud jde o pitvy pro výzkumné a výukové účely, ty prezentují nebo reprezentují pouze nepatrnou část všech pitev. Daleko víc se nový občanský zákoník dotýká pitev takzvaných patologicko-anatomických, tedy pitev zemřelých ve zdravotnických zařízeních. U nich poklesl oproti srovnatelnému období loňského roku počet zhruba na jednu desetinu, to znamená, že na rozdíl od dřívější doby, kdy bylo propitváno zhruba jedna čtvrtina až jedna třetina všech zemřelých ve zdravotnických zařízeních, tak nyní jsou to pouze řádově jednotky procent.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Problém tedy údajně je, že některé nemoci můžou zůstat neodhaleny. Můžete přiblížit, jakých chorob se to týká a jak vážné riziko to představuje?
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
Zhruba u jedné pětiny pitev najdeme něco, co klinik za života zemřelého neočekával, to znamená, že zhruba u pětiny pacientů nebyly všechny diagnózy stanoveny správně. Tím neříkám, že ten nemocný byl zcela špatně léčen nebo něco podobného, ale často se najdou i vedlejší choroby, na které například nebyl čas je diagnostikovat, protože nemocný ležel ve zdravotnickém zařízení příliš krátkou dobu a nebyla provedena všechna diagnostická vyšetření. A u některých z těchto chorob může mít například, ty mohou mít například nějaké genetické pozadí, čili může se to dotýkat i další rodiny. Navíc pitva je zásadní kontrolní mechanismus, která vlastně poskytuje ošetřujícímu lékaři zpětnou vazbu, jestli provedl vše, co provésti měl a mohl. A toto my zcela ztrácíme a dostáváme se tím prakticky do středověku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Situace prý ohrožuje i transplantace, jak toto je vážná komplikace?
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
To si myslím, že je trošku mylná informace. Pokud je nemocnému odebrán orgán pro transplantaci, musí být pitván. To stanovuje zákon o zdravotnických službách v paragrafu 88, článek 2, písmeno c, takže není pravdou, že by počet, klesající počet pitev ohrožoval počet transplantací, protože odběr orgánů pro transplantace je dán transplantačním zákonem a k tomu se přímo občanský zákoník nevztahuje.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A jaké řešení byste doporučoval, pokud se týká problémů, které jste zmínil před chvílí?
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
Já jako jediné řešení, protože jak již zaznělo ve vašem příspěvku, asi nelze předpokládat, že každý, kdo bude hospitalizován, by podepisoval automatický souhlas s pitvou, to bych považoval za velmi neetické, tak jako jediné řešení vidím novelizaci jedné ze dvou právních norem. Buďto nového občanského zákoníku, nebo zákona o zdravotních službách, kde je taxativně vymezeno, v kterých případech je potřeba pitvu provádět.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Chystáte se kvůli tomu obrátit třeba na ministerstvo spravedlnosti?
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
My jsme oslovili naše resortní ministerstvo, to znamená ministerstvo zdravotnictví a zároveň jsme se obrátili na některé poslance ze zdravotního výboru parlamentu, takže předpokládáme, že poslanecká iniciativa by mohla vést k rychlejší nápravě než procedura vedoucí přes ministerstvo spravedlnosti a celým tím zákonodárným kolečkem.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Uvádí Aleš Ryška ze Společnosti českých patologů. Děkuji za rozhovor, na shledanou.
Aleš RYŠKA, Společnost českých patologů
Děkuji, na shledanou.