K poklesu přitom došlo ve všech krajích České republiky, nejvíce pak v kraji Středočeském. Počet dočasných pracovních neschopností se zde snížil o 15.611 na 81.484. Z procentuálního hlediska zaznamenal největší pokles Karlovarský kraj, a to o 19,4 procenta.
V letošním prvním pololetí také meziročně ubylo prostonaných dnů. Celkem jich bylo 34,160.337, což je o 18,2 procenta méně než ve stejném období roku 2009. Největší meziroční pokles v absolutních číslech zaznamenal Ústecký kraj, a to o 737.327 dnů na 2,395.092. Z procentuálního hlediska však byl největší pokles opět v Karlovarském kraji, o 25,7 procenta.
Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti v 1. pololetí byla 47,04 dne, což je o 1,94 dne méně než ve stejném období loňského roku. Nejdelší průměrná doba byla ve Zlínském kraji, 58,08 dne, naopak nejkratší zůstává v Praze, 37,1 dne. A to i přesto, že se průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v Praze zvýšila oproti loňskému roku o 1,16 dne.
Průměrná doba trvání se u mužů a žen nelišila, bylo to 47 dní. Z hlediska věku byly mezi oběma pohlavími již patrné rozdíly. Nejdelší průměrnou dobu jedné pracovní neschopnosti u žen vykázala věková skupina od 50 do 59 let, 58,05 dne, u mužů pak kategorie nad 60 let 76,88 dne.
Nejkratší dobu byly průměrně nemocné osoby ve věkové skupině do 20 let, muži 18,63 dne, ženy 24,82 dne.
Nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchací soustavy. ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění celkem 239.377 ukončených případů pracovní neschopnosti a 4,220.016 prostonaných dnů.
Průměrně jedna DPN zapříčiněná touto diagnózou trvala 17,63 dne. Chřipka si vyžádala celkem 29.605 ukončených pracovních neschopností, 464.579 prostonaných dnů a průměrně trvala 15,69 dne.
Mezi časté důvody DPN patřila také onemocnění pohybové soustavy. Tato diagnóza zapříčinila 144.407 případů DPN a 10,101.762 prostonaných dnů. Průměrná doba trvaní jedné DPN, 69,95 dnů výrazně přesahovala celkový průměr.