Podílí se Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na případných změnách v oblasti posudkového lékařství? Spolupracujete s ministerstvem práce a sociálních věcí?
Spolupráce ČSSZ a MPSV se týká oblasti organizačních a koncepčních změn. Písemné materiály jsou zasílány k připomínkám a stanoviskům, koncepce a rozvoj oboru se řeší na pravidelných společných poradách odboru posudkové služby MPSV a úseku lékařské posudkové služby ČSSZ. Informační bariéry ani nedostatek spolupráce v této oblasti nejsou. Dobrá spolupráce je v oblasti vzdělávání. Pokud budou zástupci ČSSZ k debatě o změnách přizváni, budou se konstruktivně do debaty zapojovat za oblast posudkového lékařství, se kterou má LPS dlouhodobé zkušenosti.
Náměstek Schlanger tvrdí, že posudkoví lékaři nemají ke své práci dostatek zdravotnické dokumentace, že jejich rozhodnutí často není objektivní. Jak toto vnímáte?
Z obecné metodologie posuzování i z jejího praktického provádění vyplývá, že lékaři posuzují zdravotní stav klientů na základě odborných nálezů a stanovisek ošetřujících lékařů. Zdravotnická dokumentace je proto pro jejich práci základním a rozhodujícím podkladem. Nemáme v tomto směru žádné větší praktické problémy. LPS ČSSZ má možnost, které také využívá, vyžádat si potřebnou dokumentaci, aby měl posuzující lékař dostatečné informace pro objektivní posouzení. V individuálních případech se stává, že někteří lékaři, u kterých se žádá o odborné vyšetření, nespolupracují příliš ochotně. Není to však příliš rozšířené.
Výsledek posouzení musí vycházet z dostatečně objektivizovaného zdravotního stavu. Náš právní řád však důsledně dodržuje zásadu „dvojinstančnosti“ a „přezkoumatelnosti“. To znamená, že každý klient má např. v systému důchodového pojištění ze zákona možnost uplatnit jako opravný prostředek ve správním řízení tzv. námitku a po jejím vyřízení i klasické dvoustupňové přezkumné řízení soudní.
Podle Schlangera mají posudkoví lékaři všeobecné vzdělání a často nedostatečnou praxi, nemohou tak konkurovat specialistům, kteří tuto práci začínají dělat v důchodovém věku. Jak reagujete na tuto výtku?
Všeobecné vzdělání posudkových lékařů nepovažujeme za jejich handicap, ale za výhodu. A to zejména proto, že předmětem posuzování jsou choroby postihující všechny systémy - u klientů od jednoho roku věku až do pozdního stáří. Budoucí posudkový lékař k zařazení do oboru musí již mít specializovanou způsobilost v základním klinickém oboru, což samo o sobě předpokládá dostatečně dlouhou praxi v klinické medicíně. Dále absolvuje dvouletý vzdělávací program v oboru posudkového lékařství a v jeho rámci též kurz zaměřený na nejčastější chronická onemocnění podmiňující invaliditu, dále stáž v laboratoři funkční diagnostiky, kurz o léčbě návykových chorob. Dále vypracuje atestační práci s posudkovou tématikou. Vzdělávací systém v oboru považujeme za dostatečný k tomu, aby nový lékař získal dostatek potřebných klinických i právních znalostí pro výkon své profese.
Specialisty jednotlivých odborností lékařská posudková služba využívá v institutu smluvních lékařů, který byl zaveden od 1. 7. 2006 a také při sjednocení LPS pod ČSSZ od 1. 7. 2009 byl tento institut převzat. Právě jejich specializaci využívá LPS ČSSZ při posuzování při řešení dílčích odborných konzultací.
Jednou z možností je podle něj sloučení posudkového a revizního lékařství, jak takovou možnost hodnotíte?
Posudkové lékařství je obor s velkou tradicí. Jako atestační obor, který vznikl již v roce 1970, má i v současnosti, jak je uvedeno výše, svůj pevný vzdělávací program zakončený specializační zkouškou, jednotné metodické vedení v rámci MPSV a ČSSZ a je chápán jako nástavbový lékařský obor. Tento statut revizní lékařství nemá, navíc je organizačně roztříštěno do jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Sloučení posudkového a revizního lékařství je jistě teoreticky možné - z hlediska obsahu obou oborů jde o problematiku podobnou. Vzhledem k tomu, že ČSSZ nemá žádné podrobné informace o rozsahu zmiňovaného plánu reformy revizního a posudkového lékařství, nemůžeme návrh hodnotit.
Jaké problémy vnímáte vy a co je dle vás třeba změnit?
Pokud jde o současnou lékařskou posudkovou službu ČSSZ, spolupracujeme velmi dobře s příslušným odborem MPSV a problémy řešíme společně. Rovněž vzdělávání posudkových lékařů pokračuje v osvědčené tradiční formě - posudkoví lékaři jsou pravidelně proškolováni jak z novinek jednotlivých klinických oborů, tak všech legislativních změn.