Asi 75% z těchto celkových výdajů daly do systému zdravotní pojišťovny, dalších 15%, tedy asi 40 miliard korun vydaly za zdravotní péči domácnosti. Za státního rozpočtu bylo vydáno 5%, další 4% dávají místní rozpočty.
Jak uvádí ČSÚ, zdravotní péče o ženy je v ČR nákladnější než péče o muže. V přepočtu na jednoho muže bylo celkem vynaloženo 19 tisíc korun na ženu přibližně 21 tisíc.
„Nejvíce rostou náklady na nemoci oběhové soustavy, stále rostoucí výdaje dosáhly v těchto diagnózách za rok 2010 přes 26 miliard korun,“ řekla Vladimíra Kalnická z odboru statistik rozvoje společnosti v Českém statistickém úřadu.
Porovnání státy OECD
V mezinárodním měřítku může být nízké procento výdajů zdrojem kritiky. „Srovnání celkových výdajů na zdravotnictví je složité, protože financování systému zdravotnictví se v jednotlivých státech liší. Přesto se Česká republika spolu se Slovenskem řadí v porovnání s ostatními státy OECD mezi země s nejnižšími výdaji za zdravotní péči,“ uvedla Kalnická.
Pokud jde o výdaje soustředěné do jednotlivých druhů péče, odpovídá ČR mezinárodnímu průměru v OECD. „Nejvyšší výdaje jdou v tomto ohledu na ambulantní péči. Průměr zemí OECD zde dosahuje 33 procent. Pro lůžkovou péči je to 19 procent. V ČR dosáhly obě položky zhruba stejných hodnot,“ doplnila Kalnická.
Nízké hodnoty oproti ostatním zemím zaznamenal ČSÚ u vynaložených prostředků za dlouhodobou péči. „Výdaje na dlouhodobou péči tvoří například v Lucembursku až pětinu celkových výdajů ve zdravotnictví. Česká republika a Maďarsko se řadí k zemím s nejnižšími výdaji v oblasti péče o dlouhodobě nemocné. Představuje pouze 4 procenta z celkových prostředků, přičemž průměr zemí OECD je 12 procent,“ uzavřela porovnání statistička. (klu)