O důležitosti zdravotnických prostředků svědčí i fakt, že Ministerstvo zdravotnictví jako jednu z priorit legislativní práce určilo přípravu nového kodexového zákona o zdravotnických prostředcích. Zákon zcela jasně definuje, co je to zdravotnický prostředek, upravuje podmínky distribuce a prodeje i odstraňování zdravotnických prostředků, proces registrace atd.
Několik přínosů zákona o zdravotnických prostředcích, který by měl vstoupit v platnost 1. 1. 2014:
• bude zásadním způsobem zvýšena právní jistota ohledně nároku pacienta - o zařazení do úhrad nebude rozhodovat zdravotní pojišťovna, ale nezávislý SÚKL - proces bude nově přezkoumatelný soudem,
• SÚKL bude nově vydávat Seznam hrazených zdravotnických prostředků, čímž budou eliminovány problémy se zařazováním do číselníků zdrav. pojišťoven - proces bude transparentní a přezkoumatelný,
• nový systém správních deliktů ochrání poctivé firmy od parazitů, kteří hazardují se zdravím pacientů,
• zákon přináší novou komplexní kategorizaci zdravotnických prostředků hrazených v ambulantní péči,
• bude vytvořen Registr zdravotnických prostředků, který bude obsahovat informace o všech zdravotnických prostředcích na českém trhu,
• zákon ulehčí vypisování veřejných zakázek (okruh dodavatelů i konkrétních zdravotnických prostředků bude veřejný - tedy znám předem),
• je stanoven přehlednější systém povinností (používání a servis), jejichž porušení je sankcionováno – posílení vymahatelnosti.
„Když dva dělají totéž, není to totéž. Zvyšující se výdaje na zdravotnictví na osobu a rok nutně neznamenají přímo úměrně zvyšující se kvalitu zdraví a prodlužující se střední délku dožití. Příkladem je srovnání zdravotnictví Kuby a USA. Spojené státy v porovnání s Kubou vynakládá až 10krát více výdajů na osobu a rok, ale střední délka dožití je totožná.
Podobné principy je možné dosledovat i mezi jednotlivými členskými státy EU. Každá země vychází ze svých zvyklostí a tomu přizpůsobuje i své priority v oblasti zdravotnictví. Klíčem k úspěchu je pak optimální mix výdajů a správné dlouhodobé priority, které zdravotnictví sleduje,“ upřesnil MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.
K tomu by měla dopomoci i HTA – Health Technology Assessment, která je multidisciplinárním procesem, jež shromažďuje a hodnotí informace o medicínských, sociálních, ekonomických a etických dopadech používání medicínských intervencí. Hodnocení má být prováděno systematickým, transparentním a nezkresleným způsobem s cílem připravit informace pro zdravotní politiku, která je účinná, bezpečná a poskytuje nejvyšší možnou hodnotu za vynaložený náklad.
Vzhledem k omezeným kapacitním i finančním možnostem v současné době předpokládá Ministerstvo zdravotnictví ČR provedení řádově jednotek HTA hodnocení ročně. Přednostně budou prováděna hodnocení těch technologií, u nichž lze očekávat zásadní dopad z hlediska nákladů veřejného zdravotního pojištění v porovnání s dosavadním způsobem terapie.
„Musíme si uvědomit, že neexistuje ideální systém financování zdravotnictví. Vždy bude existovat napětí mezi limitními zdroji a nadlimitními očekáváními. Úkolem stakeholderů je přiblížení se k ideálu, boj o menší nespokojenost.
Zisk dodavatelů, a vlastně všech stakeholderů, je podmínkou udržitelnosti chodu systému a ne její překážkou,“ tak hodnotí ideální situaci českého zdravotnictví Ing. Ľubomír Páleník, ředitel pro střední a východní Evropu Hartmann Group a místopředseda asociace CzechMed, který před 15 lety spoluzakládal zájmové sdružení CzechMed.