Kritická situace je např. v oblasti potravinářství, kde Češi ochotně nakupují i to, co by Němec nevzal ani do ruky. Možná se dá preferovat nejnižší možná cena v jiných odvětvích, ale ve zdravotnictví jde doslova o zdraví - a to jak u pacientů, tak u ošetřujícího lékařského personálu.
Není nic horšího, než protržené rukavice při chirurgickém zákroku nebo nekvalitní kloubní náhrada, která si vyžaduje reoperaci a tím i dodatečné náklady. Ne nadarmo se říká, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci.
Ukazuje se, že neustálý tlak na cenu může být kontraproduktivní. Ministerstvo pro místní rozvoj v dokumentu Strategie elektronizace veřejných zakázek uvádí cíl: „100 procent zadavatelů bude mít do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj/nástroje umožňující komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky“.
Realizací všech opatření Strategie elektronizace se předpokládá dosažení roční úspory 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů. „Pevně věříme, že očekávané úspory bude dosaženo jen díky elektronizaci procesu a ne na úkor kvality vysoutěžených služeb a produktů,“ uvedl MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.
Optimální je soutěžit tzv. dvoukolově. V prvním kole se posoudí technické parametry a funkčnost. Jednotlivým uchazečům se přidělí procentuální zvýhodnění (posouzení o kolik je zboží lepší či horší). Teprve ve druhém kole se soutěží cena. Je tedy možné, aby vyhrála i cena vyšší, ale vždy bude korelovat s kvalitou.
Tímto způsob je možné zajistit kvalitativní parametry ve výběrových řízeních. Je pak lhostejné, zda se odehrávají tradiční formou, elektronickou nebo prostřednictvím elektronických aukcí. „Je to líbivé, jak se chce všude šetřit, zejména v rozjitřené atmosféře předražených zakázek, ale stačí si uvědomit, jak nakupujete pro sebe a zjistíte, že jen a jen o ceně to nikdy není,“ upozorňuje MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.
Hledání černých děr ve zdravotnictví? Šetření ve zdravotnictví by se mohlo týkat i zcela jiných věcí, než léků a materiálu. Nicméně nikdo komplexně nic nesleduje. Data se nedávají systematicky do souvislostí. Zdravotní prostředky tvoří 10 procent výdajů pojišťoven, což představuje cca 8 procent celkových nákladů ve zdravotnictví. Hledejme tedy příležitosti pro úsporu i ve zbývajících 92 procentech nákladů, jejich efekt bude mít na celkový zdravotnický rozpočet daleko větší pozitivní dopad.