Hromadné výpovědi lékařů a hrozba, že některá oddělení českých nemocnic přestanou fungovat. To byla realita českého zdravotnictví letos v zimě. Pacienti by však měli být ve střehu i teď. Není vyloučeno, že lékaři nejmohutnější protesty v historii Česka, které se schovaly pod značku Děkujeme, odcházíme, brzy zopakují.
Podané výpovědi více než tři tisíce doktorů stáhlo výměnou za slib ministerstva zdravotnictví, že jim letos, v roce 2012 a 2013 vzrostou platy. Na konci by měli lékaři brát v průměru 1,5 až trojnásobek průměrné hrubé měsíční mzdy.
Na letošní platový skok se peníze našly. Po nátlaku lékařských odborů nyní ministr zdravotnictví Leoš Heger slibuje, že do nemocnic více peněz na platy pošle i v příštím roce, prostřednictvím úhradové vyhlášky. Ta určuje, kolik peněz mají zdravotní pojišťovny platit nemocnicím.
Jenže se může stát, připouští ministr, že objem prostředků se bude příští rok zvyšovat postupně podle výběru zdravotního pojištění. Takže lékaři nemohou čekat, že jim platy stoupnou o 10 procent od 1. ledna. Heger tvrdí, že letošní dohoda s lékaři hovoří o průměrném růstu platů o 10 procent a ne o zvýšení od začátku roku.
Dva měsíce před začátkem nového roku tak stále není jasné, zda a kdy budou nemocnice mít potřebné miliardy, aby mohly svým zaměstnancům přidat. Lékařům dochází trpělivost a začínají oprašovat letošní úspěšnou protestní strategii.
„Pokud by vláda uhnula od svých závazků, nezůstalo by to bez odezvy,“ hrozí šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel (celý rozhovor čtěte na stranách 30-31). Pokud ministr do 5. listopadu nedá jasné garance splnění memoranda, hrozí protesty i členové Odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče.
Engel tvrdí, že Hegerovo řešení musí být jednoznačné. Jinak lékaři zahájí protestní akce. Požadavek odborů podpořila Asociace českých a moravských nemocnic. Chce, aby ministr dal do úhradové vyhlášky konkrétní procento na navýšení platů. To zatím Heger odmítá.
Nejistota trojnásobku
Engelova slova nelze brát na lehkou váhu. Právě on dokázal zorganizovat největší a nejúspěšnější protesty lékařů za posledních 20 let. Lékařská akce Děkujeme, odcházíme přitom začala poměrně nenápadně. Na jaře loňského roku několika zmínkami o tom, že se mladým lékařům nelíbí systém vzdělávání a malé finanční ohodnocení.
V září loňského roku se přidali i další lékaři a kampaň za růst doktorských platů se rozjela naplno. Právě důraz na zvýšení platů dokázal lékaře stmelit nebývalým způsobem, výpovědi jich podepsalo 3 837. V zemi se najednou mluvilo o svolání krizového štábu, uvažovalo se o nasazení vojenských lékařů, nouzovém režimu v nemocnicích.
Vláda se nakonec s protestujícími lékaři na poslední chvíli dohodla. Letos jim slíbila zvýšit platy o pět až osm tisíc korun, což podle údajů ministerstva zdravotnictví představuje zvýšení o průměrných 20 procent ze 48 na 60 tisíc korun. V příštím roce mají růst o dalších 10 procent. Toto zvýšení se má týkat i dalšího zdravotnického personálu.
Od roku 2013 měly podle dohody platy lékařů dosahovat 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy ve státě. Pro rok 2012 to znamená, že nemocnice budou muset na platy vydat o čtyři až 4,5 miliardy korun více. Rok 2013 je podle ministerstva zdravotnictví ještě daleko, rezort proto zatím nemá odhady, kolik bude růst platů lékařů stát.
Jenže namísto happy endu přišly rok po vypuknutí protestní akce lékařů problémy. Na část z nich zadělala i sama vláda. S odkazem na zavedení důchodové reformy schválila a parlamentem protlačila postupné zvyšování snížené sazby daně z přidané hodnoty, letos na 14 procent a v roce 2013 na 17,5 procenta.
Snížená sazba DPH se přitom uplatňuje na zdravotnický materiál či léky. Celé zdravotnictví bude vyšší DPH stát až čtyři miliardy korun. Peníze, které by mohly nemocnice použít na zvýšení lékařských platů, tak odvedou zpátky státu. Chybět budou prostředky i na zajištění samotného provozu nemocnic.
Nemocnice peníze nemají
Nemocnici v Havlíčkově Brodě se dlouhá léta dařilo hospodařit v černých číslech. Jenže kombinace vyšší DPH a další etapy zvyšování platů lékařů, které vláda slíbila stávkujícím doktorům letos v únoru, by mohla toto zdravotnické zařízení poslat do ztráty.
Růst platů 132 lékařů havlíčkobrodské nemocnice, která zaměstnává celkem přes tisícovku lidí, zdravotnické zařízení bez zvýšení příjmů nezvládne. „Pokud zdravotní pojišťovny nepřistoupí k navýšení plateb, mohli bychom se dostat do červených čísel,“ říká Petra Čorne, mluvčí středně velké nemocnice, která ročně ošetří 220 tisíc pacientů ambulantně a 23 tisíc jich hospitalizuje.
Pokud by nemocnici zvýšení platů nekompenzovaly zdravotní pojišťovny, chybělo by jí na konci roku 2012 až 37 milionů. Každý měsíc by totiž dala na mzdy navíc 3,5 milionu. Všechny možnosti úspor už přitom zařízení, které spadá pod Kraj Vysočina, podle Čorne vyčerpalo. Podobných nemocnic jsou v Česku desítky. Některé z nich hrozí, že pokud nedostanou více peněz od zdravotních pojišťoven, nepřidají lékařům v příštím roce ani korunu.
„Pokud úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví na rok 2012 nezajistí, aby zdravotní pojišťovny zvýšily úhrady na platy lékařů a sester, u nemocnic z naší asociace problémy s navýšením nebudou žádné. Protože žádné platy zvýšeny nebudou,“ řekl Profitu Stanislav Fiala, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic, která zastupuje 129 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.
Zdravotnická zařízení se necítí dohodou mezi vládou a lékaři vázána. Ke zvýšení platů se tomu podpisem memorand zavázal stát. Pokud stát svůj závazek splní, nemocnice stejně jako před rokem veškeré prostředky, které od zdravotních pojišťoven dostanou navíc, dají na zvýšení platů lékařů a sester, zní stanovisko nemocniční asociace.
Priorita? Jak pro koho
Lékařům se nelíbí postoj nemocnic ani ministerstva zdravotnictví. „Pan ministr nejdříve říkal, že je to jeho politická priorita, teď najednou se snaží odpovědnost přehrát o patro níže, aby se lékaři v nemocnicích nějak dohodli. To je pro mě nepřijatelné. Nešli jsme do stávky proto, abychom se nakonec dohadovali o platy v jednotlivých nemocnicích,“ říká šéf zdravotnických odborů Martin Engel.
I když se všechny nemocnice bez rozdílu shodují, že zvýšení platů v příštím roce bez navýšení svých příjmů nezvládnou, mezi jednotlivými zařízeními jsou rozdíly. Projevilo se to především při zvyšování platů lékařů v letošním roce. Například nemocnice ze soukromé sítě Agel se dohodly s lékaři ještě předtím, než odboráři uzavřeli memorandum s ministrem.
„Poprvé jsme zvedli platy lékařům již na začátku letošního roku. V průměru si už na začátku roku přilepšili lékaři v nemocnicích Agel zhruba o 3,5 tisíce korun. Podruhé se lékaři dočkali navýšení mezd v květnu. V průměru si tak naši lékaři v letošním roce přilepšili o 8 200 korun,“ řekl Profitu Filip Horák, generální ředitel Agel (celý rozhovor najdete na stranách 26-29). Rovněž čerstvým absolventům lékařské fakulty společnost nově garantuje mzdu minimálně ve výši 24 tisíc korun, což je více, než stanovuje tabulka pro státní a krajské nemocnice.
Průměrná výše výdělku lékařů skupiny Agel v České republice je tak letos 60 411 korun a oproti minulému roku, kdy průměrná výše výdělku dosahovala 54 700 korun, vzrostla o 10, 4 procenta. Nemocnice Agelu si to mohly dovolit také proto, že pravidelně dosahují zisku. Soukromá síť nemocnic je oproti státním a krajským zařízením výrazně efektivnější při nákupu léků, materiálu, potravin a služeb.
Využívá toho, že skupina 10 nemocnic se čtyřmi tisíci lůžky představuje významný subjekt, který díky centrálním nákupům může stlačit ceny od dodavatelů výrazně níže, než kdyby jednotlivá zařízení nakupovala samostatně. „Tím dokážeme uspořit 10 až 15 procent,“ poznamenal Filip Horák.
Navíc oproti veřejnému sektoru není v soukromé síti nemocnic rozbujelá korupce, která nákupy techniky a materiálu ve zdravotnictví rovněž prodražuje. Odlišnosti hospodaření veřejného a soukromého sektoru dokazuje příklad nemocnice ve Valašském Meziříčí.
Ta do roku 2003 spadala pod město. Od roku 2004 se stala součástí skupiny Agel. Jako městská nemocnice hospodařilo zařízení se ziskem naposledy v roce 2000. Tehdy činil zisk víc než tři miliony korun. Od té doby rok od roku zapadala do čím dál větších dluhů. V roce 2001 šlo o schodek téměř čtyři miliony korun, o rok později už to bylo 23 milionů.
V roce 2003 vykázala nemocnice v hospodaření minus 30,5 milionu korun. V době, kdy zařízení ve Valašském Meziříčí přebíral Agel, činila kumulovaná ztráta přes 70 milionů. Hned první rok pod novým vedením ale nemocnice vykázala černá čísla - pět a půl milionu korun. V zisku zůstala i dál, v roce 2005 šlo o víc než 12 milionů, o rok později o téměř sedm milionů.
Nemocnice ve Valašském Meziříčí od té doby hospodaří se ziskem od pěti do 21 milionů ročně. To vše nejen se zachováním nabídky poskytované péče, ale i s dalším rozvojem zařízení v podobě otevření nového heliportu, RHB oddělení, nového CT pracoviště či loňské koupě nové laparoskopické věže pro chirurgické obory.
Raději šetřit
Stejně jako nemocnice také předseda Lékařského odborového klubu požaduje, aby zdravotní pojišťovny zvýšily nemocnicím platby. Zdravotní pojišťovny se však do zvyšování plateb nehrnou. „Výše úhrad za zdravotní péči poskytovanou v roce 2012 bude vycházet z úhradové vyhlášky, kterou vydá ministerstvo zdravotnictví,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Sama pojišťovna před několika dny oznámila, že vyčerpala všechny rezervy a nyní již hospodaří jen s penězi, které právě vybere.
Ostatní zdravotní pojišťovny by podobné problémy mít neměly. „Svaz zdravotních pojišťoven ČR nemá žádné signály od členských zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, že by jim docházely finanční rezervy. Nejsou v situaci jako VZP a dá se říct, že peníze na úhradu zdravotní péče mají v řádech týdnů až měsíců. V letošním roce proto neočekávají žádné problémy,“ řekl Profitu Jaromír Gajdáček, generální ředitel Svazu zdravotních pojišťoven. Ministerstvo zatím neřeklo, kdy novou úhradovou vyhlášku vydá.
Čeká ještě na vývoj výběru pojistného za třetí čtvrtletí. „Je potřeba si uvědomit, že do systému nelze pouze nalévat peníze, ale určitá část finančních prostředků se musí nalézt v rámci úspor a zvýšené efektivity jednotlivých zdravotnických zařízení. Také je nutné brát v úvahu, že neustále klesají ceny léků i zdravotnického materiálu,“ podotkl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Nemocnice však argumentují tím, že i přes pokles cen jednotlivých produktů se nasazuje stále častěji specializovaná léčba, která je finančně výrazně náročnější. Zdravotní pojišťovny kvůli nejistotě ohledně úhrad už připravují scénáře pro případ, že by některé zdravotnické zařízení hrozící ekonomické tlaky nevydrželo a zkrachovalo.
„Pokud by hrozilo, že některá nemocnice z ekonomických důvodů bude muset poskytování zdravotní péče omezit či úplně zastavit, VZP přijme taková opatření, aby pro své pojištěnce zdravotní péči zajistila v ostatních smluvních zdravotnických zařízeních,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
Dohody se musejí dodržet
O tom, že uzavřené dohody by se měly plnit, je přesvědčeno nejen ministerstvo zdravotnictví, ale i velký kritik ustupování protestujícím lékařům, šéf zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Boris Šťastný. Ministerstvo garantovalo memorandem zvýšení platů, takže v tomto ohledu bude memorandum spíše dodrženo, odhaduje další vývoj situace. Najít peníze na vyřešení obou velkých problémů, tedy růst platů a zároveň dopady zvýšení DPH, je však podle něj v rámci samotného rezortu velmi složité, ne-li téměř nemožné.
„Očekával bych, že zejména v souvislosti se zvýšením DPH bude ministerstvo financí hledat nějakou kompenzaci do zdravotního systému,“ konstatoval Boris Šťastný. Jenže ministr financí Miroslav Kalousek byl při vyjednávání o podobě státního rozpočtu na příští rok neoblomný.
Navýšení platby z rozpočtu za státní pojištěnce, tedy děti, důchodce či nezaměstnané, která loni činila 52 miliard a 707 milionů korun, nepřipravuje. „Zvýšení příspěvků za státní pojištěnce se nechystá. Ministr financí několikrát navrhoval variantu DPH, kde by léky zůstaly ve snížené sazbě. Bohužel, tuto variantu koaliční partneři nepodpořili,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Podle asociace nemocnic se nabízí hned několik řešení, která by do systému dostala nové peníze i bez zvýšení platby za státní pojištěnce. „Jedním z nich je například poskytnutí úvěru státu pojišťovnám ve výši, která jim bude chybět ke splnění závazku státu. Další je třeba poskytnutí státní garance pojišťovnám na komerční úvěr,“ soudí ředitel Asociace českých a moravských nemocnic.
Lékařům nejde o málo. „Pokud by měl být problém se zvýšením platů v roce 2012, nikdo by jistě nebyl tak naivní, aby věřil tomu, že se naplní cílový stav v roce 2013,“ konstatoval Martin Engel. Ten v současnosti nejenom sleduje plnění dohod české vlády s lékaři, ale zároveň radí aktuálně protestujícím lékařům na Slovensku a možná i sbírá náměty pro další českou akci.
Tvrdší kontrola
Ne pro všechny lékaře ovšem znamenalo zvýšení platů celkově vyšší příjmy. Zdravotní pojišťovny začaly mnohem přísněji kontrolovat souběhy praxí a celkový čas, který lékaři odslouží.
Celý článek najdete v pondělním vydání týdeníku Profit.